Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Porušená retence krajiny

autor: Alena Rulfová
Tento problém velkou měrou týká i České republiky. Souvisí nejen se zemědělstvím, ale také s námi samotnými a s naším mnohdy neuváženým přístupem k okolní přírodě.

V návaznosti na článek o významu zemědělství v celosvětovém měřítku od Tondy Lágnera bych vám ráda přiblížila další problém, který se zemědělství těsně dotýká.

Dříve byla půda považována všeobecně za neoživený ekosystém a až v 19. století se ruský universitní profesor V. V. Dokučajev ve spolupráci s pedagogickým sborem a několika vědci počal půdou zabývat podrobněji. Dospěli k závěru, že půda naopak obsahuje velké množství živých organismů ať již rostlinného či živočišného původu, jak živých tak i odumřelých v různém stupni rozkladu, a dále že v půdě se vyskytuje rovněž velké množství různých druhů bakterií, které napomáhají zlepšovat vlastnosti půdy, ; rozkladem odumřelých částí rostlin a živočichů - saprofágové, poutáním některých důležitých biogenních prvků - nitrifikační bakterie, hlízkovité bakterie aj. Dnes je tedy půda správně považována za dynamický polydisperzní oživený půdní útvar, v němž dochází k toku látek, informací a energie, schopný přeměn v závislosti na půdotvorných činitelích. Skládá se z organické a anorganické části.

Současná společnost vnímá půdu především z pohledu zemědělce. Slouží nám jako základní výrobní prostředek určovaný úrodností půdy. Můžeme rozlišit dva typy úrodnosti - přirozenou, bez zásahu člověka a úrodnost umělou, kdy jsou do půdy člověkem dodány potřebné živiny hnojením, melioracemi, vápněním a jinými podobnými činnostmi.

Ráda bych se ve svém článku soustředila na úrodnost umělou. Několikaletou praxí používání chemických hnojiv, pesticidů etc. se zjistilo, že příroda se s takovýmito postupy dokáže jen velmi těžko vyrovnat. Člověk často až příliš pozdě dospívá ke zjištění, že půda je jeho vinou již natolik zdegenerována, že do původního zdravého stavu ji nelze navrátit a ozdravné sanační procesy představují mnohdy marné pokusy o zachováníalespoň některých dobrých (nejen z hlediska úrodnosti) vlastností půdy.

V našich podmínkách (poměrně teplá léta a jara, vcelku mírný podzim a zima) není navíc třeba používat chemické hnojení v až tak velké míře a hubení škůdců pesticidy či herbicidy lze částečně nahradit přírodními výluhy z některých rostlin. Netvrdím však, že je možné vystačit pouze s těmito ekologickými prostředky..v naší společnosti je to přímo nadlidský výkon. (I když někteří lidé zde v ČR se o to pokoušejí a sklízejí jisté úspěchy avšak na úkor vlastní snahy (práce a zase práce) a neustávající píle ( ekozemědělci, komunity v ekovesničkách, ekofarmáři.). Je tedy skutečně, směr, jímž se zemědělství našeho státu ubírá, ten správný?

Důležitou ne-li hlavní roli hrají v soudobém světě peníze a tak ani zemědělství není výjimkou. Čím větší je výnos z pěstovaných plodin, tím je zemědělec samozřejmě spokojenější a úspěšnější, a může si dovolit zaměstnat více pracujících a poskytnout jim seriózní plat, jež si nepochybně zaslouží. Vždyť nebýt zemědělství, byli bychom nuceni spoustu plodin dovážet ze zahraničí, což je velmi nákladné a zbytečné. Co však znamená tento úspěch pro nás a naši zemi v širším měřítku?

Nezapomínejme na to, že jsme na Zemi hosté. Právě proto bychom se také měli chovat podle jejich - přírodních zákonů, jež jsou těmi nejpůvodnějšími. Vysušujeme močály a mokřady pro větší pěstební, stavební plochy, rušíme přirozená koryta řek pro vlastní potřebu a pohodlnější získávání pitné vody a stavíme koryta betonová, rušíme trvalé travní porosty, sekáme louky - stanoviště ohrožených druhů, kácíme lesy... To vše se nemůže obejít bez následků.

V posledních dnech je jako jeden z možných následků tohoto našeho neuváženého chování uvažován problém povodní v České republice. Odborné články J. Rouse nazvané Život v půdě, pojednávají o nevhodném způsobu zúrodňování půd. Dovolím si nyní citovat našeho učitele ochrany přírody:"Povodně nejsou protože prší, déšť je přirozený jev!" A tak je nutné se zamyslet, co je tedy příčinou povodní.(?) Kdy vůbec povodně začaly v tak obrovském rozměru ohrožovat naše domovy a jejich blízké okolí?

Jak již bylo "řečeno" výše, půda je dynamický polydisperzní oživený systém utvářený za působení půdotvorných činitelů. Rozlišujeme půdotvorné činitele fyzikální, chemické a biologické. Právě působení půdotvorných činitelů biologických umožňuje přeměnu neživého půdotvorného substrátu na živou půdu. Nejúrodnější půdy mají poměr kapilárních a nekapilárních pórů (Voda se dostává z míst, kde je jí dostatek, na místa sušší pomocí kapilár směrem proti působení gravitace - nahoru a do stran.) ve vyváženém poměru 50:50 a obsahují značné množství rozličných živočišných, bakteriálních a jiných organických druhů.

Právě biodiversita půd ovlivňuje značně jejich konečný dobrý stav. J. Rous předpokládá, že přítomnost dostatku bakteriálních a jiných druhů v půdě ovlivňuje její přirozenou vsakovací schopnost a většina půd je tudíž za normálního stavu (bez zásahu člověka) schopna pojmout vodu vyplavenou v době povodní mnohem lépe než půdy obhospodařované dnes běžným způsobem. Při používání chemických látek, které by měly zvyšovat úrodnost půdy, sice úrodnost půdy roste, avšak její biodiversita postupně klesá.

Lidé se v době sucha diví: Jak je možné, že nám vysychají studně? Co máme pít? To se nikdy dřív nestávalo... Odpovědí je narušenost přirozené retence krajiny našeho státu. V období dešťů zápolíme s povodněmi a v období sucha...

Ne vždy je ta nejjednodušší a nejkratší cesta cestou nejlepší..





autor:
Alena Rulfová
email: alena_rulfova@post.cz

datum vydání:
16. září 2004


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.