Kde se vzala tradice vánočního jmelí? Může za to dávná magie

autor: Petr Kadlík
K dnešní předvánoční době patří trhy, prodej stromků a stánky se jmelím. Někdy je prodávají zelené, někdy "zdobené" zlatou nebo stříbrnou barvou. Z čeho ale vychází tradice, že k Vánocům a konci roku patří jmelí?


Co je to jmelí?

Na začátek stojí za to připomenout si, co to jmelí vlastně je. U nás rostoucí jmelí bílé (Viscum album) je stálezelený poloparazitický keřík z čeledi santálovitých. Napadá prakticky všechny druhy stromů a může na nich žít i desítky let. Na místě, kde se usadí, tvoří jeho větévky polokulovité trsy o průměru až 1 metr.

Jako poloparazitické se jmelí označuje proto, že ze svého hostitele čerpá jen anorganické látky jako vodu a minerální látky, ale organické látky asimiluje fotosyntézou. Díky svému kulovitému tvaru funguje fotosyntéza u jmelí lépe, než u samotného hostitelského stromu.

To vede k tomu, že jmelí doslova "vysává" vodu a živiny z napadeného stromu a větve v jeho okolí postupně odumírají. To následně může vést i k tomu, že se oslabený strom nedokáže plně bránit škůdcům a nakonec jim podlehne. Ohroženější jsou především listnaté stromy, ale nebezpečí hrozí i jehličnatým.

S ohledem na výše napsané se dá říct, že jmelí rozhodně není rostlina, která by se dala označit za symbol (vánočního) štěstí a pohody. Tak proč se jím tedy přesto stala? To vám vysvětlí zajímavý text, který jsem objevil ve více než sto let starých Lidovkách:

Naši předkové zasvěcovali háje službě bohů svých a v těchto bojištích s podivem a s úctou neobyčejnou vzhlíželi ke korunám stromů, zvláště mohutných košatých lip, zdobeným jmelím, jemuž přičítali zázračnou moc a sílu.

Šestého dno po prvé čtvrti měsíce v novém roce bylo jmelí slavnostně sbíráno. Lid shromáždil se v posvátném háji, žrec oblečený v bělostný háv přišel, veda bílé dva skopce obětní, k lípě posvátné. Vystoupiv pak až k vrcholu jejímu zlatým srpem odřezával větvičky jmelové, jež dole byly sbírány a kladeny na čisté roucho zde prostřené.

A když pak žrec sestoupil a všechny přítomné jimi podělil, byli skopci na žárovišti obětováni bohům s modlitbami za šťastný účinek větví tmelových. Věřilo so totiž, že ten, koho se posvátná ta ratolest dotkne, obdařen bude zdravím a štěstím po celý rok.

Také vařili předkové naši ze jmelí nápoj jako neklamný lék proti všem neduhům, ano i proti jedu a čarodějovi.

Dozvuky k těmto pohanským zvykům a obyčejům zachovaly se tradičně až na naše časy a to nejen v lidu našem, ale i u jiných národů. Ve Francii blahopřejí si venkované navzájem k Novému roku s větvičkou jmelí v ruce. V Anglii, zejména ve Walesu, zachoval se až dosud pěkný zvyk krášliti dům v době vánoční zelanými větvemi a uprostřed zavěsit jmelí, pod které muži vodí své ženy a líbajíce je přejí jim šťastné vánoce i šťastný Nový rok.

Také v našich vlastech ve mnohých rodinách nesmí o vánocích vedle stromku vánočního scházet i kytice z větviček jmelových, jimiž se členové rodiny navzájem dotýkají na ochranu před každou zlobou.

Takže, jmelí je nejenom (polo)parazit, ale také kouzelný lék proti nemocem a zlobě. A to v dnešní nervózní a neklidné době přece stojí za vyzkoušení!

Navíc jmelí prodané na trhu znamená jmelí, které už nevysává a pomalu nezabíjí napadený strom. A to je přece taky fajn.

PS: Ale zkuste to raději jen zeleným jmelím, přes zlatou nebo stříbrnou barvu by to kouzlo jistě nefungovalo. Navíc obarvovat i v zimě krásně zelené jmelí nějakou barvou je strašný kýč. ;-)


Zdroje: Wikipedia, DVS, historické Lidové noviny (datum vydání 19.12. 1921, autor František Moc).




autor:
Petr Kadlík
email: petr@priroda.cz

datum vydání:
30. listopadu 2022


Diskuze k článku „Kde se vzala tradice vánočního jmelí? Může za to dávná magie“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2023 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.