Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Těžký je život hmyzích rodičů!

Alespoň pro některé druhy, protože jejich úkol stát se rodiči dalších generací svého druhu je velmi namáhavý a častokrát riskují i vlastní životy.

Svá vajíčka hmyz ukládá nejčastěji na listy stromů, kůru, schovávají je do země či různých puklin. Pro lepší maskování je některé druhy pokrývají různými materiály, od kousků listů po chlupy ze zadečku samičky či jakési pěnovité hmoty.

Obecně lze říci, že hmyz je dobrými rodiči, snaží se své potomky zabezpečit od prvních okamžiků vhodnou potravou. Samička naklade vajíčka na tu rostlinu,která je k výživě jejích larev nejvhodnější a má vystaráno. Vodní hmyz klade vajíčka na vodní hladinu, jako třeba komáři. Mnohem víc úsilí však stojí kladení vajíček vážku, která musí zadeček ponořit do vody a akrobatickými výkony nalepit vajíčka na vodní rostliny. Například ovádi či chrostíci jsou velmi vychytralí, ačkoliv jejich larvičky potřebují k životu vodu, jejich rodiče si nesmočí ani křidélko. Nakladou vajíčka na rostliny rostoucí nad vodou, vylíhnutá larva pak spadne rovnou do svého příhodného prostředí, tedy do vody. Poměrně jednoduché, ale chrostíci za to platí svým krátkým životem. Nepřijímají potravu ani nepijí, žijí jen pro krátký akt zplození další generace.

Těžký život hmyzích parazitů!

Zdá se, že nejhůře jsou na tom hmyzí paraziti, tedy kutilky, lumci či zlatoočky. Jejich potomci potřebují ke svému prvotnímu vývinu živou potravu, tedy v mnoha případech živou oběť.

Kutilka - klikněte pro zobrazení detailuKutilka
Autor snímku: Pavel krásenský - www.Macrophotography.cz
Zářnými příklady jsou právě kutilky. Tyto samotářské vosy v zájmu zachování svého rodu vykonávají obrovský kus fyzicky namáhavé práce.

Nejprve vyhloubí v zemi chodbičku, což musí být pro tak malý hmyz velká námaha. Poté se vypraví matka-kutilka na lov. Obětí se stává pavouk, housenka či jiný vhodný hmyz. Ochromí ho svým žihadlem a jedem, který působí podobně jako šípový jed Indiánů. Oběť vloží do chodbičky, přidají své vajíčko a chodbičku pevně uzavřou, často si pomáhají i kamínkem. Vylíhnutá larva má tedy dostatek potravy, zdálo by se. Kdepak, larva sežere svoji potravu a podobně jako ptačí mláďata čeká na další příděl. Kutilka tedy musí neustále zásobovat svoji larvu čerstvou potravou.

Navíc některé druhy mají takových larev víc, kutilka tedy musí disponovat velkou fyzickou silou, aby stačila všem svým potomkům zajistit obživu, ale musí mít i geniální paměť, aby si pamatovala všechny své chodbičky, které jsou naprosto nenápadné a dokonale splývají s okolním terénem.

Lumčíci riskují svůj život. Jejich oběťmi jsou housenky, které jsou nepoměrně větší a rozhodně se umí bránit. Lumčík je sice obratnější, ale kroutící se housenka občas vyhrává. Snaží se protivníka, ze kterého patrně cítí nebezpečí potřísnit lepkavou tekutinou, kterou se brání a pokud se jí to podaří, lumčík prohrává svůj boj o holý život. Většinou však vyhrává parazit. V tu chvíli je housenka odsouzena na smrt, neboť do jejího těla v následujícím okamžiku plynou desítky vajíček. Po nějaké době se z housenky líhne spousta lumčíků.

Kuklice - klikněte pro zobrazení detailuKuklice
Autor snímku: Pavel krásenský - www.Macrophotography.cz
Kuklice potřebují ke svému rozmnožování také housenky, svá vajíčka však kladou v obrovském počtu na listy. Sází na žravost housenek, která nepatrná vajíčka pozře i s listy. Sází i na téměř nekonečný počet vajíček, díky kterému se zvyšuje pravděpodobnost, že nějaká housenka ochutná zrovna ty její. Například kuklice hřebínková klade na listy až 5.000 miniaturních, okem sotva postřehnutelných vajíček. Čekají na housenku bekyně velkohlavé, která je pozře a larva, která se za pár dnů vylíhne, ji během krátké chvilky zahubí. Tím například tato kuklice prospívá i lidem, protože pomáhá likvidovat nebezpečnou housenku.Některé druhy kuklic jsou natolik užitečné, že je lidé záměrně chovají a pak znovu vysazují tam, kde hrozí ohrožení lesů a polí.

Kuklice chroustí je zajímavá tím, že potřebuje larvy chroustů. Ty se však nacházejí pod zemí a tam se dospělá kuklice nedostane. Má však výtečný čich, který ji ukáže, kde přibližně se ponravy chroustů nacházejí. Tam naklade svá vajíčka a larvičky se líhnou téměř okamžitě. Ihned se vydávají do země a ponravy spolehlivě najdou. Kuklice plochá má celý systém ještě vychytanější. Neservíruje své děti jako třešničku na dortu pro případné náhodné návštěvníky, ale rovnou na návštěvníka. Prostě sama připevní vajíčko na hostitele, kterým bývá některý druh kněžice. A ploštice má své dny sečteny.

Nejen hmyz je oběťmi těchto parazitů, ale i savci. Nejznámější jsou například střečci, i když dospělý hmyz je téměř vzácné spatřit. Dospělí střečci jsou snad nejrychlejším létajícím hmyzem na světě a mají zakrnělé ústní ústrojí a nepřijímají potravu. Samička klade vajíčka na kůži zvířat, například krav, koní, jelenům, oslům, ovcím, ale i hlodavcům a dalším savcům, které se poté líhnou a tvoří zvířatům nehojící se boláky na kůži.

Od tohoto běžného schématu rozmnožování střečků se liší jeden jihoamerický druh. Střeček Dermatobia hominis potřebuje prostředníka, kterým se stává nějaký druh obtížného hmyzu, komár, moucha či jiný hmyz pohybující se kolem savců.

Samička mu na zadeček naklade mnoho svých vajíček a komár či jiný hmyz ho pak přenese na tělo zvířete. Ve chvíli, kdy si komár bude pochutnávat na teplé krvi, larva střečka se právě vylíhla a přelézá z těla komára na tělo zvířecí oběti. V tomto případě je v těchto končinách mnohdy obětí i člověk.

Larva zlatoočky - klikněte pro zobrazení detailuLarva zlatoočky
Autor snímku: Pavel Krásenský - www.Macrophotography.cz
Zlatoočky jsou drobné a křehce vypadají svěže zelené krásky. Snad každý je zná ze svých domácností, kam v zimě a zjara často zavítají. Svá vajíčka kladou také velmi podivným způsobem. Před 200 lety si botanikové mysleli, že na stromech a keřích rostou podivné houby. Kloboučky oválného tvaru trčely na tenkých asi jeden a půl centimetrových nožkách. Houby dokonce pojmenovali Ascophora ovalis.

Jenže milé houby za nějakou dobu úplně zmizely a zůstaly po nich jen nepatrné zbytky. Trvalo poměrně dlouho, než vědci přišli na to, že to vůbec nejsou houby, ale podivná vajíčka zlatooček.

Larvy zlatooček se živí mšicemi a proto samičky kladou vajíčka přímo do kolonií mšic. Vylíhlá larva se vyznačuje obrovskou žravostí a tak riziko, že by na listech položená vajíčka larva sežrala spolu s mšicemi, snižuje zlatoočka tím, že klade vajíčka na stopkách. Přitiskne zadeček ke stvolu rostliny a vyloučí lepkavou tekutinu. Zadeček poté zvedá nahoru velmi pomalu a tekutina tvoří stopku a velmi rychle tuhne. Navrch přilepí vajíčko.

Zajímavé, že? Z těchto málo příkladů můžeme vidět, že někdy musí hmyz absolvovat krkolomné cesty a akrobatické výkony, aby zajistil přežití svého vlastního druhu….

Inspirováno knihou Jurije Dmitrijeva: Hmyz (LN, 1987)





Debata k článku 'Těžký je život hmyzích rodičů!'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta \

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz