Jak zvládají vedra naši psi a kde jim škodí lidská intuice?

Homeostáza, tedy schopnost udržet stabilní vnitřní prostředí a teplotu kolem 38 stupňů, je pro psy, kočky a drobné savce v letních měsících extrémně energeticky i biologicky náročným úkolem. Pokud chceme svým zvířatům v horku skutečně pomoci, musíme nejprve pochopit, jak funguje jejich vnitřní termoregulace, v čem se zásadně liší od té lidské a proč mohou mít naše zdánlivě logické záchranné nápady fatální následky.

Psi a jejich termoregulace s „jazykem na vestě“

Pes je z evolučního hlediska zvíře stvořené pro pohyb a vytrvalost, nikoli pro zvládání extrémních teplotních maxim. Když teplota okolí přesáhne teplotu psího těla, běžné fyzikální předávání tepla (radiace a konvekce) přestává fungovat a pes se stává stoprocentně závislým na odpařování vody.

Polypnoe: Zrychlené mělké dýchání

Hlavním a nejdůležitějším nástrojem psa proti přehřátí je zrychlené mělké dýchání, odborně nazývané polypnoe. Za normálních okolností se pes nadechne zhruba 10krát až 30krát za minutu. V momentě, kdy teplota stoupne, hypotalamus v mozku vyšle signál k přepnutí režimu. Frekvence dýchání se zvýší až na 300 až 400 nádechů za minutu.

Mělké dýchání: Pes nedýchá zhluboka do plic (to by vedlo k hyperventilaci a nebezpečnému vyplavení oxidu uhličitého z krve, což by změnilo pH organismu). Vzduch kmitá pouze v horních dýchacích cestách – v nosní dutině a tlamě.

Jazyk jako odpařovací plocha: Srdcem tohoto systému je jazyk a bohatě prokrvená sliznice tlamy. Sliny, které pes v horku produkuje v masivním množství, se odpařují proudem vzduchu. Odpařením tekutiny se odebere latentní teplo z krve, která proudí hustou sítí cév těsně pod sliznicí.

Chlazení mozku: Tato ochlazená krev směřuje do cévního pletence pod mozkem, který funguje jako protiproudový výměník tepla. Díky tomu je citlivý psí mozek chráněn před přehřátím jako první, i když zbytek těla již bojuje s horkem.

Mýtus o potních žlázách a potu na tlapkách

Často se dočtete, že psi se potí pouze na tlapkách. To je pravda jen částečně. Psi mají na polštářcích tlapek potní žlázy. Ty však v termoregulaci hrají naprosto minoritní roli. Pokud pes v létě zanechává na plovoucí podlaze mokré stopy, není to známka toho, že se úspěšně chladí. Tyto žlázy reagují primárně na stres a nervozitu (podobně jako lidské zpocené dlaně před zkouškou) a slouží k lepší přilnavosti tlapek k podkladu při útěku. Spoléhat se na to, že se pes ochladí skrze tlapky, je biologický nesmysl. Po celém zbytku těla mají psi žlázy apokrinní, které však nevylučují pot, nýbrž feromony a tukové látky definující pach zvířete.

Brachycefalický syndrom

Schopnost chladit se dýcháním je přímo úměrná ploše nosní a ústní sliznice. Zde narážíme na obrovský problém moderní kynologie: přešlechtěná plemena s plochým čumákem (mopsi, francouzští a angličtí buldočci, boxeři, pekinézové), trpící tzv. brachycefalickým syndromem.

Tato zvířata mají geneticky zkrácené lebeční kosti, ale měkké tkáně uvnitř dýchacích cest zůstaly v původním objemu. Výsledkem jsou zúžené nosní dírky, příliš dlouhé měkké patro, které zasahuje do hrtanu, a deformovaná hrtanová příklopka. Pro tato plemena je i mírné letní horko otázkou života a smrti. Jejich chladicí plocha je zlomkem plochy běžného psa a úsilí, které musí vynaložit na pouhé nadechnutí, generuje obrovské množství vnitřního svalového tepla. Dochází k začarovanému kruhu. Pes se snaží dýchat, tím se zahřívá, sliznice otékají, dýchací cesty se zužují, až nastává kolaps.

Srst jako termoizolace: Proč neholit podsadu?

Jedním z nejčastějších pochybení majitelů psů v létě je radikální ostříhání nebo oholení psa strojkem. Zde je nutné striktně rozlišovat mezi typy srsti:

Plemena s podsadou (Německý ovčák, Husky, Bernský salašnický, Retrívr): Jejich srst se skládá z krycího vlasu (pesíků) a husté, vlněné podsady. Na jaře pes podsadu vylímá (pokud ho správně vyčesáváme), čímž vznikne vzduchová vrstva. Tato vrstva funguje přesně jako izolace v podkroví domu – v zimě nepustí teplo ven, v létě nepustí teplo dovnitř. Pokud takového psa oholíte, seberete mu izolaci. Sluneční paprsky dopadnou přímo na nechráněnou kůži, která nemá pigmentaci připravenou na UV záření, a zvíře se nejen přehřeje mnohem rychleji, ale hrozí mu solární dermatitida a rakovina kůže.

Plemena s neustále rostoucí srstí bez podsady (Pudl, Jorkšírský teriér, Maltézák): U těchto plemen má zkrácení srsti smysl, protože jejich srst nemá izolační schopnosti divokého typu a dlouhá, zplstnatělá srst by naopak teplo kumulovala. Nikdy by se však nemělo jít až na kůži.

Když dobrý úmysl zabíjí

Najdete psa na zahradě, jak leží, těžce dýchá a je přehřátý. První instinkt člověka? Hodit na něj ledový ručník, polít ho vodou z hadice, nebo ho rovnou strčit do ledové vany. Tohle je fatální chyba.

Šokové chlazení ledovou vodou

Fyzikální paradox: Když na rozpálené tělo aplikujete ledovou vodu, chladové receptory v kůži vyvolají okamžitou a masivní periferní vazokonstrikci, cévy na povrchu těla se křečovitě stáhnou. Tím se uzavře krevní oběh v kůži. Krev, která se potřebovala na povrchu ochladit, je uvězněna uvnitř těla. Izolační vrstva podkožního tuku tak uzavře teplo uvnitř jádra a teplota životně důležitých orgánů (srdce, játra, ledviny) paradoxně ještě prudce stoupne.

Jak správně chladit: Voda musí být vlažná. Chladit se musí striktně od odspodu. Namáčíme tlapky, břicho, třísla a vnitřní stranu stehen, kde vedou velké cévy. Na hlavu můžeme dát vlhký (nikoli ledový) kapesník. Velmi pomáhá zapnout vedle zvířete větrák. Proudící vzduch urychlí odpařování vody z namočeného břicha, což je přesně ten princip, který tělo potřebuje.

Přikrývání mokrým ručníkem

Hodit přes záda psa nebo na klec králíka mokrý ručník s myšlenkou, že ho to bude chladit, je mýtus. Mokrý ručník na zádech psa během několika minut absorbuje teplo z těla, ale kvůli své gramáži a struktuře zabrání proudění vzduchu. Vytvoří se pod ním teplé, stoprocentně vlhké mikroklima (efekt skleníku). Pes se pod ručníkem začne doslova dusit a vařit, protože jeho dýchání už nedokáže odpařovat sliny do vzduchu, který je kolem něj nasycen vlhkostí z ručníku. Pokud ručník, tak jedině pod zvíře, aby na něm mohlo ležet, nebo s ním tlapky pouze otírat.

Klimatizace v autě a stín

Všichni vědí, že nenechávat psa v autě je základ. Přesto se to děje. Lidé si neuvědomují, jak funguje skleníkový efekt. Zaparkované auto s pootevřeným oknem na 2 centimetry se změní během pár minut v horkou past.

Častou chybou je ale i to, že majitel nechá zapnutou klimatizaci v autě a odběhne. Moderní auta mají bezpečnostní systémy, které mohou motor při přehřátí nebo chybě elektroniky samy vypnout. Klimatizace zhasne a pes v uzavřeném autě nemá šanci přežít. Stejně zrádný je stín na zahradě. Slunce se pohybuje a místo, které bylo v 10 dopoledne hlubokým stínem pod stromem, může být ve 12 hodin přímým solárním žárem, kde je pes uvázaný na vodítku nebo zavřený v kotci bezmocný.

Chladicí podložky: Ano, ale s rozumem

Většina moderních chladicích podložek funguje na bázi speciálního gelu, který se aktivuje tlakem těla zvířete. Gel absorbuje teplo z těla a odvádí ho pryč, přičemž podložka je na dotek chladnější o cca 3 – 5 stupňů než okolí, aniž by musela být v lednici. Zvíře si samo vybere, kdy na ni půjde a kdy z ní odejde. Nedochází k šokovému podchlazení.

U štěňat a psů-ničitelů ale hrozí rozkousání podložky a pozření toxického gelu. Navíc zvíře musí mít vždy možnost z podložky odejít, nikdy jí neobkládejte celé dno klece nebo přepravky.

Chladicí vesty: Dvousečná zbraň

Chladicí vesty fungují na principu odpařování vody (vestu namočíte, vyždímete a oblíknete psovi).

Kdy fungují: Při aktivním pohybu (např. krátká procházka, dogtrekking), kdy kolem psa proudí vzduch a voda se z vesty odpařuje SMĚREM VEN.

Kdy škodí: Jakmile pes vesta uschne, nebo když pes s mokrou vestou leží v autě či v místnosti bez větru. Vesta se stane izolační dekou, která nepustí teplo z těla ven. Majitel si myslí, že psa chladí, ale pes se pod ní přehřívá.

Buďme jim parťáky, které v létě potřebují

Až tedy příště uvidíte svého psa, jak leží roztažený na chladné dlažbě v předsíni, hlasitě dýchá a z jazyka mu kape na zem, už víte, že v jeho těle právě běží fascinující biologický zápas o každou desetinu stupně Celsia. Příroda psy vybavila úžasnými mechanismy, ale v moderním světě rozpáleného asfaltu, betonových sídlišť a skleněných aut jsou na tyto zbraně krátcí.

Na rozdíl od nás si pes nedokáže postavit na stůl větrák, napustit si vanu plnou vlažné vody ani si říct o to, že ho pálí tlapky. Je stoprocentně závislý na naší empatii a zdravém rozumu. Než mu tedy v dobré víře hodíte přes záda mokrý ručník nebo ho v poledním žáru vezmete na procházku kolem bloku, vzpomeňte si na to, jak funguje jeho vnitřní klimatizace. Někdy je totiž tou největší láskou, kterou svému psovi v létě můžete projevit, obyčejné společné lenošení ve stínu.

V příštím díle se podíváme na to, proč kočky zvládají horka o poznání lépe, k čemu používají vlastní sliny a jaké nebezpečí jim hrozí u pootevřených oken. Těžte s už příští pátek.

Zdroj informací: Komora veterinárních lékařů České republiky

V seriálu Domácí mazlíčci a horko vyšlo:
Jak zvládají vedra naši psi a kde jim škodí lidská intuice?