Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Je reálné chovat se ekologicky v oblasti spotřeby energie?

autor: Ing. Vladimír Anděl
Občasné propagační akce Greenpeace a dalších ekologických iniciativ nás přesvědčují o tom 'správném' ekologickém myšlení. Ohledně energie nás nabádají k všemožnému šetření a dokonce někdy tvrdí, že když budeme energií šetřit, vystačí nám její výroba z alternativních zdrojů a zejména bez jaderných elektráren. Jsme opravdu schopni tolik energie ušetřit?

Stačí se podívat na statistiky produkce CO 2, kde průmyslová činnost (tedy se započítáním tepelných elektráren) je možná nastejno s automobilovou dopravou. Při tom množství CO2 odpovídá množství spotřebované energie. Automobilový motor má při běžné rychlosti 90 km/hod výkon přibližně 20 kW a účinnost okolo 35%. K těm 20 kW si tedy vyrábíme skoro 40 kW tepla, které vyfoukáme do vzduchu. Jedno auto tedy každou hodinu spotřebuje 60 kWh energie a někteří, pro které je benzín levný a jezdí po dálnici opravdu rychle, spotřebují i přes 100 kWh.

Již dnes máme spočítáno, že zásoby ropy vydrží možná 20 let. Co bude potom? Alternativní systémy pohonu aut pomocí aku baterií, stlačeného vzduchu nebo spalování vodíku mají jedno společné. Všechny tyto energie budou pocházet z elektráren. Účinnost aku baterie je sice až 80%, ale i tak bude potřeba produkci elektrické energie podstatně zvýšit. Paradoxně však tato "ekologická" auta mohou zamořovat naše životní prostředí daleko více. Převážnou část energie vyrábíme v tepelných elektrárnách a ty mají účinnost okolo 23%, což je fyzikálně dáno účinností Carnotova cyklu. Zvýší se tedy nejen produkce CO2, ale i (a o tom se tolik nemluví) radioaktivní zamoření. Vždyť uhlí se často nachází v místech, kde jsou i malá množství přírodních radioaktivních materiálů. Vzpomeňme třeba na kdysi vyráběné popílkové tvárnice a na problémy s jejich radioaktivitou. Zásoby uhlí máme však také jen na 20-30 let a k řešení tohoto problému nám nepomohou ani nyní propagované alternativní větrné elektrárny.

Řešení musí být systémové, tedy ekologická a pokud možno levná výroba dostatečného množství energie ze zdrojů, které jsou buď obnovitelné (což je problém), nebo nevyčerpatelné. Připadá mi vzhledem k příštím generacím jako cynické spalovat uhlí a ropu a tvrdit, že ještě 20 let bude všechno v pohodě. Vždyť tyto suroviny by mohly možná i na několik set let vystačit např. na výrobu plastů. Spalování těchto cenných surovin je odůvodnitelné pouze v jednom případě. Pro vývoj a výstavbu takových zařízení, ve kterých bude možné vyrábět energii jiným způsobem. Vždyť i vize solárních článků pokrývajících pouště naráží na problém, kde vzít energii na vytavení takového množství skla, výrobu křemíku a výrobu dalších potřebných zařízení včetně dopravy a montáže. Zatím se jako rozumné (ale nikoliv konečné) řešení nabízejí atomové elektrárny tak, jak je známe. Po jejich dosloužení by se mohly více rozšířit rychlé reaktory, které z dnešního "vyhořelého" paliva dokážou získat ještě podstatně více energie a jako skutečně nevyčerpatelný a čistý zdroj energie se nabízí řízená termonukleární reakce. Vodíku máme v oceánech opravdu více než dostatek.

Jenže pro takové řešení by musely ekologicky myslet vlády jednotlivých zemí a společnosti (většinou dnes již nadnárodní), které mají ve výrobě energie své peníze. Bez mezinárodní spolupráce a spolufinancování se tyto náročné projekty neobejdou. V této souvislosti mne zklamal ČEZ, který původně zvažoval výstavbu nové jaderné elektrárny, až se nakonec rozhodl pro další tepelnou elektrárnu. Je to levnější a podaří se tak lépe finančně zhodnotit poslední zbytky uhlí. A potom? Po nás potopa...





autor:
Ing. Vladimír Anděl
email: info@vaelektronik.cz
www stránky: http://www.mirnet.cz/vaelektronik

datum vydání:
1. února 2005


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.