Langův dešťový faktor

Například v Praze Klementinu je dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek 456, 5 mm a dlouhodobá průměrná roční teplota 10 °C: (L)Df = 456,5/10,4 tj. 43,9. Se stoupající nadmořskou výškou teplota vzduchu klesá (obecně o 0,95 °C na 100 m) a naopak přibývá atmosférických srážek, to znamená že velikost LDF s nadmořskou výškou roste. Například na stanovišti s nadmořskou výškou 140 mm se Langův faktor pohybuje kolem 60, v nadmořské výšce 1000 m kolem 325.

Podle hodnoty LDF klasifikujeme klima na výstředně aridní (< 10), aridní (10-40), semiaridní (40-50), semihumidní (50-60), humidní (60-160) a perhumidní (> 160). Na aridních až semiaridních je doporučováno zavodňování, naopak na perhumidních je nezbytné odvodnění. Nejlepší podmínky pro polní hospodaření jsou v rozmezí LDF 60-80, pro pěstování obilnin 80-120 a pícnin > 120.

Na základě výpočtů LDF, je území Česka geograficky vymezeno na oblasti s nejvyšším rizikem výskytu sucha (LDF <61) Středočeský a Jihomoravský kraj a naopak velmi vlhká (>100) - Liberecký a Moravskoslezský kraj. Pro zemědělce je tento faktor, a to zejména v druhé polovině léta, nedostačující. Pro dostupnost vláhy v půdě se v takových případech využívá aplikovaná metoda vycházející z vážených průměrů pravděpodobnosti výskytu suchého období v teplém půlroce, vypočtených pomocí standardizovaného srážkového indexu - PDSI a zahrnující půdní podmínky daného místa. Takto odvozený parametr vyjadřuje míru krátkodobými (1 měsíc), střednědobými (3 měsíce) i dlouhodobými epizodami sucha. S jeho pomocí bylo vymezeno deset suchem nejohroženějších okresů: Břeclav, Mělník, Nymburk, Louny, Plzeň-město, Praha-východ, Kolín, Praha-západ, Litoměřice a Kladno.

Vliv LDF na výnosy u psárkové louky jsem zkusila ověřit na pokusech katedry Trávníkářství a pícninářství ČZU v Praze, které byly založeny už v roce 1967 v Černíkovicích (okr.Benešov, 363 m.n.m., louka mezohygrofytní charakter, roční úhrn srážek 617 mm, průměrná roční teplota 7,8 °C, půdní typ glej, půdní druh [0-0,2m] hlinitý, pH(KCl) 5,0.). LDF byl vypočítáván pro časové období 38 let pro měsíce červen až srpen. Ze statistického hlediska (program ANOVA) vliv LDA na výnos průkazný nebyl (p=0,676). Neprůkazný vliv LDF a nepřímo tím srážek lze vysvětlit mezohygrofytním charakterem stanoviště s dostatečným zdrojem podzemních vod. Z výsledků simulace klimatické změny pro toto území vyplývá značné zvýšení průměrné teploty v následujících letech při současném zachování přibližně stejného množství srážek. Do budoucna bude tedy zřejmě Langův dešťový faktor bude tedy nižší a na výnosy může mít průkazný vliv.