Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jak se páří ploštice

autor: Mgr. Jana Hájková
Vidíme je v těchto teplých dnech všude: v trávě, na chodnících i zdech domů. Nejraději se vyhřívají na sluníčku a přitom sají šťávu z lipových stromů. Řeč je o ruměnici pospolené, jednom z našich nejtypičtějších zástupců ploštic. V poslední době je ale stále častěji můžeme vidět při páření. Jak takovéto páření probíhá se dozvíte v dnešním článku.


Svádění a předehra

Po zimě se ruměnice vyhřívají na sluníčku, Tím získávají energii potřebnou pro rozmnožování. Samičky produjují feromony, tj. hormony v podobě sekretů, které vábí opačné pohlaví. Samečci tyto samice pronásledují. Jsou jako posedlí, reagují na cokoliv, co je červenočerně zbarveno a když si najdou tu správnou samičku vsadí všechno, aby ji získali. (zdroj: 9) Všeobecně vzato jsou ruměnice společenští tvorové, kteří aktivně vyhledávají kontakt s dalšími zástupci svého rodu. Proto je můžeme na některých prosluněných místech spatřit i v početných koloniích. Ty čítají řádově až tisíce jedinců. (zdroj: 9) Neznamená to ale, že by se slézali za účelem hromadného sexu, jak se někomu může třeba zdát. Dokažme si to tím, že i v jiných měsících než jsou duben a květen (kdy se rozmnožují), jsou ruměnice velmi družné.

Celodenní rozmnožování

Tento červenočerný brouk, který je svým zbarvením nezaměnitelný, se páří přibližně od dubna do konce května. Letos začali i ploštice s předstihem, kvůli teplé zimě.

Při vlastní kopulaci sameček nasedne na samičku, zastrčí svůj kulovitý úd do pohlavní štěrbiny samičky a teprve pak povolí a oba jedinci se k sobě otočí zadečky. Jestliže samice jeho ochotu k páření neodmítne, ploštice se jakoby "obejmou" a sameček vloží své pohlavní ústrojí do ústrojí samičky, kde pomocí vratizoubků pevně drží. Ploštice jsou pevně spojené svými zadečky.“ (zdroj: 1)

Určitě jste si již někdy všimli dvou spojených ploštic. No jo, ale která z nich je samička a který sameček? Jak se mají zachovat v případě nebezpečí? Kdo z nich potáhne toho druhého pryč nebo dokonce v nouzi přestanou kopulovat? Samičky jsou oproti svým milencům větší, silnější a širší. Z toho vyplývá, že pokud hrozí nebezpečí, odtáhne samička samce na tu stranu, kterou uzná za vhodnou. Takže samečci musejí couvat, jelikož jsou k sobě stále spojeni zadečky a pohlavními orgány. V případě velkého nebezpečí, především na počátku pohlavního aktu se může stát, že se dvojice odtrhne a sameček si musí samičku opětovně předcházet. Samička tahá samečka sem a tam také proto, že hledá vhodná místa, kam uložit svá oplozená vajíčka. Postupně tedy na vybraných stinných a chráněných místech zanechává své potomstvo.

I několikahodinová kopulace

Proces vlastního rozmnožování může trvat i více než jeden den. Nejdelší doložený čas je 30 hodin. (zdroj: 3) Pro samečky je rozmnožování velmi vyčerpávající, musejí si odpočinout a pomyslné žezlo přebírají samičky. Ty nakladou cirka mezi 40 až 110 vajíčky, nejlépe na stinná místa (např. do zbytků spadaného listí, pod kůru stromů či do vlhké půdy. (zdroj: 8) Následující vývoj z larvy na ploštici probíhá v několika vývojových stádiích (celkem je jich 5), přičemž se potomci pokaždé svlékají z kůže. (zdroj: 8) Z vajíček se už zhruba v květnu vylíhnou nymfy. Malé a zranitelné larvy produkují ze svých žláz páchnoucí sekret, aby odradili případného nepřítele. Tyto obranné odpuzující šťávy přestávají vylučovat, když jsou v kolonii s ostatními a stávají se z nich dospělci. Naposledy vysvlečou kůži právě, když získají pohlavní dospělost a mohou se sami rozmnožovat. Přes zimu zůstávají naživu pouze dospělí jedinci.

„Právě vysvlečený hmyz je celý růžový. Po několika hodinách již získá barvu dospělců. Jeho chitinový krunýř je ovšem stále měkký a několik dní potrvá, než ztvrdne. Po ztvrdnutí krunýře je již ploštice připravena přezimovat. Na jaře naklade vajíčka a krátce potom hyne. Z vajíček se vylíhnou jedinci, kteří přezimují, a celý cyklus se opakuje.“ (zdroj: 1)

Zajímavosti o ruměnici pospolné

Každý jedinec tohoto druhu je svým způsobem jedinečný. Jejich relativně jednoduchá kresna na tvrdých krátkých krovkách se u každé ploštice liší. Je to jako náš otisk prstu. Navíc mají na hřbetě namalované „výrazné černé“ oči. To je proto, aby odradili případného nepřítele Ten si přece netroufne na hmyz s takhle velkýma očima. Protivníci se tedy nechají snadno zmást a obelstít.

U ruměnic je známo, že se živí především šťávami ze stromů a bylin. Bylo ale již dokázáno, že příležitostně sají mrtvé hmyzí zástupce nebo obratlovce. Známy jsou dokonce i případy kanibalismu. Ale ne po společném páření jako u kudlanky nábožné, kdy samička po samotném aktu milence sežere.

Zdroje informací:
1)www.biolib.cz
2)cs.wikipedia.org/
3)www.naturabohemica.cz
4) http://vtm.e15.cz
5)www.odpovedi.cz/
6)de.wikipedia.org
7) www.natwiss.ph
8) www.tierdoku.com
9) 9) www.oekostation-borna-birkenhain.de





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
14. dubna 2014


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Jak se páří ploštice


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: