Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Křemenáč osikový - Leccinum aurantiacum

autor: Mgr. Jana Hájková
Tenhle nádherný kluk se nám chlubí svou červenou pokrývkou hlavy. Jeho nález rozzáří nejedna očka milovníka hub. Budete mezi nimi i Vy?

třída stopkovýtrusé - Basidiomycetes
řád hřibotvaré - Boletales
čeleď hřibovité - Boletaceae
rod kozák - Leccinum

Charakteristika

Velmi se podobá křemenáči březovému, pouze pokožka klobouku má sytější tmavě červenou barvu. Ta může být i od oranžovočervené až do hnědočervené. Rourky jsou olivové až žlutavě sivé. Na řezu mají zbarvení hnědočervené až vínověčervené barvy. Někdy mohou být i nafialovělé. Podobné zbarvení získává i dužnina klobouku a měkkých částí třeně pokud jsou vystaveny účinkům vzduchu. Drobné šupiny na třeni jsou zpočátku bílé, později získávají jemný odstín žluté. Časem také od spodu oranžoví až kaštanově hnědnou. Výtrusný prach je hnědý. Dužnina je nejtvrdší v dolní části třeně. Zbarvuje se do zelené, modrozelené až ultramarínově modré.

Rozšíření

Křemenáč osikový tvoří mykorrhizy s osikou, jak už je patrné z názvu. Mimo to ale také s topolem. Najdeme ji nejčastěji v lese, ale vzácností není ani mimo něj.

Možné užití

Tahle houba je jedlá a také chutná. U starších křemenáčů si musíme dát pozor na zdřevnatělý třeň a naopak velmi měkký klobouk. Je vhodný do polévek, do houbových směsí nebo základů pod masa nebo jako smažený řízeček. Výborný je také naložený v octovém nálevu či konzervovaný v soli nebo tuku. Je možné ho i usušit. Použít se tedy dá do všech typů houbových pokrmů.

Možnost záměny

Snadno si ho můžeme splést s křemenáčem březovým. To by nám ale nemělo vadit, protože použití při přípravě pokrmů je skoro stejné. Ale já věřím, že se nad tím zamyslíte a pokud najdete křemenáče osikového, tak ho správně identifikujete.

český název křemenáč osikový
latinský název Leccinum aurantiacum
hlavní znaky oranžovočervená až hnědočervená pokožka klobouku, olivové rourky, bílé až nažloutlé šupinky na třeni, hnědý výtrusný prach
rozšíření pod osikami či topoly
doba sběru červen-říjen
poživatelnost jedlá houba

zdroje: Doc. ing. Antonín Příhoda - Kapesní atlas hub 1
http://encyklopedie.seznam.cz

Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
23. července 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Křemenáč osikový - Leccinum aurantiacum


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: