Pobyt v zimní přírodě

Pohled z letiště ve Vrchlabí
Autor: Petr Kadlík

Nízké teploty

Největší nebezpečí zimy je právě zima, tedy lépe řečeno nízké teploty. Lidské tělo má teplotu 36,5°C. V zimě se u nás běžně teploty pohybují přibližně mezi 0 až -10°C. Z toho vyplývá, že teploty o 40 °C nebudou pro naše tělo příliš příznivé.

Lidé se již v pravěku začali proti zimě chránit oblékáním. Existují dvě hlavní zásady - tedy vrstvené oblékání a volba správného materiálu. O vrstveném oblékání toho bylo již napsáno hodně a tak tedy jen krátce. Více tenkých vrstev látky vytvoří více izolačních vrstviček vzduchu a tím se vytvoří větší tepelný komfort. K volbě materiálu: materiál první vrstvy by měl být na dotek příjemný a měl by být schopen odvádět pot od těla. Materiál dalších vrstev by se měl vybírat již s ohledem na zamýšlený účel. Určitě by ale měly být zastoupeny materiály chránící proti větru a vodě. Na delší cesty do přírody bychom si měli oblékat pouze materiály, které jsou odzkoušené. Vlastnosti některých materiálů se mohou třeba po namočení výrazně změnit. Většinou to poznáme na jejich 'hřejivosti' Jsou ale i materiály, které 'hřejí' i mokré (např. přírodní vlna či akryl, horší to je však s odvodem potu). U materiálu který neznáme, doporučuji tyto vlastnosti co nejdříve ověřit. Až budete na celodenní cestě a uprostřed přijdete na to, že materiál již 'nehřeje', tak bude pozdě.

Při mrazivém počasí je také nutné chránit co nejvíce povrch těla před zimou. Rukavice si vezme snad každý, ale často se zapomíná chránit obličej a krk. I když jsou dnešní sportovní bundy vybaveny vysokým zatepleným límcem, je stále vhodné nosit šálu. Nejlepší typy šál jsou typu 'rukáv'. Tyto šály totiž lze nejenom omotat kolem krku, ale také je lze přetáhnout přes hlavu a krk a chránit tak dokonale celý krk a část mezi límcem bundy a čepicí. U nás nebývají takové mrazy, aby bylo nutno používat kukly a obličejové masky.

Vhodné je ale používat krém. Je dobré se ale vyvarovat krémům s větším obsahem vody (hydratační přípravky). Ta totiž může zmrznout a to není vhodné. Lidé si často na zahřátí berou sebou kapku alkoholu. To není vhodná cesta. Alkohol totiž roztahuje cévy a umožňuje rychlejší proudění krve. Když je někomu zima a lokne si alkoholu, tak se na chvíli zahřeje. Jenže po této chvilce následuje ještě silnější pocit chladu. Krev může proudit rychleji do prochladlých periferních částí těla a tělo pak rychleji ztrácí tělesnou teplotu. Člověk pod vlivem alkoholu také nemusí jednat vždy adekvátně situaci. Má snížený úsudek, potlačen pud sebezáchovy a pak často dochází k nehodám. Proto pozor na alkohol.

Vítr

Tabulka teploty a intenzity větru

V létě je vítr celkem příjemná záležitost. Když ale na podzim spadnou teploty dolů, začne vítr tyto teploty ještě výrazně snižovat. To sebou přináší možnost podcenění aktuální teploty. Přípravu před výletem byste tedy neměli spokojit pouze s pohledem na teploměr, ale přesvědčit se jaký vítr momentálně fouká, nebo podle předpovědi má foukat.

Slunce

Slunce je velmi záludná záležitost. Jeho paprsky dodávají na zem teplo, zimní krajina zalitá slunečním světlem je velmi příjemná na pohled. Ovšem sluneční paprsky přináší také velmi vážné riziko v možnosti poškození očí. Sluneční paprsky se totiž nedostávají do očí pouze přímým dopadem ze slunce, ale také odrazem od sněhu. Tím se násobí dávka slunečního záření, která působí na vaše oči. V létě se často lidé chrání slunečními brýlemi, ale v zimě na to zapomínají. Za slunečného dne by měli být sluneční brýle stejně důležitým doplňkem jako třeba šála či rukavice. Sněžná slepota byla častým onemocněním u nezkušených zlatokopů. Místní domorodci se ale před tímto jevem chránili jakýmisi brýlemi z kůry nabarvené na černo s vyříznutými úzkými otvory.

Omrzliny a podchlazení

Podchlazení jde o snížení tělesné teploty vlivem chladného prostředí. Čím menší teplota, tím rychleji organismus ztrácí teplo. Podchlazení se projevuje snížením teploty, poté nezájmem, otupělostí, a následně může docházet i k upadání do spánku. V této fázi je již velké nebezpečí smrti. Již nejeden člověk přišel o život tím, že si někde unavený v zimě sedl a ráno ho již našli umrznutého. Únava výrazně urychluje prochládání organismu.

Omrzliny vznikají při vystavení nedostatečně chráněných částí těla silnějšímu mrazu. Nejdříve se objeví svědění a zarudnutí, poté již přicházejí příznaky jednoho ze tří stádií omrzlin:

1 stupeň: Kůže je voskově bílá, chladná a necitlivá. Po zahřátí dochází k úplnému uzdravení.
2 stupeň: fialová kůže s puchýři. Můžou přetrvávat až 3 dny. Podle závažnosti může, ale i nemusí dojít k poškození tkání.
3 stupeň: zčernání postižené části, ztvrdnutí tkání, nastává poškození tkání. Je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Při posledním stupni může dojít k vytvoření hlubokých omrzlin. Poté se tkáň může natolik poškodit, že může dojít i k samovolnému odpadnutí některých částí - jako jsou třeba prsty u nohou. Toto byl častý problém u některých německých vojáků obléhajících Stalingrad. Vojáci tam tehdy byli vybaveni nedostatečnou zimní výstrojí a na pověstném ruském mrazu trávili dlouhé hodiny. Poté se také stávalo že najednou nebohý voják zjistil že mu v botě chrastí odpadlý prst.

Na zimní výlet se tedy nezapomeňte dobře obléci, nepít alkohol, říci někomu kam máte namířeno, vzít si sluneční brýle, svačinu a užít si procházky.