Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Langův dešťový faktor

autor: Ing. Dagmar Honsová
Zjednodušeně lze říci, že pomocí Langova dešťového faktoru (LDF) klasifikujeme a hodnotíme oblasti podle dostupnosti vláhy v půdě pro rostliny. Vyjadřujeme ho jako podíl průměrného ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty vzduchu daného místa. Jako jeho limitní hodnota pro sucho je považována hodnota 70.

Například v Praze Klementinu je dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek 456, 5 mm a dlouhodobá průměrná roční teplota 10 °C: (L)Df = 456,5/10,4 tj. 43,9. Se stoupající nadmořskou výškou teplota vzduchu klesá (obecně o 0,95 °C na 100 m) a naopak přibývá atmosférických srážek, to znamená že velikost LDF s nadmořskou výškou roste. Například na stanovišti s nadmořskou výškou 140 mm se Langův faktor pohybuje kolem 60, v nadmořské výšce 1000 m kolem 325.

Podle hodnoty LDF klasifikujeme klima na výstředně aridní (< 10), aridní (10-40), semiaridní (40-50), semihumidní (50-60), humidní (60-160) a perhumidní (> 160). Na aridních až semiaridních je doporučováno zavodňování, naopak na perhumidních je nezbytné odvodnění. Nejlepší podmínky pro polní hospodaření jsou v rozmezí LDF 60-80, pro pěstování obilnin 80-120 a pícnin > 120.

Na základě výpočtů LDF, je území Česka geograficky vymezeno na oblasti s nejvyšším rizikem výskytu sucha (LDF <61) Středočeský a Jihomoravský kraj a naopak velmi vlhká (>100) - Liberecký a Moravskoslezský kraj. Pro zemědělce je tento faktor, a to zejména v druhé polovině léta, nedostačující. Pro dostupnost vláhy v půdě se v takových případech využívá aplikovaná metoda vycházející z vážených průměrů pravděpodobnosti výskytu suchého období v teplém půlroce, vypočtených pomocí standardizovaného srážkového indexu - PDSI a zahrnující půdní podmínky daného místa. Takto odvozený parametr vyjadřuje míru krátkodobými (1 měsíc), střednědobými (3 měsíce) i dlouhodobými epizodami sucha. S jeho pomocí bylo vymezeno deset suchem nejohroženějších okresů: Břeclav, Mělník, Nymburk, Louny, Plzeň-město, Praha-východ, Kolín, Praha-západ, Litoměřice a Kladno.

Vliv LDF na výnosy u psárkové louky jsem zkusila ověřit na pokusech katedry Trávníkářství a pícninářství ČZU v Praze, které byly založeny už v roce 1967 v Černíkovicích (okr.Benešov, 363 m.n.m., louka mezohygrofytní charakter, roční úhrn srážek 617 mm, průměrná roční teplota 7,8 °C, půdní typ glej, půdní druh [0-0,2m] hlinitý, pH(KCl) 5,0.). LDF byl vypočítáván pro časové období 38 let pro měsíce červen až srpen. Ze statistického hlediska (program ANOVA) vliv LDA na výnos průkazný nebyl (p=0,676). Neprůkazný vliv LDF a nepřímo tím srážek lze vysvětlit mezohygrofytním charakterem stanoviště s dostatečným zdrojem podzemních vod. Z výsledků simulace klimatické změny pro toto území vyplývá značné zvýšení průměrné teploty v následujících letech při současném zachování přibližně stejného množství srážek. Do budoucna bude tedy zřejmě Langův dešťový faktor bude tedy nižší a na výnosy může mít průkazný vliv.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
29. května 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.