Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Sukcese

autor: Vojtěch Dostál
Sukcese je přirozený sled změn na určitém místě. Důvodem k této evoluci tvářnosti krajiny je postupná změna konkurenceschopnosti druhů.

Vysvětleme si tento pojem například na zoraném, ale v dalších letech neobdělávaném poli. Příroda jako taková nechce dopustit, aby byl někde velký kus odkryté, nechráněné země, proto se na takto zoraném poli začnou velmi brzy objevovat první většinou jednoleté rostliny (většinou plevelné), které velmi rychle rostou a šíří se. Tyto rostliny mají za úkol ochránit půdu před vysycháním a až odumřou dodat půdě živiny a uvolnit místo dalším, mnohdy již víceletým, druhům trav a dalších bylin. Po pěti až deseti letech se zde objeví první keříky a semenáčky stromů, které se sem dostali nálety či s trusem ptáků, kteří zde doplnili jednodušší druhy živočichů - hmyz. Nejen nad zemí, ale i v půdě se postupně mění druhová skladba živočichů. Mikroorganismy byli doplněny o žížaly, brouky a menší savce - hlodavce, kteří prokypřují půdu a tím ji okysličují. V dalších letech pak keře ustoupí mladému lesíku, kde se schovají i velcí savci.

S různými stádii sukcese se potkáme podstatě kdekoli na Zemi. K výrazným změnám - sukcesi dochází zejména vlivem měnícího podnebí, které má zásadní vliv pro konkurenceschopnost jednotlivých rostlin i živočichů. Sukcesi lze rozdělit do několika kategorii:

Primární sukcese probíhá na místech, kde ještě nikdy nebyl život. Například na nově vzniklém vulkanickém ostrově.

Sekundární sukcese je proces, který byl často vyvolán člověkem jako prostředkem, který změnil podmínky. V praxi to znamená, že zatopil louku vodou, odtěžil půdu, postavil protipovodňový val, a podobně. Příkladem sekundární sukcese je třeba již zmíněné zorané pole, vypálený les, obnova míst zasažených povodí, hurikánem, sopečnou lávou a dalšími pro člověka nežádoucími přírodními jevy. Příroda však ví co dělá

Čas, kdy se při okamžitých podmínkách nemění biotopy, vývoj tedy dospěl k svému vrcholu, nazýváme klimax. Díky tomu, že v biotopech ve stádiu klimaxu převládají dlouholeté rostliny, může se zdát, že již k nějakým změnám nedochází. Je třeba si však uvědomit, že sice nedochází k výrazným změnám z krátkodobého hlediska (několik desítek let), ale z toho dlouhodobého se mění druhová skladba nejen v bylinném, ale i stromovém patře.

Netroufám si odhadnout, kolik procent české krajiny dosahuje klimaxu. Stabilní vegetace se zaznamenává do geobotanických map, jinak také do map potencionální přirozené vegetace (jednu takovou vydal kolektiv autorů v roce 2002).

Vývoj biotopů se dá bezvadně sledovat na antropogenní sukcesi (sukcesi, která probíhá za přispění člověka): tento vývoj by sice také vedl ke klimaxu, výsledný vegetační kryt by však byl značně odlišný od okolí, kterého se lidská ruka nedotkla. Ačkoli například v Pardubicích je potencionálním porostem jilmová doubrava, na novém protipovodňovém valu by se za třicet čtyřicet let objevily asi nějaké pokřivené nižší duby.

Ekologové-teoretici na principu sekundární sukcese stanovili, jak by vypadalo středoevropské město bez lidí. V prvních deseti letech by se liduprázdnost projevila zejména v parcích a zahradách, bujících bez jakéhokoliv "plánu". Po městě by se pohybovali zajíci, ptáci, srnky a možná i divoká prasata. Ubylo by naopak tvorů vázaných na člověka (synantropních). Myš a vrabec pravděpodobně bez lidských odpadků v novém městě nevydrží. Za dalších pár desítek let by rašily ve stále se zvětšujících spárách stromy. Vodní eroze by udělala během zimního období své. Kanalizace by se ucpala, starší domy by začaly chátrat. V opuštěných lidských obydlích by svůj biotop našli kuny, jezevci a možná i rysi. Řeka by byla o poznání čistější a betonové nábřeží by již dávno nemělo hladké spáry. Jak by začínal fungovat promyšlený přirozený potravní řetězec, příroda by pomalu vítěžila nad člověkem. Po sto letech bychom místo obce procházeli jen lesem ruin a připadali si jako v Adršpachu.

zdroje:
ABC 16/2000 - Až tady nebudou lidé
www.ekozahrady.com





autor:
Vojtěch Dostál

datum vydání:
26. října 2005


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.