Pohádková želva ze Zeměplochy? Kdepak, želva se zelenými vlasy skutečně existuje!

autor: Petr Kadlík
Pokud jste někdy četli knihy Terryho Pratchetta, tak jistě znáte obří želvu A'Tuin. Nádherné stvoření na obrázku sice vypadá přesně želva z bájné Zeměplochy, ale nepotkáte jí při její cestě vesmírem. Žije v Austrálii a říká se jí krátkokrčka dlouhoocasá (Elusor macrurus).


Sice ne magická, ale přesto vzácná a jedinečná

Když spisovatel Terry Pratchett začal psát své knihy o světě zvaném Zěměplocha, tak svým dílem rozesmál celý svět. Však koho by do té doby napadl plochý svět plný magie, který na svých zádech nesou čtyři gigantičtí sloni, stojící na krunýři obří želvy, pomalu putující vesmírem?

Příroda a evoluce má ale minimálně stejně velkou fantazii jako nejlepší spisovatelé. Důkazem může být níže popsaná želva s českým názvem krátkokrčka dlouhoocasá (Elusor macrurus), v zemi svého původu zvaná Mary River turtle.


Podivuhodné vlastnosti krátkokrčky dlouhoocasé

Svůj jedinečný vzhled má krátkokrčka díky tomu, že jí na hlavě a krunýři rostou zelené řasy. Ty na hlavě vypadají jako zelené vlasy, ty na krunýři připomínající miniaturní krajinu. Jak kouzelně to může vypadat, to můžete vidět na fotografiích i videu.

Tím ale příroda s podivnými věcmi vůbec neskončila, spíš naopak. Suchozemské i mořské želvy většinou dýchají vzduch pomocí svých plic. Krátkokrčka dlouhoocasá je ale z Austrálie, kde měla příroda jedinečnou možnost zkoušet některé věci „jinak“. Výsledkem toho je, že tato želva má takzvané bimodální dýchání.

Když je na suchu nebo na hladině, dýchá vzduch obvyklým způsobem. Pokud je ale pod vodou, dokáže absorbovat kyslík z vody pomocí své kloaky - díky čemuž se o ní někdy nepřesně a trošku urážlivě říká, že pod vodou dýchá „zadkem“. Takové podvodní dýchání jí dokáže zabezpečit dostatek kyslíku až na tři dny v kuse pod vodou. Pak zase vyplave a dýchá normálně.

A aby té jedinečnosti nebylo málo, tak má želva krátkokrčka dlouhoocasá také ve srovnání s ostatními mimořádně dlouhý ocas, který má někdy délku až ⅔ délky jejího krunýře. Její ocas má navíc hemální oblouky, o které ostatní želvy už dávno při evoluci přišly. K čemu jí jsou dobré, to se zatím vědci jen dohadují.

Kromě dlouhého ocasu má na své malé hlavě nezvykle dlouhé i takzvané parmy, tedy smyslové orgány pod čelistí, které fungují ukrývají chuťové buňky a pomáhají jí hledat potravu v kalné vodě. Oproti ostatním želvám má také velmi dlouhé zadní nohy, díky čemuž velmi rychle plave.

Přes všechny tyto jedinečné vlastnosti ještě do nedávna želvu krátkokrčku vědecký svět vůbec neznal. Poprvé byly zaznamenány v půlce minulého století a díky svému jedinečnému vzhledu byly chovány jen jako domácí mazlíček. Až v roce 1994 byly konečně uznány jako oficiální nový druh: krátkokrčka dlouhoocasá (Elusor macrurus).


Budoucnost zelenovlasé želvy?

Díky lidem to s ní vypadalo dlouhá léta dost špatně. Krátkokrčka dlouhoocasá je endemická sladkovodní želva, žijící jen v řece Mary Queenslandu v Austrálii. Proto také je její jméno v angličtině „želva Mary River“ - Mary River turtle.

Veselý vzhled, velikost v dospělosti kolem 35-42 cm a na břehu řeky snadno dostupná vajíčka z ní udělaly výnosný obchodní artikl všech obchodů se zvířaty v okolí, díky čemuž z voléí přírody téměř zmizela. Nyní je už na Červeném seznamu IUCN (Červeném seznamu ohrožených druhů) a tak se jí konečně dostává nějaké ochrany.

Opětovnému rozšíření její populace ale jednak brání jak člověk se svými přehrami na řece, tak i sama příroda. Tyto jedinečné endemitní želvy se totiž nerozmnožují dříve, než ve věku 25 let.

Co s ní bude dál, to ukáže až čas. Když se ale dokázala vyvíjet 40 milionů let jinak než ostatní želvy na zbytku světa, tak se snad zvládne nějak vypořádat i s člověkem.

PS: A knížky Terryho Pratchetta o báječné Zeměploše si někdy přečtěte. Stojí to za to!


Zdroje: EDGE of Existence, Wikipedie




autor:
Petr Kadlík
email: petr@priroda.cz

datum vydání:
14. října 2022


Diskuze k článku „Pohádková želva ze Zeměplochy? Kdepak, želva se zelenými vlasy skutečně existuje!“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.