Mrkev nejen pro oči, ale i jako ochrana pokožky před sluníčkem

Mrkev je bohatá především na beta-karoten,

někdy také nazývaný provitamin A. Naše tělo si z něj totiž umí vyrobit potřebný vitamin A. Mrkev však obsahuje i vitamin A v jeho čisté podobě. Největší využitelnosti beta-karotenu dosáhneme u mrkve ve vařeném nebo dušeném stavu, i když i v čerstvé podobě má své nezastupitelné působení.

Kromě toho je bohatá také na vitamin C, D, E, K, železo, draslík, fosfor, síru, vlákninu, hořčík, měď nebo jód. Jak již toto složení vitaminu a minerálů napovídá, mrkev je vhodné konzumovat s nějakým zdrojem tuku, aby došlo k maximální využitelnosti obsažených minerálů a vitaminu rozpustných v tucích. Právě

díky beta-karotenu je mrkev výborným prostředkem v prevenci očních chorob

. Působí jako podpůrný prostředek i při léčbě šerosleposti.

Mrkev jako součást přípravy na slunnou dovolenou

Má výborné antioxidační účinky. Podporuje prokrvení vlasové pokožky a stará se o její zdraví, u vlasů zase zajišťuje, aby nebyly suché a nevypadávaly. Olej z mrkve má ochranný UV účinek. Mrkev celkově připravuje pokožku na léto. Některé zdroje dokonce doporučují zvýšit konzumaci mrkve nebo šťávy z ní dva až tři měsíce před pobytem na slunné dovolené například u moře jako prevenci spálení od sluníčka.

Na kůži je mrkev výborným prostředkem, neboť kromě spálenin hojí také rány a drobné kožní potíže.

Mrkev harmonizuje naše trávení.

Pomáhá proti zácpě i průjmu, mrkvový odvar bývá častým dietním pokrmem při podrážděném trávicím ústrojí. Vyladí mikroflóru tenkého i tlustého střeva, a je skvělou volbou pro znovuobnovení střevního mikrobiomu po léčbě antibiotiky. Pomáhá také při bolestivých hemoroidech a díky vysokému obsahu vlákniny působí na střevní peristaltiku a usnadňuje vyprazdňování. Pomáhá nám také snižovat cholesterol.

Mrkev také ulevuje našim plicím

, především při kašli a zahlenění. Šťáva z ní pomáhá uvolnit a rozpouštět hleny, a zbavuje plíce usazeného hlenu.

Pomáhá také člověku regenerovat, hlavně při rekonvalescencích, po velké fyzické zátěži a také při celkové slabosti organismu. Snižuje také riziko rakoviny.

Vynikající účinek má také na žlučník a játra,

zbavuje přebytečné žluči a pomáhá při tvorbě žlučových kamenů. I naše játra budou za mrkev vděčná, neboť pomáhá s jejich čištěním, a pomáhá při jaterní dietě. Má schopnost vázat na sebe toxiny a těžké kovy, proto je vítaným pomocníkem při detoxu, nejenom toho na jaře. Má také močopudný účinek a pomáhá očišťovat naše ledviny.

To však stále není všechno.

Mrkev má pozitivní vliv na náš imunitní systém a přirozeně zvyšuje odolnost organismu proti infekci. Pomáhá také při revmatismu. Ulevuje při srdečních chorobách, je prevencí onemocnění kardiovaskulárního systému, a pomáhá při angině pectoris.

V neposlední řadě mrkev ocení také ženy, neboť některé zdroje uvádějí, že pomáhá při léčbě neplodnosti a zvyšuje tvorbu mateřského mléka.

Z mrkve nejčastěji sbíráme známý oranžový kořen

(i když může být i v jiných barevných variantách, nejčastěji žlutá, bílá nebo fialová). Zpracovat však můžeme také nať, nejčastěji odšťavněním nebo rozmixováním ve smoothie, případně jako posyp na polévky a omáčky.

Z  mrkve si můžeme připravit také šťávu, s jejím množstvím to však nepřeháním, jinak může dojít k přetížení jater a přechodnému zbavení pokožky do oranžova, zvlášť při každodenní konzumaci.

Z mrkve sbíráme také semínko,

které se nejčastěji používá na ledvinové potíže, problémy s otoky a zavodněním a působí také proti průjmu. Mrkev je dvouletka, a tak pokud toužíme po vlastních mrkvových semínkách, po prvním roce je třeba kořen uschovat ve vlhkém písku ve sklepě, na jaře znovu zasadit a poté co mrkev vykvete, posbírat semínka.

Vzhledem k tomu, že mrkvová semínka jsou velice drobná, je to často náročná a zdlouhavá práce. Semínka je také možno koupit ve zdravých výživách, nikdy však nepoužíváme semínka z obchodu určená pro sadbu, mohou být mořená chemikáliemi!

Zpracováváme vždy jen dobře uzrálý kořen mrkve, což obvykle poznáme tak, že se nať začne ohýbat, někdy i žloutnout. Obvykle se tak děje koncem léta, ale u ranných odrůd někdy již i během července. Naopak pozdní odrůdy obvykle sklízíme až ke konci podzimu a některé druhy dokonce zvládnout přezimovat i celou zimu na záhoncích, zjara nás pak může čekat bohatá úroda vitaminů a minerálů.

Dáváme si pozor na množství mrkve.

Jak již bylo zmíněno, mrkev má široké využití v mnoha pokrmech, a její zvýšené množství může způsobit oranžovění pokožky. Zvlášť důležité je to u malých dětí. Velký pozor pak dáváme u kojenců při zavádění prvních příkrmů, kde vždy kupujeme mrkev v bio kvalitě. Klasická mrkev totiž často bývá rychlená dusíkatými hnojivy, a v jejím kořeni se tak můžou hromadit dusičnany. U kojenců taková mrkev pak může způsobit zmodrání úst a dýchací potíže.

Mrkev obvykle zpracováváme

mražením nebo rozmixováním, lze ji však také usušit, a v případě čerstvosti uchováváme ve vlhkém písku v chladném sklepě. Při dobrém uskladnění může taková mrkev vydržet čerstvá až pět měsíců.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2025. Praha. ISSN 1804-3135
HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

Carotenoid research history and new perspectives for chemistry in biological systems.  Britton G. Biochim. Biophys. Acta Mol. Cell Biol. Lipids. (2020) Host-related factors explaining interindividual variability of carotenoid bioavailability and tissue concentrations in humans. Bohn T. Mol. Nutr. Food Res. (2017).