Krysa obecná - Rattus rattus

Krysa obecná
Autor: Miloš Anděra

Vzhled

V Evropě se mohou vyskytnout tři poddruhy, které se liší zejména zbarvením. Rattus rattus rattus, R. r. alexandrinus a R. r. frugivorus. Zbarvení je většinou černohnědé, ale vyskytují se také světleji zbarvení jedinci, které můžeme zaměnit s šedohnědým potkanem. Některé krysy mohou být i úplně černé. Nehledě na tmavší zbarvení je na rozdíl od potkana její srst mnohem jemnější a lesklejší. Ušní boltce má krysa větší a tenčí, než potkan a navíc je má růžové a téměř průsvitné. Krysa má viditelně delší ocas než tělo a hlavně je tenký, zatímco u potkana je ocas kratší, tlustší a více porostlý krátkými chlupy. Délka těla je až 240 mm, ocas až 260 mm a samci jsou poněkud větší než samice. Krysa váží 140 - 230 g.

Způsob života a potrava

Krysa má nejraději obilí a obilné produkty, v tropech však žere i kokosové ořechy nebo cukrovou třtinu. Způsobuje tak velké škody v obilních skladech, které se zvyšují i tím, že krysy si v hromadách obilí vyšlapávají ochozy a cestičky. Ty jsou jasně viditelné jako tmavé pěšinky zatuchle páchnoucí močí. Krysy tedy působí škody nejen přímou konzumací obilí, ale i tím, že velkou část zásob znečistí trusem a močí, takže jsou pro lidskou spotřebu nepoužitelné. Živí se také zrním nebo ovocem. Potravu si přidržuje předními tlapkami stejně jako myš domácí.

Krysa vyhledává suché prostředí a velmi často obývá suché a prohřáté půdy například nad chlévy nebo sýpkami. Umí velmi dobře šplhat. Mláďata vychovává v teplých dutinách ve zdech nebo mezi trámy. Na rozdíl od potkana, který se rád usazuje ve vodních strouhách nebo v kanalizaci, není krysa milovníkem vlhka. V dřívějších dobách se krysa vyskytovala v lidských sídlech velmi hojně. Ovšem se změnou v ukládání zásob potravy v klimatizovaných halách a také vlivem likvidační kampaně s pomocí pesticidů byla krysa, na rozdíl od odolného potkana, v tomto prostředí téměř úplně vyhubena. V teplejších zeměpisných pásmech se jí vede podstatně lépe. V tropických a subtropických oblastech žije i ve volné přírodě. Například na Krétě ji můžeme večer pozorovat jak obratně šplhá v korunách olivovníků. V severní severozápadní Evropě žijí krysy výhradně v přístavech a skladech obilí na pobřeží.

Krysa a člověk
Krysa je přenašečem mnoha různých nakažlivých nemocí, například tyfu nebo salmonelózy, a tak je v lidských obydlích nevítaným společníkem. Dodnes zůstává nejasné, zda hlavním hostitelem blechy morové, která ve středověku vyvolala epidemie dýmějového moru, byla krysa nebo potkan. Protože se tato nemoc objevila v jedenáctém století, spíše to ukazuje na to, že odpovědná je krysa.

Rozmnožování

Protože krysa vede téměř výhradně noční život, je její společenské chování mnohem méně prokoumáno než u potkanů, kteří jsou chování v mnoha laboratořích jako pokusná zvířata. Krysa je velmi plodný hlodavec a rozmnožuje se během celého roku, ovšem s jednoznačným maximem v letních měsících. Mírný průběh zimy její rozmnožovací schopnost ještě zvyšuje. Samice v jedné populaci bývají často gravidní ve stejnou dobu. Po třech týdnech samice vrhne až deset mláďat v prostorném hnízdě zbudovaném z hadrů, slámy nebo cárů papíru. Při narození jsou mláďata slepá, holá a neslyšící, v hnízdě se k sobě navzájem tisknou, aby si udržela tělesnou teplotu. Po dvou týdnech otevírají oči, začínají slyšet a na těle jim vyráží jemná srst. Velmi vrzy již všude následují matku a od tří měsíců - často však i dříve - se začínají sama neúnavně rozmnožovat.

Ochrana

I když je krysa přenašečem nakažlivých nemocí a způsobuje značné škody v sýpkách a ve skladech potravin, přesto uvažují odborníci o její ochraně jako u nás vzácného druhu.

Zajímavost

Víte, že největším druhem krysy na světe je krysa rýžová, která žije na Filipínách. Od špičky čenichu po konec ocasu měří sedmdesát až osmdesát centimetrů. Krysy jsou téměř výhradními vegetariány, pokud však v přístavních městech zavládne nedostatek potravy, pustí se i do uzených ryb. Potkani jsou naopak dokonalí všežravci.

Zdroj:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat - 2. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-060

Fotografie:Miloš Anděra - www.naturfoto.cz