Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Galapágy- Ostrovy želv

autor: Zuzana Hunalová
Pojďme si představit jeden z klenotů naší planety - souostroví Galapágy. Galapágy leží na rovníku, asi tisíc kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky, přesněji od Ekvádoru.


Základní fakta

Po 450 let lidské historie na Galapágách byly ostrovy užívány jako vězeňské kolonie, válečné přístavy,ale i výzkumné stanice. Jejich rozloha je 7994 km, což je skoro jako největší řecký ostrov Kréta. Průměrné teploty se zde po celý rok pohybují mezi 20 - 26 stupni celsia. Souostroví Galapágy je samosprávnou provincií Ekvádoru, která má i své hlavní město (Puberto Baquerizo Moreno), na jednom z ostrovů, na ostrově San Cristóbal. Za obyvatelstvo se považuje veškerá fauna,ale i dvacet tisíc lidí, kteří se zde živí především rybolovem.

Ostrovy vulkánů

Vznikly asi před 5 miliony let z ohně a lávy a staly se jedním z vulkanicky nejatraktivnějších souostroví naší planety. 45 ostrůvků a jehož největšími ostrovy jsou Isabela a Santa Cruz. Na Isabele je mimo spousty malých sopek, které jsou aktivní až poté, co se hlavní kráter uzavře poličkou ze ztuhlé lávy, také šest aktivních sopek. Menší sopky stále bublají a vypouštějí sopečné plyny. Wolf, 1707 metrů vysoká sopka, je nejvyšší sopka ostrova Isabela.

Přírodní klenot naší planety

Člověk by neřekl, že ostrovy uprostřed moře budou bez vody. Právě u Galapág je tomu tak. V hloubi ostrovů jsou ukryté prameny, o kterých kdysi věděly pouze želvy. Již v době objevování těchto, ostrovů jak objevitely tak samozřejmě i piráty, začalo docházet k populací těchto zvířat. Bylo totiž zjištěno, že želvy dokáží přežít velmi dlouhou dobu bez jídla, takže je námořníci a piráti začali brát na lodě a používat pro svoji obživu.

Významné zde nejsou jenom želvy, především ty sloní, ale i tučňák galapážský, kormorán galapážský, lachtan galapážský , leguán mořský a leguán (překvapivě) galapážský. Příroda Galapág okouzlila všechny návštěvníky. V roce 1845 to byl i slavný Charles Darwin jehož pozorování během plavby na HMS Bengle položila základ Darwinovy teorie přirozeného výběru. ..

Díky úsilí ochránců přírody a tamních obyvatel začínají Galapágy obývat stále v hojnějším počtu želvy sloní a obyvatelé Galapág si jsou vědomi toho, že je nutné Galapágy zachovat alespoň tak, jak jsou dnes, popřípadě se snažit ještě o zlepšení. Začala zde zodpovědná turistika a spoustu opatření, které nedovolují ničit Galapágy. Finance na ochranu přírody Galapág pocházejí částečně i ze státního rozpočtu republiky Ekvádor, nebo z organizace Charles Darwin Foundation, Inc a z dalších soukromých organizací.


Turistika

Pokud budete chtít Galapágy navštívit dnes, začněte se učit španělsky, přeměňte si koruny na americké dolary a můžete jet. Obyvatelům tím jen pomůžete, protože zdejší ekonomika je postavena na turistice .Turistika na Galapágách značně roste, zatímco v roce 1970 navštívilo Galapágy 4000 turistů, dnes je tento počet zhruba 60 000 ročně a stále roste. Vyšší počet návštěvníků však moc záchraně ostrovů nepomáhá.

Když zůstanete v Charles Darwin Research Station během vaší cesty do Galapág, uvidíte, že pomáhat je důležité a třeba i budete mít pocit,že byste i vy mohli pomoci. Při návštěvě www.galapagos.org můžete zjistit jak na to. Vy nebo vaše organizace, společenství nebo obchody mohou pomoci uchránit cenné přírodní světové dědictví, kterým bezpochyby Galapágy jsou.

A ještě něco navíc
V 19.století připlouvaly ke Galapágám náhodou nebo záměrně desítky lodí a mnoho kapitánů bylo nadšených z toho, že právě objevili novou pevninu, novou zem. A tak se stalo, že každý z nich začal ostrovy pojmenovávat a vzniklo z toho několik ostrovů třeba se dvěma nebo třemi jmény, ale raritou nejsou ostrovy i s osmi jmény...





autor:
Zuzana Hunalová
email: Zuza.Hu@seznam.cz

datum vydání:
7. května 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.