Cikáda, Autor: Wikipedia

Tým tvořený inženýry a entomology se zaměřil na schopnost odpuzovat vodu, k jejímuž studiu použil technologii vysokorychlostní mikroskopické fotografie.

„Vlastnost, která nějakému povrchu dovoluje odpuzovat vodu, se nazývá hydrofobicita,“ vysvětlil Nenad Miljkovic. „Extrémní forma této vlastnosti je superhydrofobicita a křídla cikád jí disponují. Mají totiž hrubou nanotexturu, která kolem vodních kapek vytváří otevřené prostory a umožňuje povrchovému napětí přimět je z křídel odskočit.“

Vědci se původně domnívali, že tato schopnost bude nejvíce rozvinutá u cikád žijících v mokřadech. Ke svému překvapení však zjistili, že superhydrofobicitou se mohou chlubit i druhy obývající značně sušší stanoviště jako les či prérie.

Mnohem lepšími prediktory superhydrofobicity jsou například rozdíly v životních cyklech jednotlivých druhů a jejich příbuznost.

„To je něco, co bychom jakožto inženýři, pravděpodobně nezjistili,“ poznamenal další člen týmu Junho Oh a dodal, že spolupráce s biology jim poskytuje cenné poznatky, které lze následně aplikovat ve strojírenství a dalších tehcnických oborech.

Zdroj: University of Illionois Fotografie: Bruce Marlin, CC BY 3.0