Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Tolice Vojtěška - Medicago sativa

autor: Mgr. Jana Hájková
Právě teď je doba sečení vojtěšky. Na polích můžete vídat její modrofialové kvítky a králíci jsou po ní jako utržení ze řetězu. Ovšem pochutnávají si pouze na lístečcích, stonek nechají netknutý.

třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
řád bobotvaré (Fabales)
čeleď bobovité ( Fabaceae)
rod tolice ( Medicago)

Charakteristika

Rostlina z čeledi bobovitých, která je na polích poznatelná díky modrofialovým až fialovým drobným kvítkům. Kvete od přelomu května a června až do září. Její květenství vytváří hrozen o 12 až 15 květech, které jsou seskupeny do vzpřímeně rostoucích hroznů. Plodem vojtěšky jsou lusky, které mají šedočerné zbarvení. V nich postupně dozrávají semena, díky kterým se rostlina rozšiřuje po okolí. Ta mají světle hnědou barvu a když uzrají, pak ještě více ztmavnou. Semena mají ledvinovitý tvar a ze stran jsou zploštělá.

Lodyha vojtěšky dorůstá do výšky 30 až 90 centimerů. Je po celé své délce lysá a tupě hranatá. Obvejčité listy této luskoviny jsou trojčetné řapíkaté. Na jejích koncích jsou znatelné zoubky. Palisty v podobě přívěsků na lodyze jsou čárkovitě kopinaté.

Rozšíření

Vojtěška je víceletou rostlinou, která se v běžných podmínkách dožívá až dvanácti let. Vyhovují jí teplejší oblasti a neutrální pH půdy. Původní domovinou této rostliny je oblast od Malé až po Střední Asii. Do Evropy byla později zavlečena přes území Řecka. Dnes je u nás tato rostlina hojně využívána v zemědělství. Je celkem odolná vůči dlouhodobému suchu, a to díky svému bohatě větvenému kořenovému systému, jež sahá až do hloubky několika metrů pod zemský povrch.

Ochrana

Tato rostlina není chráněna zákonem. Naopak je hojně pěstována zemědělci a často zplaňuje.

Možné užití (a zajímavosti)

Vojtěška neboli tolice setá či tolice vojtěška získala svůj lidový název lucern z anglického označení lucerne. „Z arabského pojmenování „al-fac-facah“ (tedy otec všeho jídla) vzniklo zjednodušené španělské pojmenování „alfa-alfa“, které se používá i v angličtině, a klíčky „alfa-alfa“ přidávané do salátů tak nejsou nic jiného než právě vojtěška.“ (zdroj: 1) Označení alfalfa se objevuje při použití vojtěšky jako doplňku stravy.

V zemědelství se sklízí jako krmivo ve formě čerstvých či sušených (seno) rostlin. Jako jadrné krmivo se také přidává do krmných směsí a granulátů. Podlé cest, na železničních náspech nebo na okrajích polí ji můžeme častokrát vidět jako planě rostoucí plodinu. Nezřídkakdy se kříží s tolicí srpovitou, která má žluté květenství. „Vojtěška je obtížně silážovatelná, a to kvůli vysokému obsahu dusíkatých látek, nízkému obsahu zkvasitelných cukrů a nízké pufrační kapacitě. … Díky své symbióze s hlízkovitými bakteriemi, které jí (a jiným bobovitým rostlinám) pomáhají fixovat dusík ze vzduchu, není nutné vojtěšku významně přihnojovat dusíkatými hnojivy. Vojtěška dokáže fixovat 200–300 kg dusíku na hektar půdy.“ (zdroj: 3) V zemědělství se vojtěška na polích používá jako zlepšující plodina. V kukuřičných a řepařských oblastech se seká třikrát až čtyřikrát za sezónu. V bramborářských oblastech maxinálně dvakrát. Lucen obsahuje velké množství energie především bílkovin. Dále má v sobě také vápník, železo, hořčík, fosfor, sodík, draslík a křemík, vitamíny A, B, C, E i K a obsahuje též 8 esenciálních aminokyselin.

V České republice se pěstuje hned několik odrůd tolice seté. Ty mají nejrůznější vlastnosti jako jsou například odlišné nároky na půdu, srážky, teplotu, odolnost vůči poléhání, obrůstáním po seči apod. Mezi u nás pěstované odrůdy vojtěšky patří např. Jarka, Jitka, Magda, Zuzana nebo Litava.

Vojtěška se přidává i do doplňků stravy. Jako léčivka se používá při řešení problémů s „regulací funkce jater a ledvin, hladinou cukru v krvi, napomáhá růstu kostní tkáně, reguluje střevní mikroflóru (, čímž může zlepšit metabolismus), působí protizánětlivě. Je schopna snižovat kyselost v trávicím traktu.“ (zdroj: 3) „Léčivé účinky mají květy, mladé listy i naklíčené semeno. čínská medicína si vojtěšky vážila při léčbě vředů, nechutenství a vředových chorob v trávicím traktu, indická jí léčila nejen vředy, ale používala ji i při revmatických bolestech a proti otokům.

Moderní výzkumy ukázaly, že vojtěška umí výborně snižovat hladinu cholesterolu v krvi a brání jeho ukládání, takže výrazně snižuje riziko srdečních chorob a mozkové mrtvice. Vojtěška je dále velmi silné antirevmatikum a pomáhá při detoxikaci organismu. Léčitelé se rozcházejí v názorech, která forma podávání vojtěšky je nejúčinnější: někteří doporučují čerstvou šťávu, jiní malé množství sušené a na prášek pomleté natě zapité vodou (lze nahradit tabletami), další nedají dopustit na naklíčená semena.“ (zdroj: 1)

český název tolice vojtěška
latinský název Medicago sativa
hlavní znaky modrofialové květenství, lysá lodyha, plody lusky
rozšíření v Malá a Střední Asie, Evropa
doba květu červen-září
délka života trvalka (až 12 let)
půda neutrální pH, teplejší i suché oblasti
ochrana není

zdroje: 1) www.dtest.cz
2) www.biolib.cz
3) cs.wikipedia.org





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
5. srpna 2015


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Tolice Vojtěška - Medicago sativa


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: