Greenpeace proti miliardářům – díl 1 - Blahobyt
„Další protestující pak před budovu postavili tři metry vysokou karikaturu majitele Tesly - miliardáře Elona Muska a amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak společně zapalují svět. V tu samou chvíli nahradili i vlajky společnosti Tesla transparenty s vyobrazením Trumpa a Muska s anglickými nápisy "Stop the billionaire takeover".
Globální kampaň proti miliardářům a fosilní lobby
„Tato akce je součástí globální kampaně nazvané Time to Resist, kterou nyní v různých zemích vede síť ekologických organizací Greenpeace. Tato kampaň je odpovědí na to, jakým způsobem miliardáři a fosilní korporace otevřeně útočí nejen na životní prostředí, ale také na občanskou společnost”.
Jakkoli se zdají některé kroky Greenpeace i dalších podobných organizací odsouzení hodné
, jejich aktéři jsou označováni za křiklouny a nemakačenky, mají pravdu v tom, že současné útoky americké administrativy, zejména na media a vědecké organizace, jsou bezprecedentní a ovlivňují doslova celý svět. Otázkou ovšem je, zda tohle je ta správná cesta jak tomu čelit.
Já osobně si už od začátku Trumpovy kampaně před volbami říkám, jak je možné, že člověka, který vždy brojil proti jakýmkoli snahám o větší ochranu životního prostředí, novým technologiím, které tomu pomáhali, včetně elektrických aut, takto masivně podporuje právě jejich přední výrobce. Hm, teď už asi tuším. Chtěl s ním být kamarád, protože potřeboval, aby jemu a jeho byznysu, nejen tomu s elektrickými vozy, hrál do karet zejména nový rozpočtový zákon, který se samozřejmě týká i dotací, které jsou pro Muska velmi významným zdrojem příjmů.
Ovšem hlavní aktéry destrukce ochrany životního prostředí hledejme jinde
Ano, automobilový průmysl patří k zásadním, nejen v EU, ale I v Americe. Nicméně ještě zásadnější je samozřejmě energetika. I ta americká se začala za minulé vlády tranformovat do udržitelnějšího stavu. Nicméně těžařská lobby je tak mocná, že se jí podařilo nevídané.
“Emise skleníkových plynů významně nepřispívají k nebezpečnému znečištění“
Tohle je pěkně prosím aktuální tvrzení Agentury pro ochranu životního prostředí USA (EPA). Ta se tak snaží reinterpretovat zákon o čistém ovzduší a zrušit tak normy pro emise skleníkových plynů z energetického sektoru. To pak samozřejmě může vést k lavinovému efektu, rušení těchto norem i v jiných obvětvích průmyslu.
Vyjímky pro rtuť a další škodlivé látky
V souvislosti s tímto Trump pomocí Email Shortcut udělil elektrárnám vyjímky z přísnějších limitů MATS na látky jako je třeba rtuť. Obešel tak proces, který vyžaduje veřejné připomínky a vědecké zdůvodnění. Ignoruje tak zajištění transparentnosti, vědeckého konsenzu a účasti veřejnosti. Proti tomuto rozhodnutí byla podána žaloba.
Rozpočtové škrty peněz vědcům
O velkou část peněz by dle současného návrhu měla přijít samotná EPA. Dál NOAA Národní úřad pro oceán a atmosféru, jehož „vzdělávací grantové programy financovaly úsilí o radikalizaci studentů a šíření environmentálního alarmismu a jsou jeho zdrojem“ NOAA jistě znáte díky jejich meteorologické družicci, kterou využívají i čeští meteorologové.
Úřad pro vědu Ministerstva energetiky (DOE) by měl přijít zejména o peníze na divizi biologického a environmentálního výzkumu, jejíž “laboratoře se odchýlily k věcem, které nejsou základní vědou, ale politickou vědou“. Spousta “nepotřebných” vědců a úředníků z organizací napříč celými USA dostalo vyhazov.
Cenzura dat
Administrativa zahájila sérii mazání a úprav webových stránek a datových souborů napříč několika federálními agenturami. Týká se to nejen environmentální politiky, ale i rovnosti, inkluze (DEI), genderové identity, výzkumu veřejného zdraví, a různých sociálních programů.
Konkrétně byl z webových stránek EPA odstraněn nástroj pro mapování a prověřování environmentální spravedlnosti, EJScreen. Byl propuštěn celý tým climate.gov, což pravděpodobně vedlo k ukončení provozu této stránky. Ze serverů NOAA byl odstraněn Radar Next Program Overview. Z webové stránky Bílého domu byly odstraněny texty týkající se Rady pro environmentální kvalitu (CEQ) a Úřadu pro vědu a technologickou politiku (OSTP). Ministerstvo zahraničí odstranilo z webu stránku „Klimatická krize“. Stránka „Klima a životní prostředí“ byla zredukována a aktuálně je bez zmínky o Pařížské dohodě. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti odstranilo svou sekci „Řešení klimatické krize“. Stránky „Climate Hubs“ USDA jsou stále aktivní, ale nefunguje „Climate Change Resource Center“ a „Climate Change Action Tracker“ USFS . Z data.gov, největšího úložiště otevřených dat vlády USA, zmizelo více než 2 000 datových souborů.
Federální agentury dostaly pokyn „archivovat nebo zrušit publikaci“ dokumentů odkazujících na environmentální bezpečnostní hrozby. Obsah byl zbaven terminologie související se zakázanými tématy, přičemž „změna klimatu“ byla často nahrazena „klimatickou odolností“ . Další dotčená témata jsou například očkování nebo LGBTQ.
Stažení z mezinárodních klimatických dohod
Jedna z prvních věcí, kterou Trump po svém nástupu udělal bylo již druhé podání příkazu k odstoupení od Pařížské dohody. To první podal za své první vlády. Biden pak ratifikaci této dohody obnovil. Součástí tohoto přípazu je i odstoupení od dalších úmluv, jako je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC)
Trump ruší i Bidenem zavedené iniciativy pro environmentální spravedlnost. Tyhle iniciativy mají za úkol narovnat nerovnosti v ochraně životního prostředí a přístupu k čistému ovzduší a čisté vodě, kterými trpí zejména nechudčí část obyvatelstva.
Nižší ochrana novinářů publikujících proti vládě
S autoritářstvím hraničí boj administrativy proti médiím.“ Zpravodajská média jsou „nejsilnějším nepřítelem, jakého kdy Spojené státy viděly“ Tohle prohlásil ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel. Zásadní je především změna v politice ministerstva spravedlnosti, která usnadní předvolání novinářů vystupujících proti administrativě. Tohle spolu s hrozbou zrušení financování veřejnoprávních medií má mít zastrašující efekt. Může to také znamenat výraznou autocenzuru environmentálních témat jako celku v médiích.
Stejně jako je tomu v autoritářských režimech, jako je například v Rusku, ale blíží se tomu i Slovensko a Maďarsko, dochází k významnému omezení funkce médií jako hlídacího psa, zásadního nástroje pro demokracii.
Ekonomická prosperita versus ochrana životního prostředí
Ze všech těchto kroků je vidět jedna zásadní věc. Tihle lidé vidí jen současnost a momentální zisk. Nevidí už násobně vyšší ekonomické výdaje, které budeme nuceni vynaložit proto, abychom tu mohli žít tak, jak jsme zvyklí. Neuvědomují si, že blahobyt není jen vlastnit velký dům a tři auta v garáži, ale taky snesitelné klima, mít kde vypěstovat dostatek jídla a možnost vyrazit do zelené přírody.
Komu se to hodí?
Nebudu tu vypisovat konkrétní jména, to si nechám až na další část tohoto seri8lu týkající se Česka. Hodí se to především vlivným osobám kolem těžařského průmyslu a fosilní energetiky. Je to logické, jsou to právě oni, kdo nejvíce svými emisemi přispívá k současné extrémní rychlosti změny klimatu a vydělává na tom. Jsou to oni, kdo by ze svých zisků měli financovat klimatickou spravedlnost a transformaci průmyslu a to se jim samozřejmě nelíbí. Díky penězům, které jim zajistí vliv například v médiích si dokáží zajistit loajálnost velké části veřejnosti a tím i politiků. Pro Evropu je ovšem v tomto zásadnější vliv z Ruska, které má stejné zájmy – prodat své nerostné bohactví na úkor udržitelnosti současného způsobu života. Green deal je tudíž pro něj pohroma.
témata článku:
autor:
Diskuze k článku „Greenpeace proti miliardářům – díl 1 - Blahobyt“