Větrná elektrárna v Krušných horách

To, že vítr je stoprocentně ekologický a obnovitelný zdroj energie věděli už naši dávní předci, když jím nechali pohánět lodě nebo mlít mouku. My jsme na tu moudrost na chvíli zapomněli v opojení silou páry a spalovacích motorů, ale začínáme ji naštěstí znovu objevovat. Teoreticky je to i velmi jednoduché, chtělo by se říct nejprimitivnější ze všech forem výroby elektřiny. Stačí mi nějaký větrný kopec, velká vrtule do které se bude moci vítr silně opírat a generátor, pomocí kterého roztočená vrtule vyrobí elektřinu.

Jenomže nic na světě není tak jednoduché. Těžko hledat plochu kde je trvale dostatečný vítr. Ideální na to je například Antarktida, jedno z největrnějších míst na Zemi (průměrná rychlost větru je tam 45 km/hodinu, rekord dokonce 250). Například australská výzkumná stanice Mawson je napájena právě z větrné elektrárny, která plně pokrývá nároky výzkumníků na energii. A nepotřebují jí zrovna málo - téměř 1 MW. My máme tu smůlu / štěstí, že žijeme v mírnějším pásmu.

Proto pokud chceme dosáhnout smysluplného výkonu, nestačí nám jedna nebo tři turbíny. Proto vznikají takzvané větrné farmy. Společnost Czech Venti chce postavit 4 takové farmy pod společným názvem 'Větrný park Chomutov' v Krušných horách, kde po více než 3/4 roku vane vítr o pro tyto potřeby dostatečné síle. Jedním z důvodů vzniku parku je i závazek, který ČR má vůči Evropské unii a to do roku 2010 vyrábět minimálně 8% energie z obnovitelných zdrojů.

Větrný park má být vybudován z 96 elektráren, z toho 58 bude od dánské firmy NEG Micon s výkonem 1,5 MW a 38 od německé firmy De Wind s výkonem 2 MW. Celý park by pak měl dodávat 163 MW elektrické energie. Což je vzhledem k tomu, že je to vlastně energie 'zadarmo' jistě dobrá zpráva.

Nicméně jsou zde i jiné otázky. Otázka, která musí vzhledem k zaměření serveru Příroda.cz padnout je vliv té stavby na životní prostředí. Často přetřásaná otázka je co na takovouhle stavbu 'říkají' ptáci. Listy větrných elektráren mají při otáčení poměrně slušnou rychlost a mohlo by se zdát, že třílistá vrtule elektrárny s průměrem 80 metrů posazená na 80 metrovém stožáru musí být pro ptáky doslova vražedná. Výzkumy a dosavadní zkušenosti ale naštěstí ukazují, že to není pravda. Ptáci pravděpodobně včas varuje 'šum' otáčejících se rotorů a umožní jim to bezpečně se vyhnout.

Další vliv může být pro faunu a flóru žijící v blízkém okolí stavby. Těm už může hluk (byť relativně slabý) a stroboskopický efekt, který vzniká při rotaci listů vrtule, střídavě zakrývají a odkrývají svítící slunce způsobit větší problémy. Další nepříjemnosti mohou nastat v zimě. Na listech vrtule se někdy tvoří námraza. V momentě, když se tato námraza z roztočeného rotoru 'utrhne' vyletí značnou rychlostí ve směru otáčení a může způsobit zranění všem kdo budou poblíž.

Jednoznačný je dopad na krajinu. Už při výstavbě se okolní příroda značnou měrou zatíží. Je totiž potřeba počítat nejen se zátěží při stavbě samotného větrného parku, ale i navazujícími potřebami. Například elektrická síť v Krušných horách není ani zdaleka připravena na množství energie, které bude elektrárna předávat do sítě. Bude proto potřeba natáhnout a zakopat (rozvod bude řešen pod zemí, nikoliv na sloupech) 121 kilometrů elektrického vedení. Na druhou stranu je ale spravedlivé uvést, že jak díky minulosti tak i díky 'Severočeské uhelné pánvi' patří Krušné hory k nejvíce poškozeným, co se týče přírody. I když, jestli zrovna tohle je ten správný důvod toto území ještě více poškodit...

Při posouzení celého projektu nám ještě zbyl jeden další důležitý prvek životního prostředí - člověk. Mohlo by se zdát, že není důvod aby takový zdroj elektrické energie Vám nebo mě nějak vadil. V nejbližším okolí nejsou žádné velké obytné oblasti. Navíc tam řada lidí z kraje postiženého velkou nezaměstnaností může najít práci. Nás ostatní maximálně při výletu do tohoto kraje čeká nečekaný a nezvyklý výhled. A přiznávám se, že jako člověk se vztahem k technice bych byl na takový výhled zvědavý.

Jenomže on ten projekt má i širší souvislosti. A když už bude větrný park postaven (což by mělo být v roce 2006) tak od nich bude ČEZ vykupovat elektrickou energii za trojnásobek obvyklé ceny. Tato cena je ustanovena ze zákona a ČEZ nemůže jinak. Přitom elektřiny je v naší republice obecně naopak spíše přebytek a prodáváme ji do sousedních států. Takže ve finále budeme mít sice ekologickou elektrárnu s malým (rozhodně ale ne nulovým) dopadem na životní prostředí, která bude vyrábět drahou elektřinu a vlastně se ani nevyplatí ji využívat. Myšleno že se nevyplatí nám, běžným občanům. Rozhodně se vyplatí provozovateli. ČEZ kvůli ní ale určitě neuzavře žádnou jinou, starou a neekologickou elektrárnu. Z jeho hlediska by bylo takové jednání proti jeho zájmu - jako u každé jiné firmy je její prvotní zájem zisk.

Osobně považuji větrné elektrárny jako velmi zajímavou a ekologickou technologii. Právě i s ohledem na její už na začátku zmíněnou relativní jednoduchost. Její využití ale v takovýchto 'mega elektrárnách' považuji za jemně řečeno problematické. Myslím si, že výhodnost větrných elektráren je právě opačná. Jako lokální zdroj elektrické energie. Takovou elektrárnu dokonce dnes není ani problém získat, na českém trhu je vyrábí například firma Taawin.

Zdroje které projekt větrného parku pohltí, jak lidské tak i finanční a technologické, by myslím mohly být využity výhodněji. Třeba právě při vývoji jiných, účinnějších metod získávání elektrické energie vhodných pro takovéto určení.