Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Letí na jih aneb z historie zimování

Na podzim spoustu ptačích druhů odlétá a na jaře se zas vrací. Lidé si toho samozřejmě všímali a zajímalo je, kam a proč. Již Aristoteles, první zoolog se nad touto otázkou zamýšlel. Odpověď samozřejmě neznal a tak se ve svých dílech přikláněl k obecně rozšířeným fámám. Někteří ptáci se ukrývají na zimu do vody, jiní se zarývají do bahna. Vlaštovky zimují ve vodě a špačkové dokonce na Měsíci.

Vlaštovka obecná - klikněte pro zobrazení detailuVlaštovka obecná
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
Německý učenec Leopard Frish učinil pokus a chtěl dokázat, že vlaštovky opravdu tráví zimu pod zamrzlým ledem. Na podzim roku 1740 chytil několik vlaštovek, omotal jim kolem nožky barevnou nitku a pustil je. Na jaře se tyto vlaštovky vrátily do hnízd a Frish podrobil nitky z jejich nohou zkoumání, ale důkaz, že byli několik měsíců pod vodou nenašel.

Vraťme se k Aristotelovi. Některá jeho pozorování již ale zaváněla pravdou. Po uplynutí podzimní rovnodennosti přilétají ptáci z chladných oblastí, aby se vyhnuli zimě. A to nejen do sousedících zemí, ale i dále. Po jarní rovnodennosti se opět vracejí, aby se vyhnuli vedrům. Aristoteles popsal i přesná místa, kam kteří ptáci létají. Jeřábi ze stepí do bažin Nilu, pelikáni od řeky Strumy k Dunaji, kde zakládají hnízdiště.

Ale až ve 13. století se stejným problémem začal více zabývat císař-přírodovědec Bedřich II a dospěl k názoru, že naprosto všechno jinde zimující ptactvo odlétá a tím zcela vyvrací myšlenku o zimování ve vodě. Bedřich II pozoruje vliv počasí na odlet, ptačí pelichání a houfování před odletem. Již v této době si mnozí evropští přírodovědci všímali velkých hejn evropských ptáků při svých cestách po Asii a Africe. Na zimu přiletěli a na jaře odlétli. Ovšem až roku 1822 byl chycen v Německu čáp, který měl krk probodnutý prokazatelně africkým šípem. Jeho zranění ale nebylo vážné, proto čáp mohl absolvovat cestu a zdárně dále žít. V roce 1710 byla v Německu také chycena volavka s kroužkem navlečeným v Turecku. Tyto řídké objevy se stali impulsy pro hledání pravdy. Trvalo však ještě několik desítek let, než se vědci začali ptačím stěhováním zabývat podrobněji.

Revoluční kroužkování

Dnes obecně přijatý postup však nebyl v začátcích přijímám s nadšením. Existovalo mnoho spolků protestujících proti této metodě. Prý ptákům škodí. V roce 1899 dánský profesor Ch. Mortensen značkoval ptáky lehkými kroužky s vyrytou adresou a navlékal jim je na nohy.Označil takto asi sto ptáků. V roce 1901 se začal zabývat označováním německý pastor a ornitolog Johann Tinemann v oblasti Baltského moře. Tedy v místě, kde je podle dnešních pozorování nejhustší přelet ptáků.Díky jeho propagaci kroužkování a osobní usilovné práci se tento způsob stal nejúčinnější metodou výzkumu tažných ptáků. Dnes je okroužkováno na několik desítek milionů ptactva. V Česku se začalo s kroužkováním v roce 1914. Tehdejší Československá ornitologická společnost vznikla v roce 1934 při Národním muzeu v Praze a je dodnes sídlem kroužkovací stanice. Na kroužkování ptactva se podílí i stovky dobrovolníků a navíc jsou ptačí tahy sledovány i radary.

Letí na jih?

Čáp - klikněte pro zobrazení detailuČáp
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
Řada ptáků letí opravdu na jih. Ale spíše je to jihovýchod či jihozápad či přímo východ nebo západ. Skřivani polní z České republiky létají do jihozápadní Evropy. Vlaštovky obecné či pěnice černohlavé do Afriky na jih od Sahary. Ovšem někdy to mají dokonce rozdělené... Racci chechtaví ze západní části republiky létají na západoevropské pobřeží Atlantiku a z východní části do jihovýchodní Evropy.

V roce 1876 Palmén vyslovil teorii, že ptáci mají své cesty pevně dané, jako ulice ve městě. Dlouho se tato teorie držela, dnes ale víme, že trasy se různí, letí v širokém pásu či klikatě. Také víme, že pokud se například z důvodu změny klimatu nepříznivě změní přezimoviště, ptáci trasu změní úplně. Například na egyptských freskách 45 století starých se vyskytují husy běločelé a bernešky rudokrké. Zřejmě sem v tu dobu létaly zimovat ze Sibiře. A dnes po nich není ani stopy. Stejně tak, pokud se změní vhodné vodní toky či se blíže objeví stejně příznivá oblast, kterou houfy ptactva využijí k zimování.

Zimoviště se mohou měnit, ale domovina se nemění. Na jaře se ptáci opět vrací do svých původních hnízd. A vracet se nemusí po stejné trase, po které odlétali. Často se trasa změní, neboť podzimní a jarní podmínky mohou být rozdílné a to, co jim vyhovuje na podzim, nemusí být vhodné na jaře.

Stěhování ptactva však dodnes skrývá mnoho tajemna a záhad.

Takže až uvidíte houfy vlaštovek, popřejte jim šťastnou cestu do Afriky...

Zdroje: Jurij Dimitrij, Ptáci

fotografie:Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz





Debata k článku 'Letí na jih aneb z historie zimování'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Plot

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz