Drobným savcům v horku dopřejte studenou lahev a nejchladnější místnost

Morče
Autor: Lenka Kadlíková

V přírodě tito tvorové řeší horka jednoduše. Přes den zalézají hluboko pod zem do nor, kde teplota celoročně nepřesahuje 15 až 18 °C, a ven vycházejí až za soumraku nebo v noci. V zajetí městského bytu jsou však uvězněni v klecích a plastových boxech, kde vzduch stagnuje. Teplota nad 28 °C je pro většinu z nich již toxická a může během několika hodin způsobit fatální selhání organismu.

Králík domácí: Uši jako jediné radiátory

Králík (ačkoli biologicky patří mezi zajícovce, v domácnostech ho chováme v podobném režimu jako hlodavce) má v horku obrovskou anatomickou nevýhodu. Neumí se potit a neumí se chladit dýcháním s otevřenou tlamou. Je to striktní dýchač nosem. Jeho jediným, vysoce specializovaným a zároveň extrémně křehkým termoregulačním orgánem jsou ušní boltce.

Králičí uši jsou velké, tenké, téměř bez podkožního tuku a protkané hustou sítí krevních kapilár. Když teplota stoupne, cévy v uších se maximálně roztáhnou. Krev, která jimi protéká, odevzdává teplo do okolního vzduchu a ochlazená se vrací zpět do těla.

Tento systém funguje skvěle, ale má jednu zásadní podmínku. Vzduch kolem králíka musí proudit a musí být chladnější než jeho tělo. Pokud králík sedí v koutě místnosti, kde se nehýbe vzduch a teplota dosahuje 30 °C, uši přestávají chladit. Krev se nemá jak ochladit, systém selhává a králík se začíná bleskově přehřívat.

Varovné signály: Přehřátého králíka poznáte podle toho, že leží zcela apaticky natažený, uši má sytě červené a horké (v pokročilé fázi naopak studené, jak tělo selhává), a jeho nos se hýbe v extrémně rychlém kmitočtu, jak se snaží zrychleným dýcháním nosem zachránit situaci.

Morčata: Zavalitá těla bez možnosti obrany

Králíci v domácnostech to mají v létě těžké, morčata a činčily jsou na tom ještě hůře.

Morče má zavalité tělo s nízkým poměrem povrchu k objemu. To znamená, že teplo v sobě skvěle akumuluje, ale má minimální plochu, kterou by ho mohlo vyzařovat ven. Nemá velká prokrvená ucha jako králík ani neumí efektivně odpařovat sliny. Pokud teplota v místnosti přesáhne 26 °C, morče upadá do letargie a jeho srdce začíná být extrémně přetěžováno.

Plastový box jako ohřívač: Obrovským prohřeškem je chov morčat v takzvaných plastových boxech (klece, které mají místo mříží pevné plastové stěny a mřížku jen shora). V létě v nich vzduch absolutně necirkuluje. Teplota uvnitř takového boxu je kvůli kumulaci tepla ze zvířete vždy o 3 až 5 °C vyšší než ve zbytku místnosti. Pro morče je to v podstatě sauna bez možnosti úniku.

Činčily a luxusní kožich

Činčily pocházejí z vysokohorských, chladných a suchých oblastí And. Jejich kožich je neuvěřitelně hustý (z jednoho vlasového folikulu vyrůstá až 80 jemných chloupků). Tento kožich je dokonalý v mrazu, ale v českém létě funguje jako neprůstřelná termoizolační deka. Činčily jsou extrémně náchylné k úpalu už při teplotách kolem 25 °C.

Potkani, křečci a myši: Noční jezdci v rozpálené kleci

Drobní hlodavci mají výhodu v tom, že jsou primárně aktivní v noci, kdy teploty přece jen trochu klesají. Přesto jim přes den hrozí velké riziko.

Potkan a jeho ocas: Potkani využívají k termoregulaci svůj lysý ocas. Podobně jako králičí uši, i potkaní ocas je bohatě prokrvený a slouží jako radiátor. Pokud je ale potkan držen v podkrovním bytě, kde je v létě permanentně nad 30 °C, ani ocas situaci nezachrání. Potkani navíc v horku často trpí respiračními chorobami, které vedra ještě zhoršují.

Křečci v hoblinách: Křečci se v horku snaží instinktivně prohrabat co nejhlouběji do podestýlky, protože doufají, že tam najdou chladnou zem jako v přírodě. V domácí kleci plné pilin a hoblin však docílí opaku – piliny teplo izolují a křeček se v nich začne přehřívat.

Jak drobným savcům zachránit v létě život?

Protože tito tvorové nemají možnost volného pohybu po bytě, jejich přežití závisí stoprocentně na tom, jak jim upravíte jejich mikroprostředí.

1. Stěhování do chladu: Pokud máte klec v obýváku na jižní straně nebo v podkroví, v létě nekompromisně přestěhujte zvíře do nejchladnější místnosti v domě. Ideální je koupelna s dlažbou, chodba, severní pokoj nebo suchý sklep.

2. Ledové lahve (Přírodní klimatizace): Vezměte PET lahve, naplňte je vodou a nechte zmrazit. Následně lahev zabalte do utěrky nebo staré ponožky (aby zvíře nepřišlo do přímého kontaktu s ledovým plastem, což by mohlo způsobit podchlazení nebo omrzliny) a vložte ji do klece. Králíci i morčata si k takto zabalené lahvi velmi rychle lehnou bokem a chladí se o ni.

3. Chladicí dlaždice: Dejte do klece obyčejnou keramickou nebo mramorovou dlaždici (můžete ji předtím dát na 10 minut do lednice). Zvířata na ní budou v horku vděčně ležet, protože skvěle odvádí teplo z jejich bříšek.

4. Zelenina plná vody, ale pozor na kvašení: Nabízejte okurku, meloun nebo salát, které zvířatům dodají potřebnou hydrataci. Klíčové varování: V horku se čerstvá tráva a zelenina v kleci kazí a kvasí v řádu desítek minut. Pokud zvíře pozře zapařenou trávu, dojde k nadmutí, což je u králíků a morčat akutní, život ohrožující stav. Co zvíře nesežere do půl hodiny, z klece vyndejte.

5. Nikdy nefoukejte větrákem přímo na klec: Průvan hlodavcům neprospívá, neochladí je (protože se nepotí, takže nedochází k odpařování z kůže) a namísto toho jim způsobí těžké záněty spojivek a horních dýchacích cest. Větrák může běžet v místnosti, ale vzduch nesmí proudit přímo na zvíře.

Pokud máte doma v kleci malého ušáka nebo hlodavce, pamatujte, že v létě od vás nepotřebují žádnou velkou zábavu. Nejlepší péčí je pro ně absolutní klid v tom nejchladnějším a nejtemnějším koutě bytu. Zapomeňte na pouštění větráků přímo na klec nebo na ledové koupele – držte se osvědčené klasiky v podobě ledových lahví v utěrce a kousku šťavnaté okurky.

Letní tropy nakonec společně zvládnete. Stačí jen myslet na to, že tito tvorové byli stvořeni pro život v chladných podzemních norách. Když jim takovou malou, bezpečnou a chladnou „noru“ dokážete v bytě nasimulovat, budou spokojení oni i vy.

Zdroj informací: Komora veterinárních lékařů České republiky

V seriálu Domácí mazlíčci a horko vyšlo:
Jak zvládají vedra naši psi a kde jim škodí lidská intuice?
Proč kočka zvádá vedro lépe než pes?A proč ji nenechat doma s otevřenou ventilačkou
Dobným savcům v horku dopřejte studenou lahev a nejchladnější místnost