Lobby v Česku - Greenpeace proti miliardářům – díl 2

Trumpova cesta k “blahobytu”

V prvním díle jsme si přiblížili kroky Trumpovy admnistrativy. Řada českých politiků i miliardářů se v Trumpovi a jeho vládě ve prospěch miliardářů a velkých znečišťovatelů nekriticky zhlédla a chtěla by jeho kroky po parlamentních volbách kopírovat a umlčovat veškerou kritiku. Tito lidé si bohužel neuvědomují v čem tkví opravdový blahobyt.

Komu hraje do karet současný stav energetického mixu a veřejného mínění ohledně Green dealu v ČR?

Český energetický mix aktuálně obsahuje druhý nejnižší podíl OZE v EU. Hůř je na tom jen Malta (data z roku 2021). To vyhovuje Pavlu Tykačovi, vlastníkovi velké energetické firmy Sev.en, jejíž součástí je například bývalá těžařská společnost Mostecká uhelná nebo jeden z největších tuzemských znečišťovatelů, elektrárna Chvaletice. Ovládá tak významné procento českého těžařského a energetického průmyslu. V roce 2020 investoval do dolů metarulgického uhlí na výrobu železa a oceli v USA.

O rok později začala společnost otevřeně mluvit o plánech po uzavření uhelných dolů. Chce se zaměřit na plyn a fotovoltaiku, ovšem zdržovačka je fajn.

Další postavičkou v tomto odvětví je Daniel Křetínský, vlastník skupiny EPH. Energetického průmyslového holdingu, který zahrnuje přes 70 společností v devíti evropských zemích napříč fosilní energetikou, OZE a nákladní železniční dopravou. Tento člověk také vlastní velký mediální dům, CNC, který vydává desítky nejprodávanějších tištěných i webových titulů jako je třeba Blesk, Reflex nebo E15.

Skupinu EPH s Danielem Křetínským zakládala další velmi známá postava, Petr Kellner, prostřednictvím jeho společnosti PPF. Svůj podíl však v roce 2013 odprodal. Skupina PPF je roky spjata především s finančním byznysem a aktivitami v Číně a Rusku. V Rusku je PPF minoritním akcionářem ve společnosti  Polymetal, která patří mezi největší těžaře stříbra a zlata v této zemi. Aktivity PPF jsou problematické zejména za současné geopolitické situace v Evropě. Po Kellnerově smrti se přístup skupiny PPF ovšem mění.

Podobně jako výše zmínění i PPF vlastní mediální skupinu. Tentokrát se jedná o CME, jejíž součástí je například česká TV Nova či slovenská Joj.

Dalším mediálním magnátem v Česku je Andrej Babiš, který vlastní mediální dům Mafra. Ten stojí za tituly jako Mladá fronta Dnes, Idnes nebo Lidové noviny. Aktuálně je tento mediální dům, spolu s Agrofertem ve svěřeneckých fondech, kvůli Babišově politickému angažná.

Role Andreje Babiše ovšem není ani tak v energetice, jako především v zemědělství a na něj navázaných oborech. Je více než jasné, že právě díky tomu se tak vlekla a vleče transformace tohoto obvětví průmyslu k větší udržitelnosti.

A co ČEZ? Má strategii transformace na čistší energetiku, ale lobbuje za vyjímky, přechodná období a jádro jako „zelený zdroj“

Politický vliv a podpora

U Babiše, jako hlavní postavy politického Hnutí ANO, je jeho politický postoj dobře známý. Jeho media vystupují proti změnám vedoucím k rychlejší tranformaci a větší udržitelnosti.

Pavel Tykač v roce 2024 veřejně podpořil Institut Václava Klase, který je známý svými negativními postoji k současným snahám o udržitelnost a zlepšení životního prostředí. Šíří v tomto směru až dezinformace. Tykač je známý i svou vazbou na Jaroslava Faltýnka z ANO. Aktivně lobboval za prodloužení těžby uhlí a proti emisním povolenkám.

Pavel Tykač převzal podporu IVK po Kellnerově PPF, která se chtěla po jeho smrti distancovat od Klausova proruského postoje k válce na Ukrajině. Po smrti Petra Kellnera PPF začala omezovat své působení v Rusku i Číně i proti regulacím ohledně změny klimatu. Je to vidět i na programu TV Nova, která se těmto tématům věnuje jen okrajově. PPF už zde nemá takové zájmy jako v minulosti.

Daniel Křetínský svůj vliv na veřejné mínění, a tím i na politiku, aktuálně směřuje především do svých medií, která nemá jen u nás, ale například ve Francii, kde jeho vliv začínají vnímat jako problematický.

Velmi vlivné jsou u nás a dál na východ i ruské fosilní společnosti, kterým se, logicky, nelíbí, že se nám podařilo diverzifikovat dodávky ropy a zemního plynu a již na nich nejsme závislí. Vliv z Ruska je ovšem cítit nejen u těchto komodit, ale i například z toho, jak Ano prosazovalo účast Gazpromu na tendru o dostavbu českých jaderných elektráren.

Kde se bere konzervatismus v environmentálních otázkách u současné vlády?

U ODS je to stále velmi silné „klausovské křídlo“, které je, podobně jako sám Klaus a jeho Institut, velmi proti jakýmkoli navrhovaným regulacím, které by pomohly v řešení současné klimatické krize a naopak navrhují změny, které povedou k destrukci ochrany přírody. Je to hodně vidět na v tuto chvíli projednávaném zákoně 114/1992 sb. o ochraně přírody, kde zejména poslanci ODS připravili velmi destruktivní pozměňovací návrhy, které, pokud projdou, vrátí ochranu přírody o 30 let zpět. Více jsem o tom psala tady.

KDU – ČSL je tradiční strana venkova, zemědělců, lesníků a tradičního průmyslu, kteří často brojí proti současným snahám o udržitelnější podobu jejich podnikání. I když je zde pár lidí, zejména kolem Pavla Fischera, kteří prosazují liberálnější a progresivičtější přístup.

Top 09, především tedy europoslanec Luděk Niedermayer, je hlasitým zastáncem klimatické odpovědnosti. Ovšem Topka je nejslabším článkem vlády, takže se jí velmi těžko prosazuje liberálnější přístup.

Kde se bere odpor u veřejnosti?

Jsou to především masová media a algoritmy sociálních sítí, která ovlivňují veřejné mínění. Pokud jsou jejich majoritními vlastníky a podporovateli lidé napojení na byznys jehož zájmem není klimatická odpovědnost, ale pravý opak, těžko se to změní, protože tahle média, logicky, šíří obavy ze „zelené ideologie“.

Co se týče českých televizních stanic, je tam snaha vyvážit zpravodajství a publicistiku, k tomuto tématu, ale často z toho vznikají diskuse, kde se Spolu v tomto tématu bojí jít proti Ano a SPD, protože v tomto směru bojují o stejné voliče. Zejména pokud je tam někdo z ODS. Některá média mluvila o zapojení Pavla Tykače do odvolání ředitele Čt Dvořáka. Prima do politických diskusí na většinu témat zve především oponenty současné vlády.

Vlivových skupin, které brání rychlejší transformaci je samozřejmě více. Od zemědělců, přes lesníky, po těžký i automobilový průmysl. Tady jsem se ale chtěla zaměřit na ty hlavní.

Příště se mrkneme na to, komu by naopak hlavně nahrála rychlejší transformace, když pominu to, že jsme to my všichni.