Jaký vliv má počasí na rozšiřování koronaviru
Dokázal to i teplotní skok v prostředku února
... kdy na některých místech v průběhu jen několika málo dní stouply teploty o 30-40 stupňů. A i díky tomu se počet nakažených následně znatelně změnil. V létě jsme přece všichni hromadně chodili k vodě a celkově do přírody. Nebyla tu žádná výraznější omezení.
Tak proč tedy koronavirus zasáhl opět až v podzimních měsících?
Všeobecně je tuto otázku relativně těžké jednoznačně zodpovědět. Víme, že koronavirus se šíří vzduchem. Nakažení vydechují malé částice, a to nejenom při kýchnutí nebo kašlání. V těchto kapičkách, které experti označují jako aerosol, se kromě vody nacházejí taktéž tuky, sůl, proteiny a v neposlední řadě i viry. Ten, kdo je pak vdechne, se může lehce nakazit. Některé z těchto částic se mohou ve vzduchu vznášet hodiny i dny.
Dva kyperští vědci se ve své publikaci zabývali souvislostí mezi počasím a touto pandemií.
Došli přitom k závěru, že sezonní výkyvy počasí hrají celkem opomíjenou roli. Své závěry zveřejnili v časopise Physics of Fluids. Nejrůznější klasické modely k propočtům vývoje pandemie by se tak měly rozšířit o index, který zahrnuje vzdušnou vlhkost, teplotu a rychlost větru. Je pravdou, že tvrdá opatření mohou působení viru zmírnit. Díky uzavření restaurací, škol, nejrůznějších akcí, mnohých obchodů a celkovému omezení kontaktu mezi lidmi dojde ke snížení celkového počtu nově infikovaných osob. Tím se šíření viru zpomalí.
Dokud nebude k dispozici lék proti této nemoci, pak je potřeba, aby jednotlivé vlády plánovaly svá opatření v dlouhodobějším měřítku, kdy by měl být zohledněn i vliv počasí.
Míra přenosu se potom dá prognostikovat lépe.
Důležité je, jak dlouho a v jaké koncentraci se kapičky slin udrží ve vzduchu a jak daleko se mohou rozšířit. A právě na tyto ukazatele nejvíce působí počasí. Vyšší teploty v letních měsících jsou pro přenos viru horší. Naopak když je venku chladno a uvnitř běží topení, vysoušíme si tak vzduch a naše přirozená ochranná funkce sliznic se snižuje. Taktéž biochemické procesy, kterými buňky reagují na vniknutí virů, probíhají v zimě pomaleji podle virologa Marco Bindera z německého centra pro výzkum rakoviny.
Ze svých závěrů spočítali tito kyperští vědci Dimitris Drikakis a Talib Dbouk míru přenosu viru, jež je závislá na počasí. Toto prakticky aplikovali na města Paříž, New York a Rio de Janeiro. Mohli tak skutečně pozorovat šíření viru v reálném čase. A zároveň tak mohli porovnat své předpovědi, jak se bude koronavirus v závislosti na počasí šířit. Došli k závěru, že Paříž má a bude mít největší klid od tohoto viru v měsících květen-září. Pro New York platí podobný obrázek, přičemž fáze největšího přenosu v zimě je zde celkově kratší. Rio naopak mezi červnem a říjnem bude pociťovat virus nejvíce. Oba fyzikové objasňují to, že by se celosvětově mělo počítat se dvěma velkými covidovými vlnami. A to v zimě na severní polokouli. Na jižní polovině naší země pak na jaře a v létě - od května do září. Je důležité přizpůsobit opatření dlouhodobějším předpovědním modelům.
Sars-Cov-2 je srovnatelný částečně i s jinými viry.
Ani ty se totiž nerozšiřují v průběhu celého roku rovnoměrně. Třeba i chřipka má své fáze vyššího výskytu. U nás v období od prosince do přelomu února a března. Celkově jsou podzim a zima spíše obdobím virových nachlazení.
Zdroje informací:
1) www.mdr.de
2) www.spiegel.de
autor:
Diskuze k článku „Jaký vliv má počasí na rozšiřování koronaviru“