Orsej jarní - jedovatá žlutá kráska, která oživuje jarní přírodu

Orsej jarní (Ficaria verna).
Autor: pieterhuy, CC0

Charakteristika orseje jarní

Jarní přírodu si často spojujeme s bílou barvou sněženek a bledulí. Ale kromě bílé patří jaro v naší přírodě i žluté barvě. O tuto barvu se postará oprsej jarní (Ficaria verna) a její krásné žluté květy.

Žluté květy orseje můžete nacházet v březnu až květnu, a díky globálnímu oteplování dokonce občas i v únoru. Po odkvětu orseje se objeví 10 - 15 vejčitých nažek (plodů). Tato kytička má poléhavý lodyžnatý stonek a pacibulky. Řapíkaté listy orseje jsou srdcovitého, vejčitého až ledvinovitého tvaru.

Stejně jako i většina ostatních rostlin z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae) je i orsej jarní jedovatý. Starší rostliny obsahují protoanemonin a ranunkulin, které způsobují záněty a puchýřky. Chutná hořce a i pasoucí dobytek se mu vyhýbá. Při požití orseje může dojít k zánětům trávícího ústrojí, bolesti žaludku. V těžkých případech může dojít k závratím až k bezvědomí. První pomocí je vyvolání zvracení a podání aktivního uhlí. Dál obsahuje vitamín C a kyselinu palmitovou.

Orsej jarní (Ficaria verna).
Autor: Leonhard Lenz, CC0

Rozšíření

Tato rostlina původem ze západní Asie je rozšířena po celé Evropě a přední Asii. Zavlečen byl i do severní Ameriky. Orsej má ráda vlhká a stinná místa v listnatých lesích, křovinách s dusíkatou půdou.

Ochrana

Není nutná - hojně se vyskytující rostlina.

Možnost užití

Orsej jarní je většinou považována za plevel. Plnokvěté odrůdy se používají jako okrasné.

Mladé listy orseje lze přidávat do polévek nebo z nich dělat salát, ovšem jen do doby, než rostlina začne kvést – mladé rostliny nemají nať jedovatou. Z hlízek odkvetlých orsejí se kdysi v dobách hladu vyráběla mouka a dal se z ní péct chléb.

Dříve se orsej používala na léčbu hemeroidů, kurdějí, nemocí prsou či bradavic. Nyní se ale už téměř nepoužívá.

zdroje: floracr.unas.cz, botanika.wendys.cz, Wikipedia