Bobr evropský – škůdce nebo spojenec?

Od Dunaje do Čech

Bobr byl u nás vyhuben někdy v 18tém století. Později ho do jižních Čech znovu přivezli Schwarzenbergové. Definitivně se k nám ale vrátil až po té, co se k nám začaly šířit kolonie vysazené na horním toku Dunaje a Innu. Dnes je to velmi dynamicky se šířící druh prakticky po celé zemi. Zejména pak na Moravě v jihozápadních Čechách a dolním toku Labe.

Proč byl vyhuben?

Bobr byl dříve loven zejména mnichy a panstvem, pro jeho kožešinu a maso. Významné jsou i jeho pachové žlázy - castoreum. Jejich výměšek obsahuje kyselinu salicylovou a užíval se jako přírodní lék na nachlazení a při zánětech. V Kanadě byl jeho blízký příbuzný, bobr kanadský některými indiány naopak uctíván jako posvátné zvíře.

Bobra si nespletete

Bobr je největším evropským hlodavcem a po jihoamerické kapybaře druhým největším hlodavcem na světě. Od ondatry a u nás nepůvodní nutrie ho poznáte zejména podle zploštělého ocasu a nezaměnitelných pobytových znaků na břehu. Zejména okusy stromů. Více se o jeho vzhledu a životě dočtete v https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=379 našem starším článku.

Bobr, stavitel hrází

Jen málokteré další zvíře dokáže ovlivnit krajinu tolik jako bobr. Je o něm známo, že v klidu dokáže pokácet vzrostlý strom a stavět opravdu monstrózní hráze, které mohou být až 2 metry vysoké a jejich průměr dosahuje až 12 metrů. Nejdelší známá bobří hráz v Evropě má 180 m. Nejdelší hráze celosvětově mají i 850 m. Vybírá si samozřejmě stromy, které ideálně spadnou do řeky. Za noc dokážou pokácet strom o průměru 20 cm.

Proč to dělá?

Protože potřebuje zvednout hladinu toku tak, aby vchody do bobří nory byly z bezpečnostních důvodů pod vodou. Zvednutí hladiny má však ještě další důvody. Bobr se tak bezpečně a pohodlně dostane ke vzdálenější potravě na břehu. Ponořené větve, ze kterých je hráz postavena, pak poslouží jako zimní potrava, kdy bobr rád ohlodává z těchto větví kůru. Ve vodě jsou totiž jako čerstvé.

Bobr jako spojenec v adaptaci na klimatickou změnu

Bobr tímto dělá přesně to, co potřebujeme. Díky mokřadům, které vznikají kolem bobřích hrází navrací do odvodněné krajiny vodu. Což je to základní, co je třeba udělat pro zdárnou adaptaci na současné klimatické změny. Taková nutrie akorát podhrabává a břehy a ničí břehovou vegetaci. Včetně stromků, kterým okusuje kořeny. Což způsobuje podemílání břehů a půda nemá takovou schopnost zadržet vodu.

Právě tímto se inspirovali ochránci přírody, kteří se nyní na mnoha lokalitách pokoušejí o to samé. Vytvořit mokřady, které zvládnou zadržet vodu nejen z běžných dešťů, ale jsou výraznými pomocníky i při povodních, kdy se zde voda rozleje a lidé tak mohou získat cenný čas například na přípravu povodňových stěn ve městech, která jsou níže po proudu toku.

V čem je problém?

Problematický je jeho lokální vyšší výskyt tam, kde páchá škody na hrázích rybníků, břehovém porostu, okrasných dřevinách v parcích v blízkosti vodních ploch či zemědělských plodinách. Dokáže si dojít na blízké pole třeba pro kukuřici, řepku nebo brambory. Velký problém je bobří hráz tam, kde se pak voda nerozleje do volné přírody, ale do míst, kde je například zástavba. Nejmedializovanější jsou škody na Dyji na Břeclavsku na Třeboňských rybnících a v Lednicko – Valtickém areálu. Tam je to především o tom, co má větší cenu, jestli cenné stromy nebo chráněné zvíře. Dotčené subjekty aktuálně bojují za to, aby byla umožněna regulace populací v těchto místech.

Existují však řešení, která nám pomohou s bobrem žít i v těchto lokalitách.

Pokud nechceme aby nám bobři chodili na kukuřici, řepku či brambory, nabídněme jim něco lepšího. Neorejme až k vodní ploše, místo toho vysaďme cca 20m široký nárazový pás topolů či vrb, které bobr miluje a nebude mít snahu se plahočit desítky metrů do pole. Ochranu dřevin před okusem lze řešit podobně jako je tomu u lesní zvěře, čili umístit kolem něj pletivo. Tam kde z estetického hlediska nelze použít pletivo, lze použít abrazivní nátěr, který bobra odradí od okusu. Pokud naleznete okousanou dřevinu, která by mohla ohrozit vás či váš majetek je samozřejmě na místě ji pokácet dřív, než to dodělá váš soused bobr. Opatření proti stavbě hrází by měla směřovat k oboustranně průchozí výšce hladiny vody. Zničením hráze docílíte toho, že se bobr naštve, pokácí další stromy a postaví novou hráz. Problematické bývají různé propustě například pod silnicí a podobně. Tam je bobří hráz opravdu nežádoucí. Zamezíme tomu opět umístěním zábrany před propust nebo umístěním plovoucích předmětů. Velmi dobře jsou tato řešení, včetně toho jak je správně provést popsána v brožuře od AOPK, kterou najdete na stránce odkazované níže.

Nebezpeční bobři

Jsou již známé lokality, kde najdete tak drzé, žebrající populace bobrů jako je tomu mnohde u nutrií. Díky své velikosti a zubům, dokáží být člověku nebezpeční. Ze zahraničí je popsáno několik případů pokousání. U nás to schytal jeden pejskař od mláděte, o kterém si myslel, že je to ježek, než ho spatřil. (zdroj idnes.cz).

zdroj:
rozhlas.cz
zachranneprogramy.cz
inaturalist.org