Žatecký chmel

autor: Mgr. Jana Hájková
Po roce je to tu zase, v Žatci o předcházejícím víkendu proběhla celorepublikově známá akce Dočesná, oslavující v prvé řadě chmel jako tradiční českou plodinu, tak i pivo, jež se z něj vyrábí. Vloni jsme v tuto dobu přinesli článek právě na téma chmele otáčivého. Letos si povíme něco o jeho specifické odrůdě, žateckém chmelu, který se honosí chráněným označením původu.


Místo původu: žatecká chmelařská oblast

Již podle označení je nám jasné, kde se tento chmel pěstuje. Specifické klimatické a meteorologické podmínky této oblasti, jako je množství a rozložení srážek, průměrná teplota či půdní složení, dodávají žateckému chmelu jeho jedinečnost. Tato celkem rozsáhlá chmelařská oblast je charakterizována nejen městem Žatec a jeho okolím, ale i Chomutovskem, Rakovnickem, Lounskem, Kladenskem, Rokycanskem až po severní Plzeňsko. „Zákon o ochraně chmele č. 97/1996 Sb. blíže vymezuje jednotlivá katastrální území.“ (zdroj: 1)

Ze severozápadní strany jsou chmelnice chráněny především Krušnými horami, dále také Doupovskými horami a následně Českým středohořím. Právě vrcholky těchto hor ve velké míře zadržují příchozí deště směrem od oceánu a mořských pobřežních oblastí. Vytváří se zde pro růst chmelu příznivý srážkový stín. Průměr množství spadlých srážek se zde pohybuje kolem 450 milimetrů za rok, přičemž v období růstu chmele je nižší, jen okolo 260 mm. Roční průměrné hodnoty teplot jsou v rozmezí 8-9 stupňů Celsia, v období vegetačního růstu chmele se pak pohybují mezi 14 a 16 stupni. Většina chmelnic je vystavěna v nadmořské výšce 200 až 500 metrů, především v široce otevřených údolích, kde dochází k bezpřekážkové cirkulaci vzduchu. Zároveň bývají chmelnice okolním reliéfem a svažitostí chráněny před prudkými a chladnými severními a západními větry.

Tato chmelařská oblast se dále vyznačuje typicky červeně zbarvenými půdami s vysokým obsahem železa, které se nazývají červenky a pocházejí z období prvohorního permu. Dalšími místy, kde se kromě Žatecké oblasti pěstuje tradiční český chmel jsou Úštěcká a Tršická oblast.

Žatecký chmel je…

„jemný poloraný aromatický chmel pěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti. […] Je pro něj charakteristické jemné chmelové aroma, jemné vřeténko, nízký obsah myrcenu a vyrovnaný obsah alfa a beta kyselin. Skladba chmelových pryskyřic je příznačná poměrně nízkým obsahem alfa hořkých kyselin v rozmezí 2,5 - 5,5 %. Obsah beta hořkých kyselin je vyšší než obsah alfa hořkých kyselin, jejich vzájemný poměr je v rozmezí 0,60 - 0,80. Obsah myrcenu je v rozmezí 25 - 40 %. Dalším charakteristickým znakem je přítomnost velkého množství beta-farnesenu (14 - 20 %), který je u jiných chmelů obsažen jen v minimálním množství. Celkový charakter vůně Žateckého chmele je dán vzájemným poměrem všech jednotlivých složek chmelových silic.“ (zdroj: 1)

Chráněné označení původu (Protected Designation of Origin: PDO)

Český chmel je podložen certifikáty. Udělení známky kvality je legislativně upraveno zákonem č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ale i nařízeními Evropské Unie (Nařízením Rady 1952/2005 a Nařízením Komise 1860/2006). „V rámci Evropské Unie se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku.“ (zdroj: 1) Kontrolu a označování provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). PDO je označením zemědělského produktu nebo potraviny, která je typická pro určitý region, místo nebo výjimečně i stát. Chmel je nejprve zvážen, označen a zaplombován. Je vystavena ověřovací listina a zaprotokolován počet a váha obalů s chmelem včetně specifikace odrůdy.

„Označením Žatecký chmel může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák (všechny jeho registrované klony) vypěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti. Jako Žatecký chmel se mohou označovat pouze tyto klony odrůdy Žatecký poloraný červeňák: Lučan (registrace v roce 1941), Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993). […]

Chmel má v České republice tisíciletou tradici. Známkování chmele, které zahrnuje označování a ověřování místního původu chmele začalo již v 16. století. První státní legislativa upravující tuto oblast pochází z 18. století, kdy jako ochranu proti padělání chmele vydává v roce 1769 Marie Terezie patent o úředním pečetění chmele a vydávání listin zaručující jedinečný původ chmele.“ (zdroj: 1)

Zdroj: 1)www.zateckychmel.eu



autor:
datum vydání:
7. září 2015


Diskuze k článku „Žatecký chmel“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!