EKOZÓNA I. – aneb COPAK SE TO DĚJE NA LIPNĚ?

autor: Mgr. Radomír Dohnal
Když se v roce 1952 začala budovat největší česká vodní nádrž, Lipno, na přírodu tak nějak nezbyl čas. Stavebním inženýrům se sice podařilo „zkrotit“ nepoddajnou Vltavu, a darovat jihočeskému kraji moře, ale dál už moc nepřemýšleli. Výsledné dílo s rozlohou 46,5 kilometrů čtverečních se sice stalo vítaným doplňkem rekreace znavených zaměstnanců, hydroelektrárnou s výkonem 120 MW a vyhledávanou lokalitou sportovních rybářů, většina ale zůstala prakticky bez života.

Údolní nádrže ke kulturní, člověkem pozměněné krajině, už prostě tak nějak patří. Plní, nebo se alespoň pokoušejí plnit, řadu funkcí – zásobování vodou, protipovodňovou ochranu, výrobu energie. Inu, ne nadarmo se jim říká víceúčelové. Ve světě se ale se zmíněnou „více účelností“ popasovali trochu lépe, než my na Lipně. O vodních nádržích jinde, například v Německu, se dá hovořit jako o krajinných prvcích, které skutečně plní významné ekologické funkce. Výraznou pozitivní roli přitom sehrávají příbřežní a pobřežní porosty, které vytvářejí „zónu pro život“ – ryb, ptáků a obojživelníků. Proč by tedy něco takového nemohlo fungovat třeba i na jihočeském moři? Ve skutečnosti totiž mohlo.

Před třinácti lety totiž došlo v Bruselu k přijetí rámcové směrnice (2000/60/ES) „O vodách“. Ne že by to bylo zábavné čtení. Ale mimo jiné se v ní hodně píše o zlepšení ekologického stavu vodních nádrží. Podstatné je, že tahle Směrnice o vodách nehodnotí jen jednotlivé fyzikální, chemické, mikrobiologické a biologické ukazatele, ale jde víc na dřeň základním společenstvům vodního ekosystému, které uvnitř stojatých i tekoucích vod žijí. Zmiňuje se tu plankton (mikroskopičtí prevíti vznášející se ve vodním sloupci), bentos (rostlinní a živočišní prevíti na dně a břehu), perifyton (rostlinní a živočišní prevíti žijící přichycení na předmětech na dně), makrofyta (vodní kytky) a ryby.

Co víc, definuje se tu „dobrý ekologický stav“. Pokud byste tápali, jaký to přesně je, vězte, že se jedná o stav: „Při němž skladba společenstva vodního ekosystému vykazují pouze mírnou úroveň narušení lidskou činností a jen málo se liší od vodních útvarů nacházejících se ve zcela nenarušených podmínkách.“ Je sice hezké, že to někdo v Bruselu tak pěkně napsal, a že máme jasno, ale proč se s tím nepracuje i u nás? Trochu zaspat, to se občas stane – ale třináct let? To už není ani Šípková Růženka. Pokud bychom ale zůstali u pohádkového příměru, přeci jen tu existuje někdo jako spanilý princ. Náš hrdina se nebojí ani pročítání nesnesitelně nudných, třináct let starých směrnic Evropské unie. Jsou to obyvatelé Frymburka pod taktovkou občanského sdružení DAPHNE ČR - Institutu aplikované ekologie, za mohutné podpory nadace Via a ČSOB.

EKOZÓNA NA VŘESNÉ

DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie si za své poslání vytýčil přispění k ochraně přírody a šetrnému hospodaření v krajině prováděním odborného výzkumu, osvěty a poradenství v oblasti ekologie a zemědělství. Jenže ejhle, tito na slovo vzatí odborníci se neštítí ani krumpáče a rýče. Ve spolupráci s městysem Frymburk, řadou jeho sdružení (například muzeem Frymburk, základní školou, Přáteli čisté vody), Hydrobiologickým ústavem AV ČR, Jihočeskou univerzitou v Budějovicích, organizací Lipno-Dunaj, Povodím Vltavy, regionálním muzeem v Českém Krumlově a Nadací Via se rozhodli pro ambiciózní a v České republice nebývalý projekt.

Na Lipně, konkrétně v rákosinách zátoky Vřesná, kousek od Frymburka, vytvořit „Ekozónu“. Je to takový dvojitý pokus – jak by se daly tyto přírodě blízké stanoviště vytvořit v umělé nádrži a jak by se taková stanoviště mohla líbit lidem.

Pod rafinovaným názvem „ekozóna“ si můžeme představit uměle vybudované stanoviště pro vodní živočichy, v místech, kde není přítomna ponořená (submersní) vegetace. Vytvoří se zde bezpečná místa pro pro ryby – trdliště a úkryty - tůňky pro obojživelníky a plovoucí hnízdní ostrovy pro ptáky.

Charakteristika nádrže Lipno

Vodní nádrž Lipno se nachází na horním toku řeky Vltavy, v podhůří Šumavy (prakticky na území CHKO Šumava). Byla budována jako horní stupeň Vltavské kaskády, kam započítáváme devět přehrad – Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. Se stavbou se započalo v roce 1952, napuštěna byla 1960. Objem nádrže při maximální kótě 726,00 metrů nad mořem činí 306 milionů kubíků vody. Maximální hloubka u hráze je 21,5 metrů, přičemž průměrná hloubka činí 6,6 metrů. Obvod celé nádrže, respektive břehové čáry, činí 115 kilometrů. Délka vzdutí řeky je dvaačtyřicet kilometrů.

Pronájem chalup na Lipně



autor:
datum vydání:
12. července 2013


Diskuze k článku „EKOZÓNA I. – aneb COPAK SE TO DĚJE NA LIPNĚ?“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!