Proč zraněné rostliny rostou rychleji?

Genetická výbava se dá měnit

„Rostliny rozmnožují to, co mají. A poprvé jsme začali chápat, jak to dělají a proč.“ říká Scholes k tomuto tématu. (zdroj: 1) Biolog Daniel Scholes se svým týmem prováděl výzkumy na toto téma na univerzitě v Illinoi. Jejich odborný příspěvek by měl být zveřejněn v časopise „Ecology“.

K výzkumům používali pokusnou rostlinu huseníčka rolního. A to konkrétně dva poddruhy- "Columbia" a "Landsberg erecta". (zdroj: 1)

Proces endoreplikace byl již známý

Nenápadná rostlinka, huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) začíná například s deseti chromozómy na každou buňku. Po několika kopírováních chromozómů se v každém typu buňky tlačí až 320 zásobníků dědičné informace. (zdroj: 1)

Vědci z americké univerzity objevili spojení mezi kopírováním chromozómů a skokovým růstem zraněných rostlin. „Pokusili jsme se obojí spojit a objevili jsme, že skutečně takovéto spojení existuje,“ říká Scholes. (zdroj: 1)

Dělení buněk

Normálně se před dělením jedné tělní buňky zdvojí chromozómy v jádře této buňky. Při rozdělení na dvě dceřinné buňky získá každá z těchto nových buněk kopii kompletní genetické výbavy.

Při endoreplikaci je tento proces zkrácen. Chromozómy jsou sice zkopírovány, ale dělení buněk se neuskuteční. Buňky tedy poté obsahují dvojitou sadu. Pokud se tento proces opakuje, stoupá počet kopií chromozómů.

Rostliny jsou pak jako po účincích fontány mládí. Rostou výše, rychleji a jsou plodnější.

Rozdíly mezi poddruhy huseníčka rolního

Zatímco u poddruhu "Columbia" bylo odhaleno mnoho buněk s rozmnoženými chromozómy, neobsahoval poddruh "Landsberg erecta" skoro žádné. Ve výzkumu bylo použito 160 rostlin z obou jmenovaných poddruhů. Vědci simulovali klasickou pastvu dobytka tím, že odřízli prostřední výhonek rostliny. U huseníčka „Columbia“ začaly zraněné rostliny bezprostředně nato razit nové listy a výhonky. Produkovali oproti druhému poddruhu také výrazně více semen.

Zdroje informací:
1) www.spiegel.de

foto: Jiří Kameníček - jdem.cz/p5ry7