Ptačí budka jako náhradní prostředí pro hnízdění
Budky slouží druhům, které hnízdí v dutinách
Umělé hnízdní dutiny slouží těm ptačím druhům, které v přirozených biotopech osidlují dutiny stromů. Někteří ptáci si dutinu tesají sami, patří mezi ně například strakapoudi, datli, nebo i některé sýkory. Většina ptačích druhů však žije v dutinách, které již někdo před nimi obýval (a vytesal) nebo které vznikly vyhnitím kmene starého stromu. Mezi tyto druhy patří opět sýkory, brhlíci, šoupálci nebo třeba rehek zahradní. Dutina slouží jako ideální úkryt jak před nepřízní počasí, tak i před predátory a zde nakladená vejce a později mláďata jsou více v bezpečí.
Ptačí druhy, žijící v blízkosti lidí a stavějící hnízdo v umělých podmínkách, pak využívají místo dutin stromů různá zákoutí, netěsnící prostory ve starém plechovém systému zateplení panelových domů nebo místa těsně pod střechou. Tito ptáci se strhnutím starého zateplení rázem octnou bez pracně stavěného hnízda nebo hůř, bez nakladených vajec či mláďat.
Asi nejznámějšími druhy, jejichž populační hustota za poslední desetiletí významně poklesla jsou oba druhy vrabců (domácí i polní), kteří vyhledávají právě skuliny starého zateplení. Podobný problém se týká také rorýsů obecných, kteří často obydlují prostory pod střechami. Jestliže nám tedy není lhostejný osud těchto druhů, můžeme postavit budku a nabídnout ji opeřenci jako náhradní hnízdní prostor. Budku můžeme samozřejmě postavit i pro ptáky žijící v naší zahradě, kteří přišli o domov např. poražením stromů.
Nejvhodnějším druhem dřeva pro výrobu budky je borové
Ideálním dřevem pro budku je borové, může být i smrkové nebo jiné, které je vhodné opatřit ochranným nátěrem kvůli zvýšení odolnosti. Mezi důležité parametry budky patří velikost a tvar vletového otvoru. Velikost tohoto otvoru určuje vhodnost osídlení daným druhem a jeho bezpečí před predátory. Pokud stavíme budku pro vrabce nebo sýkory, zvolíme běžný obdélníkový typ „sýkorník“, který je vhodný také pro brhlíky, lejsky, rehky, šoupálky nebo strakapoudy malé. Velikost a tvar vletového otvoru vyřežeme pro menší druhy na 27 až 28 mm pro modřinky, uhelníčka nebo parukářku. Větší otvor o velikosti 32 až 34 mm volíme pro vrabce, koňadru, brhlíka, krutihlava, lejska nebo rehka. Pokud chceme ubytovat speciálně sýkoru modřinku, která je často v biotopu vytlačována mohutnější koňadrou, zvolíme oválný tvar otvoru, který tito ptáčci preferují. Před vletový otvor nikdy nedáváme bidélko! Mnoho ptáků se sice rádo před vletem i výletem zastaví, nicméně tento okamžik je přímo výzvou pro čekající kunu nebo kočku. Pokud bidlo chceme ptačí rodině dopřát, lze ho umístit z vnitřní strany. Vnitřní prostory budky by se měly pohybovat kolem 13- 15 cm, v malém prostoru může dojít k přetlačování mláďat, dušení nebo i úhynu.
Pro rorýse je vhodná horizontálně orientovaná krychle s oválným otvorem
Jestliže chceme postavit budku přímo pro rorýse obecného, musíme vyrobit podélný obdélník horizontálně orientovaný, s oválným vletovým otvorem (7x3 cm) ve spodní části předního dílu. Takovou budku vyvěšujeme pod střechu domu.
POZOR NA PREDÁTORY
Nejčastějšími predátory jsou kočky, kuny a z ptáků strakapoud velký, který dokáže rozšířit vletový otvor a vybrat z hnízda vajíčka či mláďata. Tomuto můžeme zabránit oplechováním otvoru. Pokud strakapoud často okolí budky navštěvuje, můžeme oplechovat i zbylé strany, jelikož si dokáže do budky protesat dírku kdekoli.
Proti kunám a kočkám chráníme jen budky umístěné v zahradě, ke kterým je snadný přístup. Zde je zásadní neumisťovat bidélko (číhající kočka), zvolit dostatečnou hloubku budky (kuna často zaloví dovnitř packou), je taky možné nasadit ochrannou trubku na vletový otvor (prodloužení vzdálenosti od hnízda s mláďaty), případně použít repetenty, tedy dostatečně páchnoucí látky, které ptáci pro velmi slabý čich nevnímají.
Ideálním obdobím pro zavěšení je podzim
Proč je ideální instalovat budky právě na podzim? Pro ptáky je důležité se s budkou nejdříve seznámit, budku narychlo pověšenou na jaře často ignorují a vnímají jako cizí předmět. Od podzimu nám budka také krásně „vyzraje“ díky dešťům a jiným rozmarům počasí, navíc druhy u nás zimující si právě na podzim vybírají budoucí jarní stanoviště. Pokud přesto budku vyvěsíme z jara, můžeme doufat v nastěhování druhů vracejících se ze zimovišť. Díky relativně malé námaze tak můžeme zabezpečit domov mnoha ptačím párům, jejichž populace se z různých důvodů snižují. A jestliže tito ptáci přijdou o domov právě kvůli revitalizacím domů a jiným lidským zásahům, je to téměř naše povinnost. Podrobnější informace ke stavbě ptačí budky naleznete zde
autor:
Diskuze k článku „Ptačí budka jako náhradní prostředí pro hnízdění“
Další články na podobné téma | ||
---|---|---|
Skořice – kůra nejen do štrúdlu | Ne každý vánoční balicí papír patří do modrého kontejneru | Neodpírejme si kapra |
zobrazit více článků... |