Ocún jesenní - příběh krásky, která v sobě ukrývá kapky Medeina jedu

Životní cyklus jinak než ho známe

Životní cyklus většiny běžných rostlin má logickou posloupnost. Na jaře vyžene listy, načerpá sílu ze slunce, vykvete, nechá se opylit a do podzimu vytvoří semena. Ocún tuto cestu nezvolil.

Od konce srpna do října vyžene hluboko uložená hlíza květ. V botanice se tomuto jevu říkáhysterantie, tedy stav, kdy květ vyrůstá ze země zcela „nahý“, bez jakýchkoliv zelených listů. V této době spoléhá výhradně na zásoby škrobu a živin v hlíze, které si nashromáždila během jara a léta. Podzimní opylení obstarají čmeláci a pozdní včely. Oplozený semeník přečká celou zimu bezpečně schovaný hluboko v půdě, přímo uvnitř mateřské hlízy.

Teprve následující jaro, obvykle v dubnu, vyraší nad povrch mohutné trsy tmavě zelených, lesklých listů a uprostřed nich se objeví zelená tobolka naplněná zrajícími semeny. Přes jaro rostlina pomocí fotosyntézy vyživí novou dceřinou hlízu, počátkem léta listy zcela zatáhne a v srpnu se celý cyklus opakuje.

Zahradníci i biologové u ocúnu rádi předvádějí jeden neobvyklý trik. Pokud vykopete zralou hlízu ocúnu na konci léta a položíte ji bez jakékoliv půdy, vody či květináče volně na okenní parapet nebo na stůl, hlíza přesto v září plně vykvete. Využije k tomu výhradně nahromaděnou vodu a zásoby živin z předchozího jara. Po odkvetení je však nutné hlízu zasadit zpět do země, aby mohla na jaře vytvořit listy a načerpat sílu na další rok.

Jak ocún šíří svá semena?

Když v červnu tobolka na louce pukne, vypadnou z ní kuličkovitá semena opatřená takzvaným elaiosomem (masitým přívěskem bohatým na tuky a cukry). Ten představuje neodolatelnou pochoutku pro mravence. Ti ho odnesou do mraveniště, okoušou elaiosom a semeno jako takové zůstává nepoškozené a může vyklíčit.

Kolchicin – jed, který dokážeme využít ve svůj prospěch

Jedinečný životní cyklus není to jediné, čím ocún vyniká. Celá rostlina, a zejména její semena a hlíza, je protkána svým prudkým jedem, tropolonovým alkaloidem kolchicinem. Důvod, proč si ocún tuto chemickou zbraň vyvinul, je prostý. Chránit šťavnatou hlízu a jarní listy na loukách před spásáním dobytkem a divokou zvěří.

Kolchicin je buněčný jed, který blokuje mitózu, což znamená, že zastavuje obnovu tkání v celém těle. Pro člověka představuje smrtelnou dávku již přibližně 5 až 10 miligramů čistého kolchicinu, což odpovídá snědení pouhých několika semen nebo části hlízy.

Symptomy otravy

jsou zákeřné tím, že se objevují až s několikahodinovým odstupem (často 2 až 6 hodin po požití). Nejprve nastoupí intenzivní pálení v ústech a hrdle, polykací potíže, prudké zvracení a vodnaté průjmy vedoucí k rychlé dehydrataci. Poté dochází k postupnému selhávání orgánů, poklesu krevního tlaku, poškození ledvin a jater. Smrt nastává za plného vědomí pacientů v důsledku obrny dýchacího centra nebo oběhového kolapsu.

Pozor na seno

I když je ocún na loukách pro hospodářská zvířata smrtelně jedovatý, k otravám pasoucího se skotu či ovcí dochází zřídkakdy. Zvířata se spásání čerstvých jarních listů ocúnu instinktivně vyhýbají kvůli jejich hořké chuti. Problém ale nastává při sušení sena. I po usušení si totiž rostlina zachovává veškerý obsah kolchicinu. Pokud se tedy ocún přimíchá do nekvalitně posekaného sena ve větším množství, může u zvířat vyvolat těžké otravy.

Moderní medicína dokázala jed proměnit v lék

V historii byla tato vlastnost často zneužívána, ale moderní medicína dokázala jed proměnit v lék. V přesně dávkovaných mikroskopických množstvích se kolchicin dodnes využívá ve farmakologii především k potlačení akutních záchvatů dny nebo při léčbě některých zánětlivých a autoimunitních onemocnění.

Nástroj pro šlechtitelství

Kolchicin nehraje roli jen v medicíně při léčbě dny, ale stal se klíčovým nástrojem v moderním šlechtitelství rostlin. Protože kolchicin blokuje dělení buněk v momentě, kdy jsou chromozomy zdvojené, umí u rostlin vyvolat takzvanou polyploidii (násobné zvětšení sady chromozomů). Šlechtitelé ho využívají k získání odrůd s výrazně většími květy, robustnějším vzrůstem nebo vyššími výnosy u plodin.

Mýtus o Medei a původ názvu

Odborný název Colchicum odkazuje na starověkou Kolchidu (oblast v dnešní Gruzii na pobřeží Černého moře). Podle řecké mytologie byla právě Kolchida domovem bájné čarodějnice Medei. Legendy pravily, že když Medea připravovala své kouzelné lektvary a kapky z jejích jedů skáply na zem, vyrostly z nich první květy ocúnu.

Jak nesplést ocún se šafránem či medvědím česnekem

Vzhledem k vysoké toxicitě je klíčové umět ocún bezpečně identifikovat. K nebezpečným záměnám dochází hlavně na jaře s medvědím česnekem a na podzim se šafránem.

Podrobněji o tom, jak od sebe rozeznat ocún a medvědí česnek, jsme psali v href https://www.priroda.cz/clanek/jak-poznat-medvedi-cesnek-a-neskoncit-v-nemocnici/našem starším článku.

Zdroje: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6167Specifikace kolchicinu https://www.Botany.cz Botany.cz – botanické informace Marshall, D. L., Beattie, A. J., & Bollenbacher, W. E. (1979): Chemical attraction of elaiosomes to ants. Journal of Chemical Ecology, ročník 5, číslo 1, s. 119–132 - studie k mravencům