Přeslička obrovská, jeden z evropských „bambusů“

Přeživší z pravěku

Přesličky obecně jsou zmenšeninou toho, co dominovalo planetě v období karbonu, v době dinosaurů před více než 300 miliony let. Tehdy nešlo o drobné rostliny, ale o mohutné stromovité přesličky, které tvořily základ obřích prvohorních pralesů. Dnešní přesličky jsou jen malým pozůstatkem této historické doby.

Podobnost s bambusem

Hlavním důvodem, proč si jsou tyto rostliny tak podobné, je to, že obě využívají princip dutého válce. Ten je z hlediska fyziky extrémně efektivní. Při minimální spotřebě materiálu (biomasy) dosahuje vysoké pevnosti v ohybu a tlaku. Díky tomu dokáže bambus růst do výšky desítek metrů a přeslička si i při své subtilní stavbě udrží vzpřímený postoj i v prudším větru. Což je, jak jsme se u Baltu s rodinou přesvědčili, na pobřeží opravdu potřeba.

To, co my vnímáme jako „bambusové kolínko“ nebo přesličkovou „uzlinu“, jsou v biologické terminologii diafragmy (přepážky). Tyto uzliny fungují jako vnitřní výztuhy, které brání tomu, aby se duté stéblo při tlaku zlomilo nebo zhroutilo, a dávají rostlině charakteristický „bambusový“ vzhled.

Bambus i přeslička rostou přidáváním dalších a dalších takovýchto částí. I proto je tak snadné přesličku v prstech rozpojit na jednotlivé dílky; každý článek je v podstatě samostatný konstrukční modul.

Bambus má v uzlinách pupeny, ze kterých vyrůstají větve. Přeslička obrovská dělá to samé. Z každého „kolínka“ vyrůstá přeslen (kruh) jemných, tenkých větviček, které vypadají jako miniaturní verze listoví.

Obě rostliny sdílejí i způsob, jakým ovládají své okolí. Bambusový háj je obrovský systém propojených podzemních oddenků (rhizomů), ze kterých vyrůstají desítky a stovky stébel. Přeslička obrovská dělá naprosto to samé. Její podzemní síť je tak hustá, že dokáže vytvořit monokulturu, kde ostatní rostliny nemají šanci na světlo nebo živiny.

Díky tomu, že obě rostliny využívají tyto „invazivní“ strategie podzemního šíření, vytvářejí v krajině vizuálně identický efekt – souvislou, neprostupnou stěnu zelených „trubek“, která v nás vyvolává pocit, že jsme v úplně jiném světě.

Křemík vs. Dřevo

Bambus je skutečný zdřevnatělý stonek, který je tvrdý a pružný díky ligninu a celulóze. Stonky přesličky jsou prosyceny krystalky oxidu křemičitého (křemene). Právě díky tomu je přeslička na dotek tak specificky drsná, až řezavá. Křemík jí dodává tuhost bez nutnosti vytvářet pravé dřevo.

Nejsou příbuzné, i když tak v určité fázi vývoje vypadají

Přeslička obrovská (Equisetum telmateia): Je výtrusná cévnatá rostlina. Přesličky obecně jsou fylogeneticky mnohem blíže kapradinám. Nemnoží se semeny, ale výtrusy (sporami) a jejich životní cyklus je reliktem dávných prvohor. Jsou to „živoucí fosilie“, jejichž dnešní podoba je redukovaným odkazem na gigantické stromovité přesličky z období karbonu.

Bambus (podčeleď Bambusoideae): Je to krytosemenná rostlina z čeledi lipnicovitých (Poaceae), tedy tráva. Přestože může dorůstat rozměrů stromu, biologicky je to příbuzný travám našich luk a obilí. Bambus se množí květy a semeny (i když u mnoha druhů velmi vzácně). Jeho schopnost dřevnatět je evolučně vyspělá adaptace, která mu umožňuje dominovat v ekosystémech.

Jsou to dvě různé větve evoluce, které se v průběhu stovek milionů let nezávisle na sobě dopracovaly ke stejnému konstrukčnímu řešení: dutému a zpevněnému stéblu.

Kde se dá najít v České republice?

V České republice není přeslička obrovská úplně na každém kroku. Na rozdíl od své běžné příbuzné, přesličky rolní, patří k těm vzácnějším a zajímavějším obyvatelům naší přírody. Má ráda vlhko a stín.

Největší šanci na setkání máte ve východní části Moravy. Zdejší flyšové podloží, které v krajině výborně zadržuje vodu, přesličce vyloženě svědčí. Daří se jí hlavně na prameništích, v hlubších zalesněných roklích nebo v mokřadních olšinách, kde má stálý přísun vláhy. V Čechách je její výskyt spíše ostrůvkovitý. Zajímavá lokalita je východočeská přírodní rezervace Hemže-Mítkov u Chocně.

Jak si ji nesplést s běžnými druhy přesliček u nás

V českých lesích a příkopech nejčastěji narazíte na přesličku rolní nebo lesní, které jsou proti přesličce obrovské jen „miniaturními sestřičkami“. Jakmile ale jednou uvidíte přesličku obrovskou na vlastní oči, už ji nikdy nepřehlédnete. Klíčem je její velikost a barevná nápadnost – zatímco běžné druhy dorůstají zřídkakdy více než 40 centimetrů a jsou sytě zelené, přeslička obrovská vyčnívá svou výškou přesahující jeden metr a typickým světle zeleným až krémovým odstínem lodyhy. Jarní porost přesličky obrovské opravdu upoutá svým bambusovým vzhledem okamžitě.

Zdroje:
Květena České republiky
Botany.cz