Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

O zimním spánku lučních rostlin

autor: Kateřina Durčáková
Liška si navlékne hřejivý kožich, had si zaleze do díry v zemi a čáp odletí na jih. Ale napadlo vás někdy, jak přezimuje třeba taková sedmikráska? O přezimování našich planých rostlin se píše spíše skromně. Výjimku tvoří pouze stromy. Mezi lidmi tak často panuje představa, že všechny byliny na podzim odumřou a na jaře opět vyklíčí ze semínek. Pojďme se tedy blíže podívat, jak to dělají, abychom je brzy poté, co zmizí mrazy a odtaje poslední sníh, našli zase v plné parádě.


Putování časem začíná

Rostliny patří mezi organismy závislé na vnějších zdrojích tepla, které se, na rozdíl od živočichů, nemohou v případě potřeby jednoduše zvednout a přemístit jinam, někam do úkrytu. Nepříznivým podmínkám v podobě dlouhodobě nízkých teplot a mrazu se proto přizpůsobily jinak – chrání své obnovovací orgány, jako jsou pupeny, cibule, hlízy, oddenky nebo semena.

S blížící se nadvládou zimy se zkracuje den a snižuje teplota. Životní projevy se zpomalují, růst rostlin se utlumuje, až se na období odpočinku (dormance) zastaví úplně. Příchozí mráz v buňkách vytvoří krystalky ledu, které zničí měkké části rostlin. Ten ranní pohled na polehlou louku plnou zkázy po prohrané bitvě s prvním mrazíkem asi všichni známe. Avšak pod hromadou mrtvé žlutozelené hmoty zůstalo dobře ukryto to nejdůležitější – pupeny, ze kterých byliny opět vyraší, až přijde jejich čas.

Pupeny – úhledné záchranné balíčky

Zastavit se můžeme rovnou u trav, které v lučním společenstvu převažují. Jejich obnovovací meristémy (dělivá pletiva) se nacházejí těsně při povrchu půdy. Zde jsou pupeny dobře chráněny vrstvou z šupin, listových pochev a živých či odumřelých listů. Pokud v zimě není sucho, další ochrannou vrstvu tvoří sníh. Stejným způsobem – tedy s pupeny těsně u země – přezimují mimo trsnaté rostliny i rostliny s přízemní listovou růžicí (např. sedmikráska chudobka, smetánka lékařská nebo mochna nátržník), dále poléhavé rostliny (např. zběhovec plazivý) a také vysoké širokolisté byliny, jejichž nadzemní část každoročně odumírá (např. třezalka skvrnitá, vrbovka bahenní).

Narazit ale můžeme i na byliny, které si naopak část svého prýtu (nadzemní část rostliny) přes zimu zachovávají. Třeba jetel plazivý, rozrazil lékařský a především nízké keříky jako brusnice borůvka nebo vřes obecný. U nich hledejme pupeny na těchto vytrvalých nadzemních částech nad povrchem půdy. Avšak jejich ochrana před nepřízní počasí je mnohem slabší – pupeny chrání jen jejich vlastní obaly (ať už různě vyztužené sekrety či chlupy) a případná vrstva sněhu.

Hlízy, cibule, oddenky – dobře ukryté poklady

To další skupina rostlin přežívá dobře skryta v podzemí. Patří sem všechny hlíznaté (např. ocún jesenní), cibulnaté (např. křivatec žlutý) a oddenkaté rostliny (např. bršlice kozí noha, kostival lékařský, pýr plazivý). V průběhu sezóny pilně střádaly své zásoby do podzemních zásobních orgánů a ty teď v bezpečí pod vrstvou půdy vyčkávají, až přijde jejich čas. Tedy pokud si na nich mezitím nesmlsne nějaký hladový živočich .

Semena – život sbalený na cesty

Nakonec nesmíme zapomenout ani na již zmíněné přezimování ve formě semen. Přestože se týká semen a výtrusů všech rostlin, jako adaptace na podmínky prostředí je tato strategie zásadní především pro jednoleté druhy. Ty během jediné vegetační sezóny prodělají celý svůj životní cyklus. Ten může být i výjimečně krátký – drobná osívka jarní žije pouze několik týdnů. V této skupině najdeme hodně polních plevelů, z lučních druhů jmenujme namátkou kokrhel menší, světlík lékařský nebo ptačinec žabinec. Suchá semena mohou přestát i hluboký mráz, předčasnému vyklíčení brání jejich tvrdé obaly a obsah zpomalujících fytohormonů.

Vítejte na startu

Jakmile se po měsících spánku dostaví jaro, dny se prodlouží a teplota stoupne, začnou se opět dít věci. Rozběhnou se chemické reakce, rostlinné hormony zavelí k rychlému růstu vstříc slunci a život se roztočí na plné obrátky. Pupeny pučí a nalévají se, klíčí nové semenáče a my se můžeme znovu těšit z pohledu na krásně zelenou louku.

Pro pořádek ještě uveďme, že způsoby, jakými rostliny přečkávají zimu, platí obecně i pro jiná nepříznivá období – tedy klidně i pro období sucha. A zároveň dodejme, že jeden druh rostliny může během svého života vystřídat několik strategií – projde několika životními formami. Jinak přezimuje jako semeno, jinak jako semenáček i jako dospělec.





autor:
Kateřina Durčáková

datum vydání:
21. ledna 2016


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.