Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Rusko sabotuje domluvené sčítání medvědů ledních

Kolik ledních medvědů žije kolem Severního pólu? Norsko-ruský společný projekt chtěl pomoci při hledání odpovědi na tuto otázku. Avšak politika zmařila plány vědců. objevily se i další nečekané problémy. Dozvíte se také například, že lední medvědi se živí i delfíny nebo že stále častěji dochází ke křížení medvědů ledních a grizzlyho.

 - klikněte pro zobrazení detailu Norští polární výzkumníci strávili v helikoptérách při sčítání medvědů stovky hodin. Někdy létali za dobrých povětrnostních podmínek celý den. Je důležité, že ke sčítání jsou zapotřebí hned tři helikoptéry, které pokryjí území tím, že létají ve formaci vzadu vlevo, vzadu vpravo a jedna vepředu. U profesionálních pilotů i výzkumníků je potřeba obrovská trpělivost. Mezi sebou si předávají informace pomocí vysílaček.

Nová statistika o osudu polárních medvědů

Více než měsíc strávili vědci buď na lodi, a to severně a východně od Špicberků, nebo v helikoptéře, kdy při nízkých přeletech nad mořem a především tamějšími velkými souostrovími až k hraně arktického mořského ledovce cíleně vyhledávali největší suchozemskou šelmu naší planety.

Výzkumné otázky: Jak se vede medvědům ledním? A jak na ně působí klimatické změny? Odpovědí se ale asi bohužel jen tak nedočkáme. Problémem je neobvykle špatné letní počasí v dané oblasti, které překazilo výzkumnickou práci, ale také, a to hlavně, politika. Vlastně se mělo být toto sčítání medvědů v dané oblasti stát společným projektem. Úřady v Norsku i Rusku se v únoru shodli, že výzkumníci z obou zemí budou prohledávat oblasti kolem Špicberků a Země France Josefa. Tato sčítací akce nedaleko Severního pólu byla velmi nákladná. Na norské straně bylo naplánováno poskytnout na tento výzkumný projekt 1,1 milionů euro.

V srpnu ale přišla studená sprcha v podobě nepovolení ruských úřadů. To v důsledku znamená, že Norové se nesmějí pohybovat v okolí ruského arktického ostrova Země France Josefa. Přitom právě zde žije velká část populace medvědů. Ti byli tedy spočítáni jen na norské straně. A to i přesto, že se Norové dlouho snažili všemožně potřebná víza získat. Ruská strana se k tomu oficiálně nevyjádřila. Spekuluje se o tom, že se politika stala nástrojem, jak zabránit sčítání ledních medvědů. A to i přesto, že vědci na obou stranách by i přes politické šarvátky rádi spolupracovali.

Zpracována tedy byla jen polovina plánovaného území.

Vědci prolétali oblast o velikosti 200 na 300 kilometrů, přičemž létali sem a tam po vymezených trasách, které jsou od sebe vzdáleny vždy čtyři a půl kilometru. Zajímavým zjištěním bylo pro vědce, v jaké blízkosti zvířata žijí. Toto zhušťování jedinců do skupin výzkumníkům znatelně usnadňovalo sčítání.

Doposud nebyly prezentovány žádné výsledky.

Vědci se je budou snažit dodat veřejnosti co nejdříve. Chtějí se za pomoci statistických prostředků a metod nejprve přesvědčit, že pozorování z území na norské straně se mohou použít i pro vytvoření validních závěrů pro oblasti, jež nemohly být momentálně prozkoumány. Na ruské straně by mělo podle předpokladů žít přibližně 3400 medvědů, ale vědci samozřejmě bez patřičných průzkumů nemohou přesně říct, zda je to víc či méně zvířat. V mezinárodním měřítku například vědci vědí, že klesají počty medvědů v Baffinově zátoce, v Kanadě a na Aljašce. Na Arktidě by mělo žít přibližně 20 až 25 tisíc ledních medvědů. Je jasné, že klimatické změny mají velký vliv na životní prostor těchto šelem.

Analýzy ukazují, že lední medvědi v Severní Americe přesouvají svůj životní prostor více na sever. Na severních ostrovech je ale problém s táním ledovcových mostů, které medvědi využívají k přesunům. Takže zůstávají izolováni na určitém území. Výzkumy na 26 medvědech také ukázaly, že medvědi nemají něco jako úsporný režim (podobný zimnímu spánku našich medvědů hnědých) pro letní období, kdy led taje a kořist se přesouvá více na sever. Kvůli tomu ztrácí tamější populace medvědů výrazně na váze. Na druhou stranu ukazuje jedna případová studie, že se lední medvědi na Špicberkách živí i delfíny, kteří sem připlouvají kvůli teplejším arktickým vodám. Navíc jsou medvědi schopni uplavat v případě potřeby stovky kilometrů bez přestávky. Jiné zprávy zase mluví o stále běžnějším páření medvědů ledních a medvěda grizzlyho, jelikož se sbližuje teritorium obou šelem. Takto nově vzniklá zvířata jsou označována jako grolars nebo pizzlys. Evoluční biologové ovšem pochybují o tom, zda mají takto vzniklí kříženci vůbec nějakou dobrou šanci na přežití.

Zdroj: www.spiegel.de





Debata k článku 'Rusko sabotuje domluvené sčítání medvědů ledních '

Reklama

Tapety na plochu


tapeta \

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz