Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Krahujec obecný - Accipiter nisus

autor: Jan Raba
Vidět impozantní útok dravce kus od centra velkého města ? Ano, zní to sice poněkud neobvykle, ale může se Vám to přihodit, stejně jako mě. Krahujec obecný (Accipiter nisus) - malý dravec specializovaný na lov jiných druhů ptáků - občas z lesa totiž zalétává za potravou i do měst.

třídaptáci - (Aves)
řáddravci - (Accipitriformes)
čeleďjestřábovití - (Accipitridae)
rodkrahujec - (Accipiter)
druhkrahujec obecný - (Accipiter nisus)

POPIS

Krahujec velký dorůstá sotva velikosti holuba (28 - 38 cm), v rozpětí křídel přitom měří 55 - 70 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 141 - 320 g. Stejně jako u mnoha ostatních dravců jsou i u tohoto druhu samice znatelně větší než samci, u tohoto druhu konkrétně se jedná o největší velikostní rozdíl mezi pohlavími v celé ptačí říši. Stavbou svého těla je skvěle přizpůsoben životu v lesích, důkazem jsou jeho relativně krátká křídla a dlouhý ocas, který mu umožňuje rychlé a účinné manévrování i ve ztísněných prostorech.

Obě pohlaví jsou svrhu tmavá s šedým odstínem, spodinu těla mají zbarvenou světle s hustým černým pruhováním. Krátký, výrazně zahnutý zobák je černý a dlouhé končetiny žluté. Mezi oběma pohlavími je vyvinut patrný sexuální dimorfismus (tj. rozdíly mezi pohlavími) nejen ve velikosti, ale i ve zbarvení, samci totiž mají narozdíl od samic výrazný červenavý odstín opeření na hlavě a hrdle.

ROZŠÍŘENÍ

Krahujec obecný se vyskytuje na všech kontinentech východní polokoule s výjimkou Austrálie. Obývá prakticky celou Evropu, kde partří mezi nejhojnější dravce vůbec, velkou část Asie a sever a severovýchod Afriky. Jeho početnost byla v minulosti na území mnoha států značně oslabena, v současné době je však na většina z nich již opět stabilizována.

Jak již bylo výše zmíněno, žije přednostně v rozsáhlých lesních komplexech všech typů, odkud však často proniká i do měst, nejčastěji pak do parků a zarostlých zahrad. Je částečně tažný.

V České republice je vyhodnocen jako zranitelný a tudíž i chráněný druh, hnízdí zde přitom v počtu 3,2 - 3,9 000 párů.

ZPŮSOB ŽIVOTA A POTRAVA

Většinu roku žije samotářsky. Na svou kořist, kterou tvoří malí až středně velcí ptáci, zejména pak lesní pěvci, obvykle číhá z pozorovatelny a poté se ji zmocňuje bleskurychlým útokem, občas loví i za letu. V potravě menších samců jsou zastoupeni zejména sýkory, vrabci, pěnkavy a strnadi, u samice pak zejména kosi a drozdi, ačkoli může ulovit i kořist velikosti holuba nebo straky. Po úspěšném lovu ji nejčastěji usmrtí zardousením nebo propodnutím svými ostrými drápy a následně ji na místě částečně oškube.

ROZMNOŽOVÁNÍ

Velké, rozměrné hnízdo si přednostně staví na mladých jehličnanech. Na jeho stavbě se podílí zejména samec, každý rok přitom staví hnízdo nové a obvykle i v jiné oblasti. Samice do něj následně klade 4 - 5 světlých vajec s hnědými skvrnami, na kterých sedí necelých 5 týdnů. Mláďata jsou po vylíhnutí celá světlá a oběma rodiči krmena po dobu průměrně 28 dnů.

Zdroje:

Jan Dungel, Karel Hudec: Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia Praha, 2001.
Volker Dierschke: Ptáci. Euromedia Group, k. s., 2009
wikipedia

Fotografie: www.naturfoto.cz





autor:
Jan Raba
email: Honorni@seznam.cz

datum vydání:
1. února 2010


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.