Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Velká pardubická – pohled do historie a současnosti

Dnes se jede nejprestižnější dostihový závod v České republice, Velká pardubická. Níže se dočtete jak o její historii a současnosti, tak i o zajímavostech tohoto velkolepého závodu. Víte například, že se letos mohl jet již 158. ročník tohoto světově proslulého závodu?

Trocha historie

Koně - klikněte pro zobrazení detailuKoně
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
Tradice závodění s koňmi vychází již ze středověkých honů, kterých se účastnili pouze příslušníci vyšší šlechty. Ti na sobě mívali barevné kabáty, aby byli v podzimních lesích mezi stromy dobře viditelní. Tato zábava každoročně předcházela jednotlivým slavnostem na hradech a zámcích. Při lovu divokých zvířat pomáhali šlechticům lovečtí psi (většinou jezevčíci a ohaři), kteří ve smečce zvěř stopovali a pak se za kořistí vrhli. Následováni byli četnými koňmi s urozenými šlechtici v sedlech. Ti na svých ořích překonávali nejrůznější přírodní překážky jako například popadané větve či celé stromy, menší vodní toky, příkopy apod. Na našem území byly typické tzv. parforsní hony. „Byla to předem připravená štvanice, kdy šlechtická společnost na koních ve volném terénu sledovala vystopovaného nebo předem odchyceného a ze schránky vypuštěného jelena prchajícího před psí smečkou, s cílem ho zcela vyčerpat a neschopného dalšího unikání zabít tesákem, nebo v pozdějších letech jen vyčerpat tak, že již nebyl schopný dalšího útěku a pak jej vrátit zpět do jeho původního prostředí.“ (zdroj: http://cs.wikipedia.org)

Ze šlechtické zábavy se později vyvinuly opravdové závody. První z nich se konal roku 1836 v Chlumci, kde tehdy vládl Oktavián Kinský. Ve stejném roce se v Anglii běžela Velká liverpoolská. Díky snaze knížete Františka Lichtenštejského se závody postupem času přesunuly do Pardubic. Hlavním důvodem byly lesy a pláně připomínající anglický park, který není tak symetricky upraven jako jeho francouzský kolega.

První Velká pardubická

Naše závodní dráha vznikla roku 1856 a je považována za nejobtížnější dostihový závod v Evropě. Po 18 letech, tedy v roce 1874 (5.11.) se běžela první Velká pardubická. Na vítěze čekalo v cíli 8 tisíc zlatých. Prvního závodu se zúčastnilo 14 koní, z nichž pouze polovina dorazila do cíle. Prvenství si tehdy připsal žokej George Sayers v sedle plnokrevníka Fantomé.


Zajímavosti

Ne všechny dostihy musí skončit vítězstvím některého koně s žokejem. Například v roce 1909, po předchozí roční pauze, závod nedokončil nikdo. Obdobná situace nastala také v roce 1920. Do cíle sice tehdy dorazil Jonathan, ale ten byl následně diskvalifikován, protože přijel do cíle s přílišnou časovou prodlevou.

Rekord Velké pardubické, kdy do cíle dorazil v čase 8:59,9 minuty, byl zaznamenán v roce 2008 díky koni Sixteen, který nesl žokeje Bartoše. Jedinou ženou, která zvítězila v tomto závodu byla Lata Brandisová, která osedlala klisnu Normu v roce 1937.

Asi nejznámějším současným žokejem je Josef Váňa. Jako žokej, trenér a chovatel koní se může pochlubit již osmi trofejemi z Velké pardubické. Čtyřikrát s koněm Železník (je to jediný kůň, který vyhrál čtyřikrát), jednou s Vronskym a třikrát s Tiumenem, se kterým se zúčastní i dnešního závodu. Za osm dní oslaví Váňa své 62. narozeniny. Může tak překonat dosavadní rekord nejstaršího vítěze této soutěže. Tím je Vladimír Hejnovský s koněm Salvátorem. Naopak nejmladším vítězem byl Josef Vavroušek s koněm jménem Letec.

Jediným účastníkem, který dokázal vyhrát celkem čtyřikrát po sobě (v letech 2001 až 2004) je Němec Petr Gehm. Ten vystartoval s koni Chalco, Maskul a dvakrát s klisnou Registana.

Nejčastějšími zraněními jsou zlomeniny nebo rozdrcení bederních či krčních obratlů, dále také zlomeniny předních a zadních končetin, žeber, fatální bývá poranění páteře či zlomení vazu. Častá jsou také naštípnutá kopyta. Velmi často koně skonají nebo skončí v péči veterinářů kvůli celkovému vyčerpání. Již mnoho koní muselo být za dobu pořádání Velké pardubické utraceno.

124. ročník Velké pardubické

Ačkoli se první závod odjel v roce 1856, slavíme letos „teprve“ 124. výročí. Proč? Mohou za to především obě světové války, v jejichž průběhu se nezávodilo (1914-1919; 1938-1945). Dvakrát také nebyl koním povolen start z důvodu značné nepřízně počasí. Bylo to v letech 1876 a 1908. Pokud by se tedy jezdila Velká pardubická bez přestávek, pak bychom se letos těšili ze 158. ročníku. Ke stému výročí byla pro pamětníky, sběratele a fanoušky vyražena stříbrná stokorunová mince.

Steeplechase cross-country je jméno, jímž se Velká pardubická zapsala i ve světě. Letošního závodu se zúčastní 22 koní, převážně z České republiky. Mezi favority se jednoznačně řadí Orphee des Blins. Ta vyhrála již dva předcházející dostihy a letos dostala startovní číslo 12. Pokud tato klisna vyhraje i letos dožene historicky nejúspěšnější klisnu ryzku Lady Anne, která se pyšnila hattrickem. Dalšími účastníky jsou Tiumen (15 let) s Josefem Váňou (61 let) v sedle, jeho syn Váňa junior s koněm Soros. Na popularitu jména spoléhá žokej Tůma s koněm jménem Moula. Podvacáté se na start postaví také Dušan Andrés, který vyhrál v roce 2007 na koni Sixteen. Tento královsky bílý kůň v sedle s Josefem Bartošem vyhrál i rok následující a překonal doavadní rekord dostihové tratě.

Z pohledu matematiky

Dostihová dráha měří 6 900 metrů. Většina koní ji proběhne během 9 až 10 minut. Od počátku tento dostih běhá v průměru 15 až 20 koní. Akce nesoucí název Velká pardubická trvá po celý víkend. V posledních desetiletích se tradičně koná vždy druhý říjnový víkend, přičemž hlavní závod se běží v neděli odpoledne. Podle hlavního sponzora se závod nazývá Velká pardubická s Českou pojišťovnou.

Je na ní celkem 31 překážek. Mezi nejčastější z nich jsou živé ploty, různé příkopy (malé, velké i vodní), další překážkou je kamenná zeď nebo proutěná překážka. Jedna z překážek se jmenuje Irská lavice. Skoky jsou pojmenovány po státech jako francouzský nebo anglický. Dále také Popkovický nebo Poplerův skok. Nejnebezpečnější je Velký Taxisův příkop. Tato překážka je čtvrtá v pořadí. Od počátku Velké pardubické se na ní smrtelně zranilo 27 koní a mnozí další se zde vážně zranili.





Debata k článku 'Velká pardubická – pohled do historie a současnosti'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Zima

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz