Keporkak, Autor: Wikipedia

Odborníci z Woods Hole Oceanographic Institution (WHOI) nyní odhalili dosud neznámý prvek velrybích písní. Jedná se o vibrace, které těmto fascinujícím tvorům pravděpodobně pomáhají vzájemně komunikovat.

Nejzajímavější je, že inkriminované vibrace jsou schopny urazit velmi dlouhou vzdálenost. Zatím byly zaznamenány ve vzdálenosti zhruba 200 metrů od sledovaného stáda, ale toto číslo prý rozhodně není konečné.

„Je to úplně jiná třída zvuku, o které jsme dříve netušili, že ji velryby mohou používat,“ komentoval to Dr. Aran Mooney z WHOI.

Mooney a jeho tým poblíž havajského ostrova Maui měřil dvě složky písní keporkaků – tlakové vlny a pohyb částic (vibrace způsobené zvukem). Zatímco první zmíněné lze detekovat pomocí obyčejného vodotěsného mikrofonu, s druhými je to poněkud složitější – což je ostatně důvod, proč až dosud nebyly důkladně analyzovány.

Přestože zatím není možné s jistotou říct, zda jsou keporkakové schopni tyto vibrace vnímat, anatomická stavba jejich uší naznačuje, že ano. Podle vědců by dokonce mohlo jít o klíčový prvek jejich sluchu.

Tento názor podporuje i skutečnost, že vibrace hrají důležitou roli v komunikaci blízkých evolučních příbuzných velryb – hrochů.

Zdroj: WHOI