Změna času

Každoročně se u nás „uměle“ posouvá dvakrát za rok ručička hodin. Na konci října to bývá o hodinu zpět a naopak v březnu při přechodu na letní čas o hodinu dopředu. A nejsme v tom sami. Takto se čas mění i v mnoha dalších zemích na celém světě.

Do roku 1996 nepřicházela změna času v říjnu, ale již v září. Po tomto roce jsme se připojili po vzoru Evropské unie k trvání letního času v délce sedmi měsíců. (zdroj: 1)

Středoevropský nebo jinak řečeno zimní čas je ten „správný“. Shoduje se totiž s rozložením času na naší planetě podle poledníkových pásů. Pásmový čas většinou zaujímá šířku 15 stupňů, na mnoha místech ale jeho hranice kopíruje hranice státních útvarů.

Hlavním důvodem změny času je prý ekonomická úspora energie

Primárním důvodem, který se uvádí je ekonomická výhodnost zavádění letního času, tedy času, který je o hodinu posunut vůči času pásmovému. Mnozí odborníci tvrdí, že lidé si tak více užijí denního světla. Důvodem je to, že většina lidí je aktivnější po západu slunce. Prý těch, kteří vstávají před východem slunce je o poznání méně. Ušetří se tak elektrická energie za večerní osvětlení. Jedna ze studií tvrdí, že změna času ušetří půl procenta spotřeby energie. (zdroj: 5) Jiní zase tvrdí, že se energie neušetří. „Podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta.“ (zdroj: 2)