Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum

Dlouhozobka svízelová.
Autor: Marek Vojtíšek

Vzhled

Dlouhozobka svízelová má rozpětí křídel 40-50 mm. Přední pár křídel je šedohnědého zbarvení s nerovnými příčnými pruhy. Zadní křídla jsou naopak výraznější, v barvě žlutooranžové. Typický je pro dlouhozobku svízelovou její dlouhý sosák, sloužící k sání nektaru. Tělo je robusní a stejného zbarvení jako přední pár křídel. Zadeček je tvořen z delších černých šupin s bílým okrajem. Tykadla jsou tmavá.

Rozšíření

Jedná se o tažného motýla, který se trvale vyskytuje v jižní Evropě a teplejších částech střední Evropy. Během své migrace se dostane do téměř všech oblastí Evropy včetně ČR. Vyskytuje se také v Asii nebo severní Africe.

Způsob života a potrava

Dlouhozobka svízelová k nám přilétá během května z jižní Evropy. Tito jedinci se podílejí na vzniku jedné generace. Pomocí přeměny z vajíčka, přes housenku a kuklu dojde k vylíhnutí imaga. Tento vývoj je poměrně rychlý. Již na podzim tato generace odlétá na jih, kde přezimuje. Následující rok se vrací znovu k nám a dá vznik nové generaci. Potravu dlouhozobky svízelové tvoří nektar z květů. Nejedná se o náročného motýla, a tak ho můžeme zahlédnout všude tam, kde je dostatek rozkvetlých květů – např. na loukách, v zahradách nebo v parcích. V přírodě si nejčastěji vybírá hadince, mydlice, bodláky nebo různé druhy chrp. V zahradách se pak často objevuje na floxách nebo petúniích. Typickou polohu dlouhozobky svízelové při sání nektaru nelze přehlédnout. Neusedá totiž na květy, ale rychlým třepotáním křídel se drží ve vzduchu, zatímco dlouhým sosákem saje nektar. Tato poloha velmi připomíná kolibříka, a často se tak mylně mnozí z nás domnívají, že právě kolibříka sledují.

Rozmnožování

Samička dlouhozobky svízelové klade jednotlivě žlutá až nazelenalá vajíčka na svízel, ptačinec nebo podobné rostliny. Za 4-6 dní se vylíhnou malé zelené housenky, které jsou velmi žravé. Během svého vývoje se housenky dobarví a kromě zelené barvy se objeví ještě bílé tečky a podélné bílé a žluté pruhy. V posledním instaru dosáhne housenka velikosti 40-45 mm a před zakuklením dojde ke změně barvy na světle hnědou. Vývoj housenky trvá okolo 20 dní. V půdě se pak vytvoří řídký kokon, ve kterém se housenka přetvoří na 30-35 mm dlouhou kuklu. Kukla je krémově hnědá s černými tečkami. Poté dojde k vylíhnutí motýla, který následně na podzim odlétá přezimovat na jih.

Ochrana

Nejedná se o ohrožený druh.

zdroje:
Eisenreichovi W. A D., 2010: Rodinný průvodce přírodou.
www.motyli.estranky.cz
www.wikipedia.org.cz