Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Krkonošský národní park - KRNAP

KRNAP se rozkládá na našem nejvyšším pohoří - Krkonoších. To jistě všichni víte. Rozlohou jsou sice malé, ale velké co se týče rozmanitosti přírody, svou historiií a kulturou. Právě to jsou důvody, proč byl v Krkonoších založen v roce 1963 národní park.


Význam

Sněžka - klikněte pro zobrazení detailuSněžka
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
Krkonoše hráli velmi významnou roli při zalednění Evropy při poslední době ledové. Právě o masiv Krkonoš se zastavil severský ledovec a přinesl s sebou původně severské druhy rostlin a živočichů. Díky příznivým klimatickým podmínkám zde některé přežívají dodnes. K těmto severským druhům se přidaly z jihu i druhy alpské, které se s severskými druhy (glaciálními relikty - pozůstatky doby ledové) mohly křížit a vznikly tak nové druhy rostlin a živočichů, které se jinde nevyskytují. Říká se jim endemity.

Přírodní poměry

Labe mezi Špindlerovým mlýnem a Vrchlabím - klikněte pro zobrazení detailuLabe mezi Špindlerovým mlýnem a Vrchlabím
autor: Petr Kadlík, http://www.priroda.cz
Krkonoše se nachází v mírném klimatickém pásu s převažujícím západním větrem. Průměrná roční teplota je zde 6oC až 0oC. Nejteplejším měsícem je červenec. Naopak nejchladněji je v lednu. V podzimních měsících je zde velmi častá teplotní inverze. Sníh zde začíná padat již od listopadu a sněhová pokrývka vyroste až do výšky tří metrů. Ve vrcholových polohách se sníh drží někdy až do konce května.

Velký význam pro vznik Krkonoš měly horotvorné procesy v prvohorách. Krkonoše byly však vyzdvihnuty až při alpínském vrásnění koncem starších třetihor. Na vzhled pohoří měly také velký vliv zde pramenící řeky a již zmíněný severský ledovec, který rozšířil úzká ledovcová údolí. Tato ledovcová údolí rozeznáme od říčních podle jejich tvaru. Ledovcová mají tvar písmene U a říční V.

V Krkonoších pramení několik významných českých řek. Největší a asi nejvýznamnější je Labe. Dále jmenujme třeba Úpu, Jizerku a Mumlavu. Vody z české strany Krkonoš odtékají do Severního moře. Turisty oblíbéné jsou krásné vodopády těchto řek, kterých je v Krkonoších 20. Na polské straně hor se nachází také několik ledovcových jezer. Ostatní vodní plochy jsou většinou umělého původu, nebo se jedná o rašeliništní tůňky a jezírka.

Flora

Z českých hor pouze v Krkonoších můžeme vidět všechny čtyři vegetační stupně.

Submontánní (400 - 800m.n.m.) zde rostou především listnaté či smíšené lesy s desítkami druhů rostlin. (ukázka tohoto vegetačního stupně na fotografii výše)

Ve vyšších partiích byly v minulém století tyto smíšené lesy (tzv hercýnská směs - smrk, buk a jedle) nahrazeny málo odolnou smrkovou monukulturou. Smrk jako takový je totiž díky svému mělkému kořenovému systému velmi náchylný k vyvrácení. Jedle a buk mu tak poskytují podporu. Navíc buk svým opadaným listím příznivě působí na kyselost půdy. Naopak smrk a buk dávají oporu jedli, protože je náchylnější na emise. V bylinném patře tohoto lesního ekosystému můžeme spatřit například velmi známou bleduli jarní. Hojný je zde také devětsil lékařský. Vyskytuje se zde také mimo jiné i jedem druh silně ohrožených krkonošských orchidejí Prstnatec bezový.

montaní stupeň na Rýchorách - klikněte pro zobrazení detailumontaní stupeň na Rýchorách
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
Hercýnská směs volně přechází do montánního stupně (800 - 1200 m.n.m.) s převahou horských smrčin s rozlehlými porosty travin a kapradin. Do tohoto stupně lze zařadit i druhově velmi rozmanité horské louky. Jmenujme alespoň nějaké orchideje. Pětiprstka žežulík, stavač širolistý, májový s dalších rostlin třeba, kruštík širolistý, křivatec žlutý, lipnice alpská, hořec tolitovitý, lilie cibulkonosná a další.

supalpínský stupeň - klikněte pro zobrazení detailusupalpínský stupeň
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
Následuje subalpínský stupeň (1200 až 1450). Charakteristické pro něj jsou smilkové louky, klečové porosty a severská rašeliniště. Z rašeliništních druhů jmenujme například glaciální relikt ostružiník moruška, nebo kyhanku syvolistou. Mezi hojně se zde vyskytující rostliny můžeme počítat i brusnici borůvku a brusinku. Časté jsou také vřesy.

Nejvýše je položen alpínský stupeň (1450 - 1602 m.n.m.) Zde se vyskytují již jen kamenité sutě s travnatým a lišejníkovým porostem.

Určité druhy rostlin žijí také na lavinových svazích. Například krkonošský endemit růže převislá, bříza karpatská, koniklec jarní nebo vrbka úzkolistou a jeřáb krkonošský

Na území Krkonošského národního parku se vyskytuje několik tzv. zahrádek. Jedná se o místa, kde je díky větru a klimatickým podmínkám neobyčejná pestrost druhů rostlin.Nejznámější je asi Čertova a Šustlerova zahrádka. Roste zde například již zmíněný jeřáb krkonošský. Kopyšník tmavý, zlatobýl alpínský oměj, lilie zlatohlavá a cibulkonosná a další.velmi známá a v poslední době poměrně rozšířená krkonošská rostlina, hořec tolitovitý.

Fauna

Liší podle výškových vegetačních stupňů. Častými obyvateli horských lesů jsou například jeleni, srnci, lišky, kuny, jezevci a mnoho druhů ptáků. Z bezobratlých jmenujme světélkující žížalu podhorskou, tesaříka obecného, babočky.

Je zákonité, že čím výše se nacházíme, tím méně spatříme druhů rostlin i živočichů. V alpínském stupni žijí jen ty největší otužilci. Mezi ně se řadí především několik druhů hmyzu. Jmenujme třeba hřebenuli ryšavou, lýkovce. V kleči zde běžně hnízdí i někteří ptáci. Třeba pěvuška modrá, kos horský. Ze savců se zde vyskytuje třeba rejsek a jiní hlodavci.

Vznik KRNAP

Právě díky této jedinečné druhé skladbě a nádherné přírodě byly Krkonoše v roce 1963 vyhlášeny národním parkem. Jedná se o nejstarší národní park u nás.

Zóny národního parku

Celá plocha (necelých 370 Km2) je rozdělena do tří zón
1 zóna - Nejpřísněji chráněná část KRNAP. Většinou se jedná o vrcholové partie Krkonoš. Patří do ní rašeliniště, horské květnaté louky, ledovcové kary.
2 zóna - Většinou obklopuje 1 zónu
3 zóna - Oblast intenzivně využívaná rekreačně a turisticky Ochranné pásmo - Není přímo součástí národního parku, ale chrání území NP před rušivými vlivy.

Turistické trasy

Černohorské rašeliniště - klikněte pro zobrazení detailuČernohorské rašeliniště
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
Návštěvníci mají na výběr ze sedmi set kilometrů turistických tras, které vedou všemi zónami. Na své si přijdou jak milovníci nenáročných procházek, tak i zdatnější výletníci. Trasy jsou značeny klasickými červenými, modrými, žlutými a zelenými značkami. Na polské straně pak ještě černými. Při výběru tras Vám pomůžou tištěné brožury s popisem tras, které vydala správa KRNAP. Jsou k dostání na všech informačních centrech KRNAP. Správa KRNAP pro návštěvníky připravila také několik naučných stezek: Na Černohorském rašeliništi, v Čertově dole, nebo třeba na Rýchorách.

Správa KRNAP

Vrchlabí - klikněte pro zobrazení detailuVrchlabí
autor: Petr Kadlík, http://www.priroda.cz
Správa KRNAP sídlí v malém podhorském městečku jménem Vrchlabí. Budova správy se nachází na okraji městského parku v centru města.
Adresa: Dobrovského 3, Vrchlabí 543 11
Email: posta@krnap.cz
web: www.krnap.cz

Správa KRNAP provozuje i informační střediska ve Vrchlabí, Špindlerův mlýn, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Pec pod Sněžkou, Temný důl a Strážné (sezónní). Správě KRNAP patří také některá muzea
KM Vrchlabí - budova kláštera - expozice Kámen a život a dům č.p. 224 - expozice řemesel a počátky turistiky v Krkonoších
KM Jilemnice - zámek - expozice Počátky lyžování a o historii a kultuře západních Krkonoš
KM Paseky nad Jizerou - Památník zapadlých vlastenců
KM Pec pod Sněžkou - expozice Obří důl - poklad Krkonoš

Zdroje
Fauna Krkonoš (RNDr. Jiří Flousek, RNDr Jan Vaněk)
Květy Krkonoš (RNDr Jan Štursa)
Web www.krnap.cz





Debata k článku 'Krkonošský národní park - KRNAP'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz