Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Mapování savců žijících v české republice

autor: Miloš Anděra
Národní muzeum ve spolupráci s taxonomickým serverem www.biolib.cz rozjelo internetový projekt zaměřený na mapování zvířat žijících v české přírodě. Pro začátek se jedná o savce. Zapojit do mapování se můžete i vy.

listování v kapitolách článku 'Mapování savců žijících v české republice'
  1. O mapování zvířat
  2. Která zvířata se mapují
  3. Jak mapovat
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »


Co je to mapování?

Každý živočišný druh má na Zemi tak říkajíc své místo (tzv. areál) - některé druhy žijí na ploše jen několika čtverečních kilometrů či na malém ostrově, jiné obývají větší nebo menší část kontinentů a jsou i takové, které s pomocí člověka postupně osídlili téměř celý svět (těmto říkáme druhy kosmopolitní). Na podobě areálu se podílí řada činitelů - původně to byly pouze přirozené faktory jako evoluční historie druhu, konfigurace terénu (zeměpisné bariéry typu horských masivů, velkých řek), klimatické podmínky apod., v posledních tisíciletích do tohoto procesu zasahuje i člověk. Smyslem a cílem mapování je na základě jednotlivých údajů o výskytu (tzv. faunistických dat) sestavit dílčí oblasti výskytu (subareály) v jednotlivých regionech (chráněných územích, pohořích, krajích, zemích apod.) a s jejich pomocí sestavit následně celkový areál rozšíření, který je jednou ze základních charakteristik každého druhu živých organismů. Mapování výskytů druhů (zejména rostlin a živočichů) je ve skutečnosti neukončený proces - zoogeografové, kteří se zabývají mapováním, se snaží získávat co nejvíce údajů v různých časových horizontech, aby případně mohli sledovat změny areálů v různých časových horizontech (desetiletí, století, tisíciletí).

Proč mapovat?

Podrobné mapování výskytu živých organismů (zejména živočichů a rostlin) a jeho změn v krátkodobých i dlouhodobých horizontech představuje jeden z nejdůležitějších úkolů současné ochrany přírody. Změny oblasti (areálu) rozšíření jsou jedním z ukazatelů populačních trendů (pozitivních či negativních) jednotlivých druhů či taxonomických skupin a zároveň mohou indikovat změny v přírodním (životním) prostředí.

Technika mapování

Pro účely sledování změn výskytu rostlin či živočichů se jeví jako vhodná metoda síťového (kvadrátového) mapování, neboť umožňuje snadnou kvantifikaci zjištěných poznatků (např. o kolik % se oblast výskytu určitého druhu za dané časové období změnila), což klasické mapy "bodového" typu (vyznačení výskytu přímo do podkladové mapy) tak jednoduše neumožňují.

Princip síťové metody spočívá v tom, že naše území (potažmo celé Evropy) je rozděleno na síť čtverců (kvadrátů) o rozměrech zhruba 11x12 km, které jsou odvozeny od zeměpisných souřadnic, a při jediném nálezu sledovaného druhu v určitém čtverci je tento již považovaný za "osídlený". Území České republiky pokrývá celkem 628 čtverců celoplošných nebo hraničních s větší částí našeho území, pokud započítáme všechny hraniční mapovací čtverce, které se našeho území dotýkají třeba jen velice okrajově, dostaneme se k celkovému počtu 678 mapovacích čtverců.

Metodika síťového mapování má u nás už poměrně dlouhou tradici. Jejími "průkopníky" byli ornitologové, kteří už od počátků 70. let 20. století stihli vydat několik atlasů hnízdního či zimního rozšíření ptáků v ČR i na různých regionálních úrovních (např. Prahy). Umožňuje jim to bohatá základna několika set amatérských spolupracovníků, zejména z České společnosti ornitologické. Naproti tomu u dalších skupin živočichů jsou naopak odborníci více či méně (snad ještě s výjimkou některých skupin hmyzu) odkázáni na vlastní síly, neboť nemají takové početné zázemí - ať již z důvodů malé atraktivnosti různých skupin živočichů nebo jejich obtížného sledování v přírodě a zejména pro problémy s přesným určováním jednotlivých druhů.


listování v kapitolách článku 'Mapování savců žijících v české republice'
  1. O mapování zvířat
  2. Která zvířata se mapují
  3. Jak mapovat
  4. Kompletní fotogalerie k článku
další »




autor:
Miloš Anděra
email: milos.andera@nm.cz

datum vydání:
29. května 2006


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.