Jak se lípa stala českým národním symbolem?

autor: Petr Kadlík
Už malé děti se v prvouce učí, že je lípa srdčitá náš národní strom. Víte ale, jak a kdy se lípa oním českým národním symbolem stala? Tušíte, že magická lípa není jen „český“ nebo „slovenský“ národní strom, ale že je stejně důležitá i pro jiné národy?


Jedinečné postavené lípy v Evropě

Mohutná a krásně vonící lípa byla v naší části Evropy vždy poměrně běžným stromem. U nás je původní jen lípa srdčitá / malolistá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), přirozeně se tu vyskytuje i kříženec lípa obecná (Tilia x vulgaris). V mírném pásu se ale vyskytují i desítky dalších druhů lípy.

Díky své dlouhověkosti čítající stovky roků a léčivým účinkům byla lípa po celé Evropě často nejrůznějším způsobem uctívaná. O lípě se zpívaly lidové v Čechách, na Moravě, na Slovensku, ale třeba i v Polsku, Slovinsku, Rusku, Chorvatsku nebo Německu.

Že je lípa léčivá, to uznávají odborníci dodnes. Čaj z lipových květů pomáhá například na nachlazení, proti křečím a uklidňuje. Dávní Řekové s ním dokonce léčili i lepru. A navíc příjemně sladce chutná. Podle našich předků toho ale prý lípa dokázala daleko víc.

Podle legend například do lípy nikdy neuhodí blesk. A to proto, že tam kdysi panna Maria ukryla malého Ježíše před pronásledovateli. Lípa byla také pokládána za strom plný dobra, které zahání veškeré zlé síly. Lýko z lípy byla prý jediná věc, která dokázala pevně svázat čerty, čarodějnice, vodníky a dokonce i upíry. A aby toho nebylo málo, tak zelená lipová větvička měla mít dokonce moc budit mrtvé z hrobu!

Která osobnost měla největší podíl na tom, že se lípa stala naším národním symbolem?

Za to, že se z bájného stromu stal oficiální slovanský a následně i český národní symbol, může s největší pravděpodobností spisovatel Ján Kollár z doby národního obrození.

Ján Kollár se v roce 1793 narodil na Slovensku (tedy v tehdejších Uhrách), ale v dospělosti se stal významnou česky mluvící osobností českého národního obrození.

Kollár pracoval jako evangelický farář a byl také uznávaný básník, jazykovědec, historik a velký propagátor ideje slovanské vzájemnosti - panslavismu.

A právě Ján Kollár ve svém díle označil lípu za mimořádný »slavostrom« a symbol slovanství:

»Shodujeť se lípa naskrze s povahou slovanskou: jesti družná a nejraději se tulí k lidským příbytkům, jakoby měla smysl pro život rodinný; svou měkkostí upomíná na holubicí povahu národa slovanského; jest snášenliva a pohostinská, poskytujíc i cizákovi útulek pod zeleným krovem svým...; mívá útrpnost s churavým nešťastníkem a podává mu léčivého květu... A tak vším, což jejího jest, hledí lípa prospívati lidstvu.«

V duchu tehdejšího vzestupu slovanství v té době, a také k odlišení se od Němců s jejich národním strome dubem, proběhla následně na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848 volba oficiálního stromu všech Slovanů. Vítězem se stala jednoznačně právě lípa.

Lípu od té doby až do dnešních časů pokládáme za svůj národní strom nejen my Češi, ale také třeba Slováci i Slovinci.


Zdroje: Rostlinstvo a jeho význam v národních písních, autor Primus Sobotka (1879), Názorná květena zemí koruny české, autor František Polívka (1900), Wikipedia, Lesní pedagogika.




autor:
Petr Kadlík
email: petr@priroda.cz

datum vydání:
17. listopadu 2022


Diskuze k článku „Jak se lípa stala českým národním symbolem?“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Bejvávalo.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.