Kaštanovník jedlý - Castanea sativa

třída	vyšší dvouděložné rostliny - Rosopsida
řád	bukotvaré - Fagales
čeleď	bukovité - Fagaceae
rod	kaštanovník - Castanea Mill.
druh	Kaštanovník jedlý - Castanea sativa

Již v minulosti byly využívány jako krmivo pro zvířata a potrava pro lidi, než se rozšířilo pěstování brambor. Plané odrůdy mají drobné plody (lesní kaštany) a kultivary pak velké (zvány též marony).

Charakteristika

Tento strom z čeledi bukovitých kvete poměrně pozdě, v rozmezí června až srpna podle lokality. Jedlých kaštanů se dočkáme zpravidla v září či říjnu. Strom dorůstá výšky až 30 m, ale zpravidla jsou stromy vysoké 6-20 m. Dosahuje šířky asi 10-20 m. Celý strom je tedy tvaru širokého jehlanu a díky listům vypadá velmi dekorativně. Plodit začíná až později, zhruba ve věku 20 let. Listy má velké ve tvaru dlouhé elipsy, řapíkaté a špičaté s výrazným zubovitým okrajem. Barvu mají zelenou, červenofialovou, nebo panašovanou dle pěstované odrůdy. Květem jsou bledozelené dlouhé jehnědy, květy jsou dvoudomé. Plodem je nažka typického vzhledu, zelená s drobnými výrůstky imitujícími trny. Jsou velmi ostnité a pichlavé a jen nesnadno se holou rukou dostanete k tomu tak oblípenému kaštanu. Je to asi tak stejně obtížné, jako chtít bez rukavic rozbalit pevně stočeného ježka.

Rozšíření

Ve své domovině tento strom vyrůstá poměrně velkých rozměrů a dožívá se stovek let. U nás se pěstuje především v nížinách, kde plní funkci dekorativního stromu. Menší odrůdy jsou vhodné na zahrady jako solitéry a větší se pěstují pro plody.

Možné užití

Jedlé kaštany jsou typickou podzimní pochoutkou. Co si představit malebnějšího než vůni svařáku, vůni pečených kaštanů a za okny sychravý deštivý večer. V obchodech jsou k dostání až do Vánoc.

Plody obsahují 30-60% škrobu, 6-10% bílkovin, 15-20 % sacharózy, dextrin, 2-7% tuků, 40 mg vitamínu C a 15 mg vitamínu B ve 100g plodu. Dále minerální látky jako draslík a fosfor. Pro svůj obsah tříslovin jsou mírně protiprůjmové.

Chybí jim sodík, jsou proto vhodné pro lidi trpící srdečními chorobami a vysokým krevním tlakem. Problémem někdy bývá, jak se k lákavé pochoutce dostat. Slupka je velmi tvrdá a existuje mnoho způsobů, jak kaštany upravovat. Nejznámější je asi naříznout každý kaštan do kříže, aby mohla unikat pára a ve středně vyhřáté troubě upéct. Nenaříznuté kaštany velmi rády pukají tak, že vám označkují celou kuchyň. Lze je též naříznuté vařit.ve vodě nebo v mléce. Další užití je různorodé, jsou výborné jen tak, nebo jako příloha k masu, zvěřině, omáčkám či zapékané ve smetaně. Experimentům je přáno...chuť kaštanů je jemná, moučná a nasládlá, trošku podobná oříškům.

Nároky na pěstování jedlého kaštanovníku jsou střední. Požaduje výživnou humózní půdu, stanoviště na plném slunci a střední vlhkost. Poměrně dobře snáší i ovzduší měst a tak je často k vidění v parcích či městských zahradách a zástavbách.

Listy kaštanovníku se využívají v lidovém léčitelství, mají uklidňující vliv na kašel. Využívají se též ve farmaceutickém průmyslu.

Využít lze i dřevo, které je tvrdé a je využívané v nábytkářském průmyslu.

Ochrana

Kaštanovník nepatří mezi státem chráněné nebo ohrožené druhy.

Zdroj:
D.Lánská, P. Žilák (2006): Jedlé rostliny z přírody, Aventinum