Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Kniha Rovnokřídlí České republiky

autor: Lenka Kadlíková
Rovnokřídlí jsou velmi nápadnou a na obecné úrovni dosti povědomou skupinou hmyzu. Avšak publikace, která by rovnokřídlé přiblížila široké odborné veřejnosti, dosud nebyla v naší literatuře zpracována. Z tohoto pohledu průkopnické dílo přináší kompletní přehled všech druhů naší fauny, kterých je v současnosti 97, doplněný o druhy, které se vyskytují v okolních státech a mohly by být u nás potenciálně také objeveny.

Všechny druhy jsou charakterizovány z hlediska morfologie, bionomie, ekologie a zvukových projevů (stridulace) a ilustrovány fotografiemi v jejich přirozeném prostředí. Originální audionahrávky zvukových projevů všech stridulujících druhů obsahuje přiložené CD, které umožní jejich rozpoznání poslechem. Významnou součástí knihy je obrázkový determinační klíč, pomocí kterého lze podle nápadných morfologických znaků určit všechny druhy naší fauny, včetně těch potenciálních, většinou přímo v terénu. Úvodní část knihy podrobně seznamuje čtenáře s tělesnou stavbou rovnokřídlých, jejich ekologickými nároky, životními strategiemi, ohrožením a ochranou, obývanými biotopy a zoogeografií, ale také s metodami jejich studia. Atlas je určen jak odborníkům, učitelům, studentům a žákům, tak i milovníkům a ochráncům přírody, profesionálům i amatérům.

EAN: 9788020021731
Vydavatel: Academia Rok vydání: 2013
Počet stran: 288
ISBN: 978-80-200-2173-1
Autor: Petr Kočárek
Vazba: vázaná
Knihu lze koupit na www.academiaknihy.cz

Ukázka z knihy:


Krtonožka obecná Gryllotalpa gryllotalpa (Linnaeus, 1758)

Charakteristika. Délka těla ♂ 35,0–45,0 mm, ♀ 40,0–50,0 mm. Délka krytek je 11,5–14,5 mm (♂), 13,0–20,0 mm (♀); kladélko chybí. Tělo je hnědě zbarvené a krátce semišově ochlupené, válcovitého tvaru, adaptované k podzemnímu způsobu života. Přední končetiny jsou upravené k hrabání, zadní nohy jsou kráčivé. Parapterní druh, neboť vějířovitě složená zadní křídla délkově přesahují krytky, a to velmi výrazně, přibližně o 20 mm. Možná záměna. Jedná se v rámci ČR o naprosto nezaměnitelný druh. Rozšíření. Palearktický druh rozšířený v Evropě po jižní Skandinávii, v severní Africe a západní Asii. V ČR je lokálně hojný po celém území, zejména v nížinách. Obývané biotopy. Vlhkomilný druh, který žije v podzemních chodbách. Obývá břehy vodních toků a nádrží, ale i zahrady apod. Často bývá hojný v opuštěných a již částečně zaplavených pískovnách a hliništích. Žije jak v písčitých, tak i v jílovitých březích, jak v lehkých, tak i těžkých půdách typu glejů a pseudoglejů. Biologie. Dospělci se vyskytují už od začátku května do konce července (samice ale někdy až do září), s vrcholem aktivity (stridulace) ovšem již koncem května. Po spáření nakladou samice až 350 vajíček do podzemního hnízda, kolem kterého vybudují okružní chodbu. V té samice snůšku stráží, zejména před ostatními krtonožkami. V průběhu vývoje krtonožky procházejí 10 instary. Krtonožky 1. instaru měří po vylíhnutí okolo 3 mm, jsou světlé a naprosto nepodobné dospělcům.Teprve až od druhého instaru nymfy připomínají své rodiče, nymfy posledních instarů se pak liší už jen absencí křídel. Krtonožky dobře plavou a jejich tělo je díky hustému ochlupení pod vodou obaleno vzduchem. Co se týče potravy, zkonzumují v podstatě vše, na co pod zemí narazí: jak larvy hmyzu (např. ponravy), žížaly apod., tak i kořínky rostlin, cibule, hlízy (krtonožka dokáže vyžrat úctyhodný tunel i ve vzrostlé hlíze bramboru) a kořenovou zeleninu. Krtonožky jsou příležitostnými škůdci v zahradách a lesních školkách, kde škodí nadzvedáváním sazenic a překusováním kořínků. Ohrožení. V červeném seznamu rovnokřídlého hmyzu ČR není krtonožka obecná evidována. Stridulace: Samci vydávají z ústí svých nor, pro tento účel speciálně upravených, charakteris­tické dlouhé, jen občas přerušované cvrčení, které se nese na značnou vzdálenost. Jde sice o nepřeslechnutelné cvrčení, přesto je obtížné určit směr, odkud přichází, a dohledat jeho zdroj. Stridulují většinou za soumraku a v noci. Stridulace se skládá z pravidelně opakovaných slok, rychlost jejich opakování závisí na teplotě (při 15 °C 35–45 slok/s, při 25 °C > 55 slok/s). Frekvenční rozsah je 1–14 kHz, s maximem mezi 1,3 a 1,7 kHz. Omezenou schopnost stridulace mají také samice.




autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
14. června 2013


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Kniha Rovnokřídlí České republiky


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: