Správné citace - proč a jak citovat

autor: RNDr. Jiří Jakl
Bez odborných citací by odborná věda nemohla fungovat, ale i v té vědě popularizační mohou být citace důležité. Potřebu citovat nebo rozumět citacím můžeme mít každý.

Způsob citací se liší obor od oboru, dokonce i časopis od časopisu, přestože na citace existují obecné normy (u nás platná ČSN ISO 690). Jasné oddělení vlastních myšlenek od převzatých je záležitostí etiky, dodržení autorských práv a odborné úrovně autora. Bibliografická citace je souhrn údajů o citovaném dokumentu, umožňující jeho jednoznačnou identifikaci. Odkazem na citace se rozumí odvolání v textu na citaci, uvedenou na jiném místě. Existují v zásadě tři možnosti umístění vlastní bibliografické citace: na konci téže strany pod čarou, v dílčím seznamu na konci kapitoly nebo v samostatném seznamu použité literatury na konci práce.

V popularizačních časopisech a časopisech pro nejširší veřejnost (magazíny, noviny apod.) se s citacemi moc nesetkáváme. Čtenáře by odborné citace jen rozptylovaly, čtenáře zajímají jen fakta a už ho nezajímá, odkud byla ta která část textu případně převzata. Na serveru Příroda.cz citace uvádíme jednak kvůli autorským právům, jednak chceme poskytnout informační servis čtenářům, kteří si mohou dohledat i další informace k nabízeným tématům.

Zde jsou citace naprostou nezbytností (citace je věc etiky, cituje se kvůli možnosti ověření uváděných tezí a kvůli možnosti získání případného širšího přehledu o problematice). Všechna fakta uváděná v textu a získaná jinak než vlastním výzkumem autora mají být doprovázeny citacemi. Setkáme se tu i s latinskými zkratkami jež si nyní vysvětlíme:

"sec." - z latinského "secundum" čili česky "podle"; Delphino (1975) sec. Yasukawa (1992) - v práci Yasukawa (1992) je převzatý text z Delphino (1975), přičemž k vlastní práci Delphino (1975) se pisatel, který tuto práci cituje, nedostal

"in" - český překlad je "v"; Jakl in Nooteboom (2006) - Jaklův příspěvek (kapitola) v Nootebomově publikaci (nejspíše knize) z roku 2006

"et" - český překlad je "a" nebo v angličtině též "&"; Patočka et Strunecká (1995) - publikace Patočky a Strunecké (žádní další autoři) z roku 1995

"et al. " - z latinského "et alii" čili česky "a kol." nebo "aj."; Patočka et al. (1995) - publikace Patočky (hlavního autora) a kolektivu z roku 1995

"ed." - editor publikace


Další zásady

1) v textu jsou autoři citováni v 1. pádě
2) citace v textu jsou uvedeny v závorkách, podle větného kontextu ve formátu např. Patočka (1995) nebo (Patočka 1995)
3) zkratka křestního jména autora a případně údaj o editorství se označují jen u citací v seznamu literatury, ne v textu, tzn. v seznamu literatury se píše Patočka J. (ed.) (1990) a v textu jen Patočka (1990)
4) u všech citovaných děl je sjednocen způsob citace
5) jména autorů se uvádějí ve stejném pořadí, v jakém jsou uvedena v prameni údajů v originálním dokumentu
6) jména jednotlivých autorů se oddělují středníkem nebo čárkou
7) v případě zkracování jmen časopisů jsou zkratky jednotné, nejlépe sjednocené podle nějakého periodika či databáze zkratek (v botanice např. Botanico-periodicum-huntianum či databáze Index of Botanical Publications), (Zpr. Čs. Bot. Společ., Příl. 1979/1) a všechna slova zkráceného jména jsou psána s velkým počátečním písmenem

Příklad citace - článek v časopise:
Patočka J., Strunecká A., Jakl J. (2002); Magnolie mohou být nejen krásné, ale i užitečné; Psychiatrie 6 (4): 247-251

Hlavním autorem je J. Patočka (pokud citujeme tuto práci v textu, stačí napsat Patočka et al. 2002), článek se jmenoval "Magnolie mohou být nejen krásné, ale i užitečné ", vyšel v časopise "Psychiatrie", ve 4. čísle, 6. ročníku, v roce 2002

Příklad citace - kniha:
Cigánová K., Červenka M. (1989); Klíč k určování dřevin podle pupenů a větviček; SPN, Praha

Autory v textu lze citovat Cigánová et Červenka (1989), knížka se jmenovala "Klíč k určování dřevin podle pupenů a větviček", vydalo ji "SPN" (Státní pedagogické nakladatelství) v Praze v roce 1989.

Ve skutečnosti je problematika citací literatury ještě složitější, protože tentýž hlavní autor publikací mohl vydat publikací během jednoho roku vícero (pak vedle roku udáváme pomocná písmena - např. "Patočka 2002a"), různé časopisy mohou vyžadovat celá křestní jména autorů a mohou různě preferovat použití středníků a čárek, někdy se z úsporných důvodů označí citované zdroje čísly a v textech jsou citována čísla publikací, nebo se informace o citované práci doplní i počtem stran, ilustračních obrázků, map apod.

Elektronické dokumenty

Díky rozvoji moderních informačních technologií je dnes velké množství informací publikováno mimo jiné i elektronickou cestou. V současnosti již existuje mezinárodní norma ISO 690-2 , která problematiku citování elektronických informačních zdrojů řeší.

Důležitou odlišností oproti tradičním dokumentům je dynamičnost elektronických dokumentů - mohou být neměnné nebo mohou být měněny (aktualizovány), ať už po stránce obsahové nebo z pohledu formální úpravy. Dokumenty na Internetu mohou být přesunuty na jiné místo nebo zcela odstraněny ze serveru poskytovatele, proto je nezbytné poskytnout maximum informací o citovaném zdroji, aby bylo možné jej vyhledat prostřednictvím vyhledávacích služeb. Někdy lze dokument vyhledat snadno podle názvu, došlo-li jen k jeho přesunutí na jiný server nebo k modifikaci jeho původní adresy (URL). Pokud byl dokument odstraněn ze serveru poskytovatele, neznamená to ještě, že zmizel úplně. Řadu dokumentů je možné vyhledat v archivech, jedním z nich je například Internet Archive .

U citovaných elektronických zdrojů uvádíme kromě názvu a autora:
1) druh nosiče - uvádí se v hranatých závorkách za názvem citovaného dokumentu: [online], [CD-ROM], [magnetická páska], [disk], např. "Informace na dlani 2002 [CD-ROM]"
2) vydání - například pořadové číslo verze programu
3) datum aktualizace nebo revize - je-li tento údaj uveden společně s datem zveřejnění, měl by být součástí citace, neboť aktualizace mohla způsobit změnu obsahu původního dokumentu
4) datum citování - uvádí se v hranatých závorkách v jazyce originálu u dokumentů, které mohou podléhat změnám, tj. u online dokumentů, případně tehdy, nelze-li zjistit datum zveřejnění, před datem citování se uvádí zkratka cit., např. takto: [cit. 1998-08-25]
5) údaj o dostupnosti (URL) - tato informace se označuje slovy "Dostupný z" nebo ekvivalentní frází, např. "Přístup z", "Dostupný na", "Available from", včetně přístupového protokolu či služby: např. Dostupný z WWW:, URL zdroje se uvádí mezi znaky < > (špičaté závorky) takto:

Pozn.: běžné počítačové programy (hlavně produkce Microsoftu) se necitují; u speciálních programů (např. statistických) se cituje manuál jako kniha

Příklad citace - elektronický článek (vyčerpávající způsob):
JOSEPH, Heather. An economic model for Web enhancements to a print journal. Journal of Electronic Publishing [online]. 2002, vol. 7, no. 3, April [cit. 2002-05-27]. Dostupný na WWW: <http://www.press.umich.edu/jep/07-03/joseph.html>. ISSN 1080-2711.

Příklad citace - elektronický článek: (jednoduchá citace článku z Příroda.cz)
Jakl J. (2006); Dříny a svídy - naše dřínovité [2006-01-26]; Příroda.cz [online];
URL: <http://priroda.cz/lexikon.php?detail=555> [cit. 2006-30-01]

Příklad citace - elektronický článek (citace elektronického článku v elektronickém článku):
Pravidla pro psaní rukopisů (Katedra botaniky PřF MU v Brně)

Citační databáze

Pakliže se již vyznáte v citacích, můžete využít citační databáze. Jejich přehled najdete na Botanice nikde - knihovny, vědecké databáze.

Použité informační prameny
Pravidla pro psaní rukopisů (Katedra botaniky PřF MU v Brně)
Jak zpracovávat bibliografické citace (ÚK VŠB-TUO)
Projekt Bibliografické citace (Citace.com)



autor:
datum vydání:
1. února 2006


Diskuze k článku „Správné citace - proč a jak citovat“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!