Babička: „Nemáš prosím nějaké suché pečivo pro zvířátka?“ Já: „Mám, ale nedám“

„Aby si obrousili zuby“

Ano i já pamatuju tašky plné pečiva, které jsme vozili, když jsme jeli na návštěvu k babičce. Babička ho dávala králíkům „aby si obrousili zuby“ Novodobé studie však prokázaly, že je to nesmysl. Pečivo se totiž v tlamě zvířeti velmi rychle rozmočí, takže nemá šanci si o něj obrousit zuby. V tomto ohledu jsou mnohem lepší větvičky ovocných stromů a seno. Tohle prosím řekněte každé babičce, která bude hlídat vaše morčátko či králíčka, až pojedete na dovolenou. Jinak téměř jistě po návratu najdete v kleci kus tvrdého chleba či rohlíku.

Ta zvířata to jedí a jsou schopna se tím nacpat do sytosti, protože jim to chutná. Z výživového hlediska jim to ale nic nedá a podstatě hladoví. Pokud je to hlavní složka jejich potravy, může je to zabít. Pokud dá babička svým slepičkám a králíkům staré pečivo, které jí zbylo, asi v tom takový problém nebude, protože babička žije většinou maximálně s dědečkem a toho pečiva jim tolik nezbyde.

Spousta chovatelů pro svá zvířata však staré pečivo vykupuje a zvířata to pak dostávají ve velkém množství. Dřív se to tak prostě dělalo a bohužel dělá dodnes, protože je to levné. Bohužel i dnes najdete spoustu inzerátů s nabídkou nebo poptávkou po starém pečivu. Věda ale pokročila a ukázalo se, že to opravdu není ta nejvhodnější potrava.

Problém je to na městských rybnících

kam denně přijdou desítky lidí. Ptáci jsou tak přežraní, že nemají potřebu žrát přirozenou stravu, která jim dodá co potřebují, a podstatě hladoví. U mladých ptáků to může způsobit deformity kostí, které zapříčiní, že nemůžou létat. Více jsme o tom psali loni na podzim https://www.priroda.cz/clanek/neblahe-nasledky-krmeni-ptaku-pecivem-nemusi-moci-letat/ tu.

Nekrmte cizí zvířata

Nejednou jsem četla příspěvky od chovatelů, kteří se rozčilovali nad tím, že jim umřela zvířata jen proto, že jim je lidi z neznalosti chodili krmit pečivem. Chcete jít krmit koníky, ovečky či kozy? Domluvte se s majitelem. Pokud vám to dovolí, řekne vám co jim máte donést. Majitel musí mít přehled co jeho zvířata dostávají.

Dobře je takové krmení koní chlebem popsáno v článku na webu Animo - centrum krmiv: „Není vhodné podceňovat živinové schopnosti chleba, nebo naopak jej přeceňovat. Již kilo tvrdého pečiva je nutné započítat do krmné dávky vašeho koně. A kilo chleba není nikterak ohromné množství. Takže mějte přesně odměřené, kolik chleba krmíte, je to přeci jen přibližně jako kilo ovsa či necelé kilo ječmene! Větší množství také může způsobovat kvašení v tračníku a případně vyvolat koliku. Za bezpečnou dávku považuji pro dospělého 500 kg koně množství 3 kg denně.“ Píše se ve shrnutí článku.

A teď si zkuste uvědomit kolik pečiva zvíře dostalo od Vás a kolik toho může dostat od ostatních lidí z okolí, kteří půjdou s dětmi krmit zvířátka, aby jim „přilepšili“.

Co do krmelce

Takhle to popisuje na svých stránkách sdružení vlastníků lesů: „Nejpřirozenější potravou pro volně žijící zvěř jsou sušené trávy a byliny, včetně letorostů keřů či například sušeného maliníku. Vhodná jsou také jadrná krmiva - kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice nebo hrách. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves! Ostatní druhy obilovin způsobují zvěři nadýmání a trávicí obtíže, což bohužel málo lidí ví. Dalším vhodným krmivem je ovoce a zelenina. Skvělá jsou jablka a hrušky, ale nemusíme se bát ani švestek a špendlíků. Ze zeleniny se hodí  mrkev, brambory a řepa, nicméně zvěř si pochutná na veškeré zelenině. Velice vhodné jsou také jeřabiny, které se doporučuje předkládat až v předjaří, protože zvěři usnadňují přechod na zelenou potravu.“ Tohle je jen to základní y cel0ho textu.

Podle sdružení je i tady na místě se domluvit s lidmi, kteří se o honitbu, kam chcete dobroty zvířatům donést. Mnohde je totiž zvěř natolik přemnožená, že není dokrmování žádoucí. Větší množství zvěře totiž dokáže podstatě znemožnit obnovu lesa, protože jejich nejoblíbenější potravou jsou mladé stromky.

Co se starším pečivem?

Z pečiva, které je už opravdu tvrdé uděláte maximálně strouhanku i tu je ale potřeba co nejdříve spotřebovat. Ze staršího, ale ne úplně tvrdého pečiva se u nás dělá třeba chleba ve vajíčku, topinky nebo žemlovka. Jak na sladko tak naslano třeba se špenátem. Nejlepší je ovšem kupovat tolik pečiva, kolik se u Vás sní. Vím, je to těžké ani nám se to nedaří :-).

Není problém dát zvířeti kousek tvrdého pečiva. Problém je zejména v tom, když to na stejném místě udělají i desítky dalších lidí. To je třeba si uvědomit.