Čaj z našich luk

Hlavní složkou takových čajů jsou obvykle fermentované listy jahodníku, maliníku nebo ostružiníku. Fermentace není nic těžkého. Listy necháme zavadnout, pak je rozestřeme na pruh látky, pevně zavineme, jsou-li už příliš suché, doporučuji celý smotek pokropit vodou a potom nechat na teplém místě dva až tři dny kvasit. Po rozbalení je třeba listy nechat rychle dosušit.

Takto můžeme použít mnoho divoce rostoucích rostlin, takových, které obsahují silice a třísloviny. Kromě již uvedených je to například máta, meduňka, květ lípy, vřes, třezalka, ale také šťavel, pampeliška, mateřídouška, dobromysl, šalvěj a další. Každý si vybere podle své chuti.

Není jistě žádným tajemstvím, že přísadou pro zlepšení chuti čaje mohou například být i sušené jablečné slupky, kůra z citrusů, která nebyla chemicky ošetřená a i jiné sušené ovoce.

Teď ještě něco o přípravě a účincích některých bylinných čajů.

U jahodníku lze fermentovat nejen listy, ale také květy a samozřejmě plody. Nejpoužívanější předpis na přípravu jahodníkového čaje zní: lžička rozdrcených listů (květů nebo plodů) se přelije šálkem vroucí vody a pak se nechá asi 15 minut vylouhovat v uzavřené konvici. Po této době čaj slijeme, podle chutí osladíme a konzumujeme.

Čaj z třezalky připravujeme z kvetoucí natě, a to jak z čerstvé, tak také ze sušené. Vezmeme pět až sedm stonků a vložíme je do dvoulitrové konvice, přelijeme studenou vodou a necháme asi pět minut povařit. Dalších devadesát minut se nechá nápoj odstavený a teprve potom se scedí a připraví k pití.

Nasbíráte-li si v červenci nebo v srpnu květy vřesu obecného a po úpravě z nich uvaříte čaj stejným způsobem jako ten předešlý, budete mít nápoj s výraznou vůní po medu.

A ještě bychom neměli zapomenout na asi nejznámější čaj, na čaj šípkový. Plody šípkových růží jsou bezesporu velkou zásobárnou zdraví. Obsahují totiž vitamíny C, P, B a K, karoteny a také vitamín E. Najdeme v nich ještě flavonové glykosidy, cukry, třísloviny, pektiny, kyselinu citronovou a mnoho stopových a minerálních prvků. A jak udělat nejlepší šípkový čaj? Asi 20 až 30 gramů rozdrcených suchých šípků přelijeme půl litrem vroucí vody, necháme hodiny vyluhovat a pak pečlivě přecedíme přes hodně husté sítko nebo přes gázu, aby se nám do nápoje nedostaly chloupky.

A ještě jedna rada na závěr. Všechny bylinky, které si usušíme pro přípravu čaje, je nezbytné uchovávat v suchu a v chladu, v dobře uzavřených nádobách a chránit je, aby nenasákly jinými pachy.

A teď už jen přeji, pokud se rozhodnete udělat si vlastní čaj z rostlin, které najdete v naší v přírodě, ať vám chutná!