Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Sršeň obecná – Vespa crabro

Sršeň obecná patří k největšímu hmyzu z čeledi sršňovitých v Evropě. Většina z nás určitě pocítí strach, pokud se v přírodě se sršní setká. Obavy však nejsou úplně oprávněné. V porovnání se včelou má totiž sršeň obecná 5-50x méně jedu. Navíc jsou včely i více dráždivé a útočné, takže pravděpodobnost jejich bodnutí je daleko vyšší.

Sršeň obecná - klikněte pro zobrazení detailuSršeň obecná, autor: Pavel Krásenský, http://www.macrophotography.cz
třída hmyz (Insecta)
řád blanokřídlí( (Hymenoptera)
čeleď sršňovití ((Vespidae)
rod sršeň( (Vespa)
druh sršeň obecná ((Vespa crabro)

Vzhled

Sršeň obecná je větší a mohutnější než vosa. Největší bývá královna. Její délka těla se pohybuje v rozmezí 25-35 mm. Samci mívají 21-23 mm a dělnice 17-24 mm.

Hlava má žlutohnědé zbarvení a po stranách jsou umístěny dvě velké oči ledvinovitého tvaru. Hruď je hnědá s typickou rudo-černou kresbou ve tvaru písmene U.

Zadeček tvoří několik článků. První článek je červenohnědý, ostatní jsou žlutého zbarvení s černou kresbou. Blanitá křídla jsou s hnědým nádechem.

Rozšíření

Sršeň obecná je rozšířena téměř po celé Evropě a Asii. Postupně se dostala i do severní Ameriky. V ČR se vyskytuje na celém území.

Sršeň obecná se zdržuje v lužních lesích nebo na loukách – tedy na místech, kde jsou vhodné podmínky pro její lov. Pro vytvoření hnízda vyhledává dutiny stromů. Těchto dutin však v přírodě ubývá a sršně se tak často usazují i u lidských obydlí např. v půdních prostorách. Narazit na ní můžeme v průběhu dubna až října.

Způsob života a potrava

Sršní kolonii tvoří královna, dělnice, samci a mladé královny. Každý z této kolonie má svoji důležitou roli, kterou vykonává. Hnízdo je oválné o šířce 30 cm a délce 60 cm. V každém hnízdě je průměrně 5-7 plástů (může být někdy i 15) s 1500 buňkami.

U sršní se můžeme setkat s tzv. relokací. Jedná se o přestavbu hnízda. Stává se v případě, že královna hnízdo založí např. v ptačí budce malých rozměrů. V průběhu stavby zjistí, že tento prostor je nedostačující, a tak královna a několik dělnic založí poblíž hnízdo nové. Dělnice se potom starají o potomstvo ve starém hnízdě a zároveň budují nové. Občas se celá kolonie přestěhuje do nového hnízda a staré zůstává opuštěné.

Sršně loví převážně hmyz např. mouchy, motýly, včely, vážky nebo vosy. Nepohrdnou ale ani sladkými šťávami z poraněných stromů nebo z ovoce. Ulovený hmyz slouží sršním částečně jako okamžitá potrava a část – hruď oběti, která je bohatá na bílkoviny odnesou do hnízda a poslouží jako potrava pro mladé jedince.

Sršeň obecná dokáže být aktivní až 22h denně, tedy i v noci. Zimu přečkávají pouze oplodněné samice a ostatní část kolonie s příchodem zimy hyne.

Rozmnožování

Oplozená královna, která přezimovala si na jaře najde vhodné místo k vytvoření hnízda. Papírovou hmotou nebo-li kousky dřeva spojenými s výměšky slinných žláz vytváří královna nejen ochranný obal hnízda, ale také vnitřní buňky. Do nich poté naklade vajíčka. Ta musí být přilepena, protože buňky směřují dolů.

Po 5-8 dnech se líhnou larvy. Během 2 týdnů projdou až pěti larválními stádii, a poté po zakuklení se zhruba za 2 týdny vylíhnou dospělé dělnice. Za 2-3 dny opustí poprvé hnízdo a letí za potravou. Každá buňka může být využita ke kladení vajíček až čtyřikrát. Nyní nastává změna dělby práce, kdy první dělnice přebírají po královně všechny její povinnosti. Dělnice tak nyní nejen obstarávají potravu a stavební materiál, ale také se starají o larvy a rozšiřují hnízdo. Královna se natrvalo usadí v hnízdě a soustředí se pouze na kladení vajíček.

Tímto okamžikem končí nejkritičtější období životaschopnosti kolonie, kdy vše zastávala královna sama a při obstarávání potravy tak byla hodně zranitelná. Od poloviny srpna do poloviny září dosahuje kolonie vrcholu a čítá 400-700 jedinců. Hnízdo dosahuje maximálních rozměrů.

Nyní královna klade vajíčka, z kterých se líhnou samci a mladé královny. Jejich přítomnost značí brzký zánik kolonie. Dělnice se postupně přestávají starat o starou královnu, která je již vysílena kladením vajíček. Opouští tedy hnízdo a umírá. Dělnice se tak starají pouze o mladé královny a samce. Ti se nezúčastňují ani shánění potravy, ani prací na hnízdě. Jsou pouze v buňkách a konzumují přinesenou potravu. V této době již nevyvinuté larvy nemají šanci na přežití.

Na podzim vylétnou mladé královny a samci z hnízda a dochází k oplození samiček. Samičky si ukládají samčí pohlavní buňky do zvláštní schránky. K uvolnění poté dochází až na jaře při kladení vajíček. Samci splnili svůj úkol a hynou. Oplozené samičky si hledají vhodné místo k přezimování. Jen malá část však zimu přečká. Poslední dělnice hynou koncem října až začátkem listopadu a tím zaniká celá kolonie. Hnízdo zůstává prázdné a již se opakovaně neobsazuje.

Útočnost sršní

Sršeň obecná není příliš útočná. Při ohrožení však zaútočit dokáže. Její bodnutí je velmi bolestivé. Bolestivost je způsobena vysokým obsahem ACETYLCHOLINU. Jed sršní je však slabší než včelí. Výzkumy prokázaly, že u včel je jed 5-50x silnější než u sršní. Útočné látky včel jsou až 15x účinnější. Včelí bodnutí je tak výrazně nebezpečnější.

Pro člověka není nebezpečné ani několikanásobné bodnutí sršní za předpokladu, že člověk není alergický na daný hmyz. Žihadla sršní slouží prvotně k lovu, bodnutí tedy může být opakované jako např. u vosy. Zajímavé ale je, že sršeň dokáže svůj jed vystříknout až na vzdálenost 40 cm. Toto může být velmi nebezpečné při zasažení očí. V takovém případě nedojde k oslepnutí, ale jed účinkuje jako slzný plyn. Účinky by měly do půl hodiny polevit.

Sršeň nemá ráda prudké otřesy v blízkosti hnízda, manipulaci u příletového prostoru a narušení příletové dráhy. Podrážděně může zareagovat také na zahradní techniku – motorovou sekačku nebo traktůrek. Naopak nedráždí jí jako v případě včel tělesné pachy nebo dusné ovzduší.

Pokud tedy budeme sršně respektovat - nebudeme je dráždit rychlými pohyby a umožníme jim volný pohyb v prostoru, pak se takové setkání může odehrát v naprostém klidu.

Ochrana

Jedná se o chráněný druh.

Možnost záměny

Pro svoji velikost u nás nemá konkurenci.

český název sršeň obecná
latinský název Vespa crabro
hlavní znaky největší evropský hmyz z čeledi sršňovitých, žlutohnědá hlava, hnědá hruď, zadeček tvořen články, blanitá nahnědlá křídla
velikost královna 25-35 mm, samci 21-23 mm, dělnice 17-24 mm
způsob života hnízdo v dutinách stromů, vytváří kolonie
rozšíření svět téměř celá Evropa, Asie, dále severní Amerika
rozšíření ČR celá ČR
potrava převážně hmyz, v menší míře sladké šťávy
ochrana chráněný druh

zdroje:
www.biolib.cz
www.cs.wikipedia.org
www.krkonose.krnap.cz
Rietschel S.2010: Hmyz.





Debata k článku 'Sršeň obecná – Vespa crabro'

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Světové řeky
Jak se jmenuje tato řeka ze seriálu Mocné řeky, který vysílá televizní kanál Viasat Nature?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 46%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz