Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Hřib borový - Boletus pinophilus

autor: Mgr. Jana Hájková
Hřib borový, lidově podborovák, je chuťově jedna z nejlepších hub vůbec.

třída stopkovýtrusé - basidiomycetes
řád hřibotvaré - Boletales
čeleď hřibovité - Boletaceae
rod hřib - Boletus

Charakteristika

6-30 cm klobouk je v mládí polokulovitý, později sklenutý až poduškovitý. Stejně jako celý hřib je statný a masitý. Na povrchu hrbolatý nebo zvrásněný. Barvu má červenohnědou bez žlutého okrajového pásku, místo kterého je zde růžový nebo jemně purpurový proužek. Ten u mladých plodnic teprve získá barvu, takže je bělavý. Pokožka je lysá, za deště dost slizká. U dospělých vyvinutých jedinců mírně překrývá okrajovou část rourek jako blanka. 25 mm rourky jsou krémově bílé nebo žlutavé s olivovým nádechem. Od třeně odsedlé. Póry mají stejné zbarvení jako rourky, směrem ke třeni ale získávají tmavší hnědavý nádech. Třeň je v mládí kulovitý až vejčitý. Má maximálně 7 cm do výšky a 3 cm do šířky. Později se zvětšuje až na 16 cm výšku a 10 cm šířku a získává soudečkovitý nebo kyjovitě válcovitý tvar. Oproti klobouku je zjevně krátký. Barvu má krémově žlutou, načervenalou či světle hnědou. Jen pod kloboukem je bílý. Viditelná je jeho síťka sahající téměř na zem. Nejsvrchnější a nejspodnější část třeně je poněkud bělavá. Dužnina je tuhá a bělavá, pod pokožkou vínově načervenalá nebo červenohnědá.

Rozšíření

Houba roste převážně v borových lesích pod borovicí lesní od srpna do listopadu. Ale objevit ho můžeme třeba už v květnu. Hřib borový najdeme od nížin až po horské oblasti. Nalezen byl i pod smrky jedlemi či duby nebo buky. V severských lesích se drží až do hranice výskytu borovice lesní, k polárnímu kruhu. Nalézt ho můžeme i v Africe nebo Asii.

Možné užití

Výtečná jedlá houba, kterou je nejlepší zpracovávat v čerstvém stavu. Dá se i konzervovat.

Možnost záměny

Zaměnit hřib borový lze snadno s hřibem bronzovým, který je ale teplomilný a u nás ho tudíž nalezneme jen v nejteplejších oblastech velmi hřejivého léta. Hřib bronzový roste hlavně pod duby nebo buky, kde výskyt borového není tak častý. Hřib bronzový má velmi málo nebo vůbec nezřetelnou síťku, protáhlejší třeň, hladký a nezvrásněný klobouk, který je tmavě hnědý bez úzkého okrajového pásku. Jeho rourky a póry zůstávají déle bělavé. Splést si ho můžeme také s mladými plodnicemi nejedlého hřibu žlučníku. Takže před kuchtěním pořádně olíznout.

český název hřib borový
latinský název Boletus pinophilus
hlavní znaky polokulovitý či poduškovitý, hnědý, vrásněný klobouk s okrajovým proužkem, soudečkovitý, nahnědlý třeň se síťkovinou, tuhá bílá dužnina
rozšíření hlavně pod borovicí lesní
doba sběru srpen-listopad
poživatelnost jedlá houba

zdroje:
Doc. ing. Antonín Příhoda, Kapesní atlas hub 1- autor http://encyklopedie.seznam.cz

Jaroslav Malý - www.naturfoto.cz





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
8. listopadu 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Hřib borový - Boletus pinophilus


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: