Hřib hnědý, vyhledávaný chuťový poklad z našich lesů

autor: Lenka Kadlíková
Hřib hnědý je houba skvělé chuti, která má mnoho jmen. Latinsky se jmenuje Boletus badius či Xerocomus badius, ale jinak je známá jako suchohřib, modrák, čerňák, sameťáček, podborovák, panský hřib, slaďák, sladkohříbek, pančák, poddubák, suchouš či sucháč. A třeba v Rusku či na Ukrajině jí říkají polský hřib. Náš článek vám o této vyhledávané pochoutce prozradí víc.

třída Homobasidiomycetes
řádhřibotvaré - Boletales
čeleďhřibovité - Boletaceae
rodhřib - Imleria
druhhřib hnědý - Boletus badius, Xerocomus badius

Charakteristika hřibu hnědého

Hřib hnědý Boletus badius je jedna z nejznámějších hub našich lesů. Jeho masitý a suchý klobouk má tmavě kaštanovou až čokoládovou hnědou barvu. Na omak je sametově hladký, za vlhka slizký, většinou pravidelně sklenutý a široký 30-130 mm.

10-20 mm vysoké rourky jsou bledé, později žluté nebo žlutozelené a při pomačkání modrají. Ústí rourek jsou drobná, v mládí bělavá, později bledě žlutá až zelenavá a na otlacích modrají.

Výtrusy hřiba hnědého jsou velké 12-16 x 4-6 µm, vřetenovité, hladké, žlutavé až hnědavé. Výtrusný prach je olivově hnědý.

Klobouk suchohřibu je posazen na třeni, který je světlejší než klobouk, válcovitý, světle hnědý, někdy plošně zmáčknutý, dole často zúžený nebo zahnutý. Vysoký je 30-150 mm a tlustý 10-40 mm.

Po rozříznutí klobouku uvidíme bělavou dužninu, která po chvíli od rozkrojení nad rourkami slabě modrá. Má dobrou chuť a příjemnou hřibovou vůni.

Rozšíření

Hřiby hnědé můžete najít především v jehličnatých lesích, méně v lesích listnatých. Daří se jim zejména ve vysokých borových a smrkových lesích mezi mechem, spadaným dřevem a jehličím.

Hřiby hnědě často rostou ve skupinkách - takže se v případě nálezu jednoho hřibu se rozhodně vyplatí porozhlédnout se po okolí vašeho úlovku, zda se tam někde neskrývají další.

Možné užití

Je to jedlá a velmi dobrá houba, kuchyni má všestranné upotřebení. Hřib hnědý se dobře převáží, suší i konzervuje. Výborný je do polévek, omáček, smaženic, či naložený v octě nebo soli. Společně s některými druhy zeleného čaje patří k významným zdrojům theaninu, psychoaktivního analogu aminokyselin.

Možnost záměny

Hřib hnědý se pozná snadno, ale při neopatrnosti se může zaměnit za hřib žlučník (Tylopillus felleus), jehož barva ústí rourek je ale bílá až narůžovělá a povrch třeně má zřetelnou velkookou síťku.


český názevHřib hnědý, suchohřib hnědý
latinský název Boletus badius, Xerocomus badius, Suillus badius
hlavní znakykaštanově hnědý klobouk, při pomačkání modrající žluté až žlutozelené rourky, třeň bývá dole zúžený, světlejší než klobouk
rozšířenízejména vysoké borové a smrkové lesy
doba sběru VII - X
poživatelnostvýborná jedlá houba


Zdroje:
www.nahouby.cz, Wikipedie
Fotografie: Mirek Putík, Ude




autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz

datum vydání:
16. září 2022


Diskuze k článku „Hřib hnědý, vyhledávaný chuťový poklad z našich lesů“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.