Trnka obecná – divoká příbuzná švestce s řadou léčivých účinků

Trnka obecná – trnitý keř, který se stal ťuhýkovou spižírnou

Rostlina samotná je typickým opadavým keřem, který obvykle dorůstá výšky jednoho až tří metrů, ale ve výjimečných, chráněných polohách může dosáhnout i výšky pěti metrů a někdy nabývá formy malého stromku. Větve jsou křivolaké a velice hustě rozvětvené, což je první signál její neproniknutelnosti. Jejich letorosty jsou zpočátku jemně chlupaté a lesklé, s postupujícím věkem ale tmavnou do červenohnědé až tmavě šedohnědé barvy. Dřevo trnky je neobyčejně tvrdé a houževnaté, pročež bylo v historii oblíbeným materiálem pro výrobu nejrůznějších drobných nástrojů a především robustních holí. Z trnkového dřeva byly vyrobeny například kolíky pro olympijskou běžeckou štafetu v čínském Pekingu.

Nejcharakterističtějším rysem jsou ale kolce, což jsou dřevnaté trnité výběžky vzniklé přeměnou postranních větviček. Jsou tak tvrdé a ostré, že vytvářejí doslova neprostupnou hradbu a zajišťují keři ochranu před býložravci, což je klíčové pro jeho přežití v divoké přírodě.

Tyto kolce jsou tak pevné, že je dokonce využívá pták ťuhýk k napichování své kořisti (hmyzu, myší) a vytváří si zde svou unikátní spíž, což je jeden z nejzajímavějších etologických fenoménů spojených s tímto keřem.

Trnka obecná má neuvěřitelnou schopnost se šířit,

což je dáno jejím masivním a rozsáhlým kořenovým systémem, který tvoří četné kořenové výběžky. Díky nim dokáže vytvářet obrovské klonální porosty a husté houštiny, které vytěsňují ostatní bylinnou vegetaci. Tato vlastnost, ač pro bylinkáře znamená náročnější přístup ke sběru, je z hlediska ekologie neocenitelná – trnka je proto ideální k efektivnímu zpevňování strání, svahů a násypů, kde by jiným dřevinám hrozilo sesuv půdy.

Její výskyt je široký, sahá přes celou Evropu (až po jižní Skandinávii), zasahuje do Malé Asie, na Kavkaz a do severní Afriky. U nás ji najdeme od nížin po podhůří, kde miluje výslunná stanoviště, suché meze, okraje lesů a paseky.

Příbuzná švestkám

Trnka obecná je divoká příbuzným oblíbených šlechtěných švestek, ale i mirabelek. Většina dnešních odrůd švestek je výsledkem křížení právě trnky a slivoně třešňoplodé. Její plody jsou známé jako mirabelky.

„Kvete první, dává poslední“

Fenologicky je trnka jedním z prvních poslů jara. Kvete velice časně, v březnu a dubnu, a to vždy před olistěním, což je pro ni typické. Bílé, pětičetné květy vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích a mají jemnou vůni připomínající mandle, za kterou může přítomnost kyanového glykosidu amygdalinu. Tento časný květ je nesmírně důležitý pro včely a další opylovače, kteří v předjarní přírodě teprve hledají první zdroje potravy. Listy, které se objevují až později, jsou malé, eliptického až obvejčitého tvaru, na okraji pilovité a zprvu jemně chlupaté.

Plodem trnky jsou kulovité peckovice, lidově zvané trnky, dosahující velikosti kolem 1 cm. Barva je modrofialová až modročerná s nápadným ojíněním. Uvnitř plodu je světle hnědá, vrásčitá pecka, od které se nazelenalá dužnina jen velmi obtížně odděluje. Plody dozrávají až na podzim, v září a říjnu, ale v tuto dobu jsou pro svou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem tříslovin a ovocných kyselin téměř nejedlé. Zde přichází ke slovu nejznámější trnková moudrost: Plody je nutné sbírat až po prvních mrazech! Mrazem se totiž v plodech rozkládají svíravé látky a trnky tak výrazně zesládnou a získají plnější, kyselejší chuť, čímž se stanou ideálními pro další zpracování, například na likéry, povidla, marmelády nebo trnkové víno.

Důkazem, že plody trnky byly součástí lidské stravy od nepaměti, je i nález trnkových pecek v žaludku Ötziho, mumifikovaného pravěkého muže nalezeného v Alpách, který žil přibližně 3300 let před naším letopočtem.

Trnku na průjem i zácpu

Přestože se trnka dnes spojuje spíše s lidovou kuchyní, její léčivé využití má kořeny ve středověkých herbářích. Její síla je rozdělená mezi dvě hlavní části – květ a plod, z nichž každá působí na organismus zcela odlišně. Využívá se hlavně květová droga a plodová droga.

Začneme květy, které se sbírají brzy na jaře a suší se pro přípravu léčivého nálevu. Květy jsou bohaté na flavonoidy, kumariny a v malém množství obsahují i amygdalin. Tyto účinné látky stojí za jejím výrazným působením: květy trnky působí silně močopudně a projímavě. Slavný bylinář Sebastian Kneipp je dokonce označil za nejšetrnější projímadlo.

Zvláště v jarních měsících je čaj z trnkového květu ceněn jako vynikající prostředek k pročištění krve a detoxikaci organismu, pomáhá zbavit se škodlivých zbytků látkové výměny nastřádaných během zimy a podporuje látkovou výměnu a hubnutí. Navíc přispívají k normální činnosti ledvin a močového měchýře a pomáhají snižovat krevní tlak tím, že pomáhají tělu zbavovat se nadbytečného sodíku. Kromě fyzického pročištění se v lidovém léčitelství využíval i pro svůj mírný zklidňující účinek, který pomáhal při nervových bolestech a některých typech migrény.

Oproti tomu plody, které obsahují vysoké množství tříslovin (taninů), pektinů, ovocných kyselin a vitamínu C, mají přesně opačné účinky na trávicí trakt. Zatímco květy uvolňují, plody naopak staví a tlumí nadýmání. Pro svůj silně adstringentní (stahující) účinek je odvar ze sušených plodů trnky tradičně používán při průjmech, podrážděném žaludku a k uklidnění celého střevního traktu po nevolnosti nebo zvracení.

Díky obsahu vitamínu C a minerálních látek mají také posilující účinek a jsou ideální pro rekonvalescenci po nachlazení a pro celkové posílení imunity a dodání energie. Plody trnky mají také protizánětlivé a antioxidační účinky, čímž podporují obranyschopnost celého organismu.V neposlední řadě se plody využívají i zevně: odvar ze sušených trnek nebo směs s dalšími bylinami (např. měsíčkem lékařským a řepíkem) je výborné kloktadlo při zánětech dásní, aftech a bolestech v krku.

Dokonce i listy trnky se někdy v minulosti používaly jako náhražka čínského čaje nebo pro přípravu nálevů pro čištění pleti.

Pokud se nyní vydáte na její sběr vězte, že se jedná o zásadní zimní potravu pro ptáky. Proto je důležité nebýt hamoun a nějaké plody na keřích nechat.

Zdroje
Najdete v nich podrobnější informace a také recepty na dobroty z trnek.

Salveo.cz
Bylinky pro všechny
PŘÍRODA.cz
Bylinkový ráj
BIOOO
CULINA BOTANICA
Lesnická práce
BOTANY.cz
VUT - CHARAKTERIZACE PRODUKTŮ Z PLODŮ TRNKY OBECNÉ (PRUNUS SPINOSA)

mdpi - Phenolic Composition, Antioxidant, Anti-Enzymatic, Antimicrobial and Prebiotic Properties of Prunus spinosa L. Fruits

Aichele D. & Golteová-Bechtleová M. (2007): Co tu kvete? – Knižní klub, Praha.