Sýkora koňadra - krásný a chytrý návštěvník našich krmítek

autor: Lenka Kadlíková
Sýkora koňadra (Parus major) je díky svému jedinečnému zbarvení a velkému rozšíření mezi lidmi poměrně dost známá. Chcete se o tomto krásném ptáku přesto dozvědět ještě něco nového?

třídaptáci - Aves
řád pěvci - Passeriformes
čeleďsýkorovití - Paridae
rodsýkora - parus
druhsýkora koňadta - Parus major

Vzhled sýkory koňadry

Koňadra je podobně velká jako vrabec domácí, dorůstá délky 13,5 - 15 cm a váží 14 - 23 gramů. Na černé hlavě tohoto krásného ptáka se vyjímají dva bílé půlměsíce. Nad nimi jsou malá, nevýrazná očka. Silný zobák kuželovitého tvaru má hnědošedou až černou barvu. Hruď a břicho má tento druh sýkory žluté, na zádech žlutá barva přechází v zelenavou. Letky a ocas jsou modro-bílé s černými proužkami.


Rozšíření

Jak bylo řečeno v úvodu, sýkora koňadra je naším nejrozšířenějším druhem sýkory. Vyskytuje ve všech lesích po celé Evropě a velmi často v blízkosti člověka - hlavně v zimě, kdy ji často můžeme spatřit na krmítkách.

V naší zemi se sýkorky vyskytují na celém území, a to až do výšky přes 1000 metrů na mořem. Vyhledává spíše listnaté a smíšené lesy, ale žije i v jehličnatých porostech, v sadech, v parcích i v městské zástavbě.

V Evropě se sýkora koňadra vyskytuje v 7 různých poddruzích:
sýkora koňadra anglická (Parus major newtoni) – Britské ostrovy, Nizozemsko, Belgie, Bretaň
sýkora koňadra evropská (Parus major major) – většina Evropy a západní Sibiř
sýkora koňadra korsická (Parus major corsus) – Pyrenejský poloostrov a Korsika
sýkora koňadra baleárská (Parus major mallorcae) – Baleáry
sýkora koňadra sardinská (Parus major ecki) – Sardinie
sýkora koňadra řecká (Parus major aphrodite) – jižní Itálie a Řecko a ostrovy po Kypr
sýkora koňadra krétská (Parus major niethammeri) – Kréta

Způsob života a potrava

Při hledání hmyzu a semen se sýkora koňadra velmi obratně pohybuje ve větvích i na zemi. Málokdy jí uvidíme chviličku postát na jednom místě, stále někde poletuje nebo poskakuje. S chutí a bez větších problémů prolézá kdejaké díry a skuliny. Naproti pobytu na zemi je sýkora poměrně neobratný letec a proto nelétá daleko. Jedná se o velmi bázlivého ptáka, takže pokud ho chcete pozorovat na krmítku, je nutné se chovat velmi tiše a stát bez hnutí.

Její oblíbenou lahůdkou jsou kromě hmyzu a zrní různé larvy, vajíčka, ovocné plody a další. Svou kořist dokáže sýkora získávat i podobným způsobem jako datel, čili klepáním zobákem a odloupáváním kůry. Při hledání potravy je velmi přizpůsobivá a učenlivá, v případě potřeby umí být i bojovná.

Sýkora koňadra bývala považována za stálého ptáka, ale díky kroužkování se podařilo zjistit, že některé sýkory migrují. Někteří u nás kroužkovaní ptáci přezimují u Jadranu a v teplém jižním podhůří Alp v Itálii a Francii. U nás naopak přezimují sýkory z Polska, Běloruska a z podhůří Uralu.


Rozmnožování

Své hnízdo si sýkora zakládá jak nízko nad zemí, tak i vysoko ve větvích. Vždy však v dutině. Sýkorčí hnízda nejsou příliš úhledná. Jako podklad poslouží suchá stébla, mech či kořínky. Vlastní hnízdo je pak z chlupů, vlny či peří. Do připraveného hnízda snese samička 7 - 14 vajec, která jsou zdobena rezavými až načervenalými skvrnami. Po 10 - 14 dnech se líhnou mláďata, ta zůstávají na hnízdě dalších 15 - 22 dní. Tento druh patří mezi ty, které jsou charakteristické velkou péčí o potomstvo. Na vejcích sedí střídavě samice i samec. Oba pak doprovázejí mladé ještě dlouhou dobu po vylíhnutí.

Ochrana

Sýkora koňadra není zvlášť legislativně chráněna.

český název Sýkora koňadra
latinský názevParus major
hlavní znaky žlutá hruť a břicho, bílé půlměsíce na černé hlavě, kovově modré letky s černými proužky
způsob života v páru
rozšíření ČR celá
potrava hmyz, vajíčka, semena, plody, larvy...
doba sezení na vejcích10-14 dní
počet mláďat 7 - 14
ochrana není

zdroje: Wikipedia, Brehův život zvířat




autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz

datum vydání:
24. října 2022


Diskuze k článku „Sýkora koňadra - krásný a chytrý návštěvník našich krmítek“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.